Vyhláška ministra financí o vkladních knížkách.

(1) Vkladní knížka je cenný papír. Může znít na doručitele nebo na jméno. Oba druhy se od sebe liší zevní úpravou a výslovným označením druhu.

(2) Ústavy poučí vkladatele prvního vkladu o rozdílu mezi oběma druhy vkladních knížek.

(1) U vkladních knížek na doručitele nezjišťuje ústav při vydání knížky totožnost vkladatele, ani při vkladech a výběrech totožnost osoby, která knížku předkládá.

(2) Každému, kdo předloží takovou vkladní knížku, vyplatí se požadovaná částka, nebrání-li výplatě vinkulace, umořovací řízení, soudní nebo jiný úřední zákaz, vydaný na základě zákonného ustanovení, nebo nemá-li ústav důvodné podezření, že vkladní knížka byla získána trestným činem.

(1) Vkladní knížka na jméno se zřídí, jen požádá-li o to výslovně vkladatel prvního vkladu a prokáže-li občanským průkazem nebo jiným hodnověrným dokladem svou totožnost. Žádá-li ukládající o zřízení knížky na jméno pro jinou osobu, uvede její jméno a adresu, sebe uvede jako složitele a prokáže svou totožnost. Vkladní knížka se vydá složiteli.

(2) Výplaty z vkladní knížky na jméno smí ústav provést jen tomu, kdo předloží vkladní knížku a prokáže, že je osobou, na jejíž jméno knížka zní, nebo jejím zmocněncem. Ministerstvo financí, u státních spořitelen hlavní správa státních spořitelen může stanovit, jaké částky a v jakých obdobích možno vyplácet i bez průkazu totožnosti.

(3) Při převodu vlastnictví ke vkladní knížce na jméno mezi živými předloží původní vlastník ústavu vkladní knížku a požádá o vyznačení jména a adresy nového vlastníka. Při nabytí vkladní knížky na jméno dědictvím provede se změna vlastníka jen tehdy, prokáže-li nabyvatel, že jí nabyl tímto způsobem.

(1) Ztrátu (zničení) vkladní knížky ohlásí a zavedení umořovacího řízení může navrhnout vlastník nebo ten, kdo má na vkladní knížce právní zájem (dále „navrhovatel“) a to u ústavu, který ji vydal; přitom musí uvést všechny údaje nutné ke zjištění totožnosti vkladní knížky. Zádost o umoření může podat i ten, kdo na podkladě pravomocného rozhodnutí vede exekuci na vydání vkladní knížky proti osobě neznámého pobytu

(2) Ústav oznámí ihned všem místům, u kterých je možno požadovat výplatu, zákaz výplaty; zákaz výplaty a zahájení umořovacího řízení poznamená na účtu vedeném o vkladní knížce.

(3) Zahájení umořovacího řízení oznámí ústav vyhláškou, která se na dobu šedesáti dnů vyvěsí v místě přístupném pro strany v té provozovně ústavu, kde je vklad na účtě veden, a v té provozovně, v jejímž obvodu má navrhovatel bydliště. Ve vyhlášce se uvede, že po bezvýsledném uplynutí šedesáti dnů ode dne v ní uvedeného stane se vkladní knížka neplatnou a bude za ni navrhovateli vydána vkladní knížka nová.

(4) O zahájení umořovacího řízení zpraví ústav navrhovatele a všechny osoby, které podle jeho vědomostí by mohly mít ke knížce nějaký vztah (dále „účastníci“).

(1) Oznámí-li navrhovatel za trvání umořovacího řízení, že vkladní knížka byla nalezena, zastaví ústav umořovací řízení a oznámí to účastníkům. V tomto případě pomíjí zákaz výplaty ihned.

(2) Předloží-li za trvání umořovacího řízení vkladní knížku osoba jiná než navrhovatel, zastaví ústav umořovací řízení a vydá vkladní knížku navrhovateli, pokud ten, kdo ji předložil, neuplatňuje na ni výslovně nárok. Žádá-li však ten, kdo vkladní knížku předložil, o její vrácení, bude mu vydána, prokáže-li svou totožnost; ústav vyrozumí o tom zároveň navrhovatele s upozorněním, že má předložit do třiceti dnů doklad o tom, že svůj nárok uplatnil u soudu a neučiní-li tak, že bude zákaz výplaty zrušen a vklad vyplacen předložiteli vkladní knížky. Obdobně bude postupováno, zjistí-li ústav jinak, že vkladní knížka se nalézá u jiné osoby.

(3) Uplatní-li za trvání umořovacího řízení jiná osoba u ústavu nárok na vydání vkladní knížky, vyrozumí ústav o tom navrhovatele a uloží tomu, kdo nárok na knížku vznesl, aby do třiceti dnů po skončení umořovacího řízení prokázal, že svůj nárok uplatnil u soudu. Neučiní-li tak, bude nová vkladní knížka vydána navrhovateli. Jinak vyčká ústav soudního rozhodnutí.

(1) Bez provedení umořovacího řízení může ústav vydat novou vkladní knížku nebo vklad vyplatit bez předložení vkladní knížky.

(2) Jiné výjimky může stanovit ministerstvo financí a u vkladů vázaných podle dekretu č. 91/1945 Sb., o obnovení československé měny, Likvidační fond měnový.

(1) Zemře-li vlastník vkladní knížky vinkulované na heslo nebo na jeho podpis, zruší ústav vázanost, požádá-li o to dědic, který prokáže, že vklad byl pojat do projednání dědictví, a předloží zároveň vkladní knížku.

(2) Výplata z vkladní knížky zabavené soudní nebo správní exekucí se provede, i když knížka je vázána podle § 8.

(3) Kromě případů uvedených v odstavci 1 a 2 může ústav provést výplatu bez ohledu na heslo, nabude-li přesvědčení, že ten, kdo o výplatu žádá, je vlastníkem vkladní knížky.

(4) Vázanost výplaty na podpis lze zrušit, bude-li prokázáno, že osoba, na jejíž podpis byla výplata vázána, nebyla vlastníkem vkladu a zemřela.

(1) Dosavadní vkladní knížky vydané podle zákona č. 143/1930 Sb., o Poštovní spořitelně, ve znění vyplývajícím z pozdějších předpisů, jsou vkladními knížkami na jméno a nemusí být zvlášť takto označovány. Tyto vkladní knížky nadále vede jen Státní spořitelna v Praze a Státní spořitelna v Bratislavě.

(2) Ukládati na tyto vkladní knížky a vybírati z nich možno též u všech poštovních úřadů za podmínek dosud platných.

(3) Státní spořitelna v Praze a Státní spořitelna v Bratislavě mohou vydávat i nové vkladní knížky na jméno s možností ukládání a vybírání též u poštovních úřadů. Takové vkladní knížky mají v záhlaví označení „Vkladní knížka na jméno s možností ukládání a vybírání též u poštovních úřadů“.