(51) Přepočet daně podle § 13 odst. 3 zákona — t. zv. súčtování — provede plátce na žádost poplatníkovu jen za mzdová období, v nichž poplatníkovi vyplácel mzdu. Mzdová období, v nichž plátce mzdu nevyplácel (na př. nemoc, bezplatná dovolená a pod.), se při. súčtování nezapočítávají. Za dobu, kdy poplatník pobíral v témže roce mzdu od jiného plátce, může další plátce provést súčtování jen na základě potvrzení předchozího plátce o výši vyplacené mzdy a sražené daně. Tabulky daně ze mzdy přepočtené na celý rok může plátce pro súčtování použít, jen nezměnil-li se po celý rok u poplatníka počet vyživovaných osob. Došlo-li ke změně, dělí se úhrn mzdy za súčtovaná období vyplacené, počtem mzdových období, v nichž byla mzda vyplácena a na takto vypočtenou mzdu se stanoví pro každé mzdové období daň se zřetelem na počet osob, jež v jednotlivém období poplatník vyživoval. Součet takto vypočtených daňových částek tvoří celkovou daňovou povinnost, s kterou plátce porovná sraženou daň. Súčtování lze provést jen ve prospěch poplatníka. Vyplynula-li by ze súčtování vyšší daň, než jaká byla — ovšem správně — sražena, nelze súčtování provést. O částku, kterou zaměstnancům v důsledku súčtování vrátí, odvede plátce při příštím odvodu daně méně a vyznačí ji na hlášení o dani ze mzdy (odstavec 58). Súčtování daně nutno provést do konce února po uplynutí každého roku.