Hospodaření v rybářských revírech.

§ 1

Výkon rybářského práva.

§ 2

Zásady pro tvoření rybářských revírů.

§ 3

Rybářský hospodář.

§ 4

Hospodaření podle plánu.

(1) Stát umožňuje pracujícím výkon rybářského práva v tekoucích vodách prostřednictvím výkonných orgánů národních výborů, národních podniků Státní rybářství, krajských správ lesů, rybářských výzkumných ústavů, rybářských škol, orgánů vojenské správy nebo podniků určených vojenskou správou a Československého svazu rybářů (jeho složek).

(2) Výkon rybářského práva se provádí v rybářských revírech.

(1) Ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem lesů a dřevařského průmyslu rozdělí veškeré tekoucí vody v rybářské revíry, t. j. souvislé vodní trati umožňující svou rozlohou řádný a plánovitý výkon rybářského práva tak, aby byl zajištěn trvalý chov vhodných druhů ryb, a oznámí je příslušným krajským národním výborům. Při určení rybářských revírů se stanoví, které vody jsou pstruhové; ostatní vody jsou mimopstruhové.

(2) Rybářské revíry budou tvořeny podle možnosti z hlavních toků, při čemž se do takto utvořených revírů zahrnou přítoky těchto hlavních toků, nejsou-li prohlášeny samy za rybářské revíry.

(3) Hranice rybářských revíru budou zpravidla určeny napříč toku, a to tak, aby je tvořily překážky, jež znemožňují volný tah ryb a přerušují souvislost vodní trati.

(4) Souvislost vodní trati rybářského revíru není rušena tím, že na toku leží rybník nebo více rybníků, i když tyto rybníky nenáležejí k rybářskému revíru. Části toků spojující navzájem rybníky a sloužící k napájení nebo k odtoku rybníků nebudou pojímány do rybářských revírů, mají-li podstatně větší hospodářský význam pro rybníkářství. Do rybářských revírů nebudou pojímány přítoky a odtoky do vzdálenosti, jíž je k hospodaření v rybníku nezbytně třeba, a to zásadně v rozsahu dosud užívaném. V pochybnostech rozhodne okresní národní výbor.

(5) Jezera, propadliny vzniklé těžbami, odstavená ramena vzniklá regulací a tůně budou přičleněny k nejbližšímu rybářskému revíru tak, aby se v nich mohlo účelně hospodařit; mají-li dostatečnou výměru, možno je prohlásit za samostatný rybářský revír.

(6) Vyžaduje-li to obecný zájem nebo řádný výkon rybářského práva, může ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem lesů a dřevařského průmyslu a po slyšení příslušných rybářských hospodářů změnit hranice rybářských revírů.

(7) Orgány uvedené v § 1 odst. 1 vyznačí zřetelně v přírodě hranice rybářských revírů. Vlastníci nebo jiní uživatelé pobřežních pozemků jsou povinni trpět, aby potřebné značky byly umístěny a udržovány na jejich pozemcích, mají však proti orgánům shora uvedeným nárok na náhradu škody, která jim vznikne umístěním značek a jejich udržováním. Nedojde-li mezi vlastníkem nebo jiným uživatelem pobřežních pozemků a jmenovanými orgány k dohodě o umístění značek nebo o náhradě škody, pokusí se na návrh jedné ze stran místní národní výbor o smírné řešení.

(8) Rybářské revíry jsou označeny na obou koncích a na obou březích toků tabulkou s pojmenováním toku. jezera, propadliny a pod. a, je-li na toku vice rybářských revírů, i pořadovým číslem rybářského revíru (na př. Rybářský revír Vltava č. 3).

(1) Orgán uvedený v § 1 odst. 1 je povinen ustanovit se souhlasem krajského národního výboru rybářského hospodáře a jeho zástupce. Příslušným je krajský národní výbor, v jehož obvodě leží rybářský revír. Leží-li rybářský revír v obvodu dvou nebo více krajských národních výborů, stanoví místní příslušnost ministerstvo zemědělství při stanovení rybářského revíru. Žádost o souhlas s ustanovením rybářského hospodáře se podává prostřednictvím okresního národního výboru, v jehož obvodě má navržený rybářský hospodář své bydliště.

(2) Rybářským hospodářem a jeho zástupcem může být jen osoba, která je československým občanem, má odbornou způsobilost a odborné znalosti, má platný rybářský lístek a měla již rybářský lístek alespoň tři roky. Do konce roku 1955 může krajský národní výbor povolit výjimku z ustanovení o povinnosti mít rybářský lístek alespoň tři roky.

(3) Odborná způsobilost a odborné znalosti v rybářství se předpokládají zejména u toho, kdo s úspěchem navštěvoval rybářskou školu nebo byl zaměstnán v rybářství alespoň dva roky nebo s úspěchem navštěvoval kurs pro rybářské hospodáře.

(4) Rybářský hospodář a rybářští zaměstnanci orgánů uvedených v § 1 odst. 1 nemusí mít při výkonu služby povolenku k rybolovu (§ 7). Rybářský lístek rybařského hospodáře nahrazuje i povolenku k rybolovu v rybářském revíru, pro který byl ustanoven.

(1) Rybářský hospodář (zástupce) je povinen hospodařit podle hospodářského plánu a odpovídá za řádné hospodaření v rybářském revíru.

(2) Hospodářský plán rybářského revíru stanoví ministerstvo zemědělství. V něm je stanovena roční základní zarybňovací (osazovací) povinnost jednotlivými druhy ryb a nejvyšší počet povolenek k rybolovu, který pro rybářský revír smí být vydán. Počet povolenek má odpovídat přirozené výrobnosti toku, nepřekročit meze dovoleného hospodářského využití vody a neohrozit stav zarybnění sousedních rybářských revírů. Výjimky z rozsahu osazovací povinnosti a z počtu povolenek povoluje krajský národní výbor podle směrnic ministerstva zemědělství. Zarybňovat jinými druhy ryb, než které stanoví hospodářský plán, je zakázáno. Podle stavu zarybnění a vzhledem k poměru jednotlivých druhů ryb, jakož i vzhledem ke zvláštní poloze rybářského revíru, stanoví ministerstvo zemědělství v hospodářském plánu výjimky z doby hájení, všeobecného zákazu lovu, přípustné míry ryb a ze zakázaných způsobu lovu (§§ 10 až 19).

(3) Za účelem evidence hospodaření v rybářském revíru a kontroly plnění plánovaných úkolů vede rybářský hospodář podle vzorů schválených ministerstvem zemědělství evidenční list rybářského revíru s mapou revíru, popisný list rybářského revíru, seznam vydaných povolenek k rybolovu, přehled o úlovcích a přehled o hospodaření v revíru (statistika).