(50) Dostane-li poplatník doplatky za několik mzdových období, rozdělí se tyto doplatky na částku připadající na běžný kalendářní rok a na částku připadající na dřívější kalendářní léta. První částka se rozvrhne na jednotlivá měsíční období a takto zjištěné částky se připočtou k jednotlivým měsíčním mzdám. Za každý měsíc se vypočte z tohoto součtu daň a odečte se daň již sražená, zbytek daně se pak srazí při výplatě doplatku, částka doplatků připadající na dřívější kalendářní léta se zdaní jako jednorázová mzda (odstavce 47 až 49).
Příklad:
Zaměstnanec ženatý s jedním dítětem má měsíční, mzdu 4.000 Kčs. Dne 1. dubna 1953 bude mu plat dodatečně zvýšen za dobu od 1. června 1952, a to o 1.000 Kčs měsíčně. Bude mu tedy vyplacen doplatek za 10 měsíců ve výši 10.000 Kčs. Srážka daně ze mzdy se provede takto:

	Daň ze mzdy na tuto částku připadající činí	490 Kčs,
	na dani ze mzdy bylo sraženo z částky 4.000 Kčs	370 Kčs,
	tudíž rozdíl v částce srazí se z měsíčního doplatku 1.000 Kčs, tedy celkem za měsíc leden až březen 360.— Kčs (3X120 Kčs).	120 Kčs
b)	Doplatky za dobu od 1. června 1952 do 31. prosince 1952 v částce 7.000 Kčs zdaní se takto:
	pravidelná roční mzda zaměstnancova činí k tomu uvedené doplatky	60.000 Kčs
		7.000 Kčs
	celkem Roční daň ze mzdy odpovídající této mzdě činí	67.000 Kčs.
		6.816 Kčs,
	roční daň ze mzdy odpovídající pravidelné mzdě 60.000 Kčs činí	5.880 Kčs,
	rozdíl v částce bude sražen jako daň ze mzdy z částky 7.000 Kčs vyplacené jako doplatek za uplynulý kalendářní rok.	936 Kčs

a) Doplatky za dobu od 1. ledna 1953 do 31. března 1953 v částce 3.000 Kčs se připočtou k výplatám pravidelné mzdy za tuto dobu (k částce 4.000 Kčs měsíčně). Činí tedy celková měsíční mzda v těchto měsících 5.000 Kčs.

c) Při doplatku 10.000 Kčs srazí tudíž plátce z částky připadající na běžný rok 360.— Kčs a z částky připadající na uplynulý rok 936 Kčs, celkem tedy Kčs 1.296.