Běžná účetní evidence.

Druhy účetních zápisů.

Účtové osnovy a účtový rozvrh.

Účetní knihy a forma účetních zápisů.

Kontrola běžné účetní evidence a účetní uzávěrka.

Výsledná kalkulace vlastních nákladů v hospodářských organisacích.

Účetní doklady.

a) časového uspořádání účetních případů (časové neboli chronologické zápisy) a

b) věcného uspořádání účetních případů (soustavné neboli systematické zápisy).

(1) Soustavné zápisy se provádějí na účtech, při čemž se účetní případy třídí a seskupují

a) v synthetické evidenci na synthetických účtech stanovených účtovou osnovou,

b) v analytické evidenci na analytických účtech, na kterých se zachycují podrobněji rozvedené nebo doplněné údaje zápisů prováděných na jednotlivých synthetických účtech.

(2) Peněžní částky vyplývající ze zápisů analytické evidence musí odpovídat příslušným peněžním částkám na synthetickém účtu, k němuž se analytická evidence vede.

(3) Časové zápisy stejnorodých účetních případů lze sbírat (sborníkovat) v obdobích nejdéle měsíčních a pak zachycovat jejich údaje soustavnými zápisy hromadně.

(1) Synthetická evidence se vede jen v peněžních jednotkách.

(2) Analytická evidence se vede v peněžních jednotkách nebo v jednotkách množství nebo v obojích jednotkách podle povahy hospodářských operací; vede-li se jen v jednotkách množství, je nutno zajistit vazbu v peněžních jednotkách na zápisy synthetické evidence.

(1) Analytická evidence se vede k synthetickým účtům o základních prostředcích, zásobách, pracovních příjmech zaměstnanců, súčtování s jinými osobami, nákladech na výrobu a o nákladech na oběh.

(2) Ministerstvo financí stanoví, ke kterým dalším synthetickým účtům se musí vést analytická evidence.

a) nejdůležitější ukazatele pro kontrolu plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství a státního rozpočtu, jakož i potřebné podklady pro jejich sestavení a

b) údaje potřebné pro rozbor hospodářské činnosti a finančního stavu účetních jednotek.

(1) Ministerstvo financí stanoví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek účtové osnovy a vydá k nim směrnice; předepíše v nich také závazné názvy a číselná označení oddílů a synthetických účtů.

(2) Ústřední účetní jednotky mohou doplnit se souhlasem ministerstva financí účtové osnovy dalšími synthetickými účty podle zvláštních potřeb podřízených účetních jednotek.

(1) Účetní zápisy je nutno provádět perem (inkoustem), strojem nebo jiným prostředkem zaručujícím jejich trvanlivost. Při ručním propisování účetních zápisů a v analytické evidenci je dovoleno používat inkoustové tužky.

(2) Účetní zápisy není dovoleno provádět těsnopisem.

(3) Účetní zápisy je nutno provádět pečlivě a čitelně, bez přeškrtávání a vymazávání, bez připisování nad řádkami, pod nimi nebo v prázdných místech mezi účetními zápisy.

(4) Je nutno zabezpečit spojitost mezi účetními doklady a účetními zápisy, jakož i spojitost účetních zápisů téhož účetního případu.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí přiměřeně též o ostatních zápisech v účetní evidenci (na př. v účetních výkazech, účetních dokladech, kalkulačních listech, archivní knize). V účetních dokladech je dovoleno používat inkoustové tužky, neodporuje-li to zvláštním předpisům.

(1) Ministerstvo financí vydá podrobné předpisy o účetních knihách, o podmínkách pro používání volných listů a o způsobu oprav chybných zápisů v účetní evidenci.

(2) Ministerstvo financí schvaluje typové vzory účetních knih a směrnice k nim.

(1) Na podkladě běžné účetní evidence se v hospodářských organisacích sestavuje výsledná kalkulace vlastních nákladů kalkulační jednice.

(2) Kalkulační jednicí se rozumějí výrobky, služby, zboží a pod., po případě jejich části nebo skupiny, vymezené množstvím, časem nebo jiným způsobem.

(3) Výsledná kalkulace vlastních nákladů musí být srovnatelná s předběžnou kalkulací co do kalkulační jednice i co do jednotlivých položek nákladů.

(1) Vlastní náklady kalkulační jednice se zachycují v kalkulačních listech.

(2) Údaje o nákladech v kalkulačních listech, pokud nevyplývají přímo z běžné účetní evidence, musí být doloženy zvláštními doklady, pro něž platí přiměřeně ustanovení o účetních dokladech.

(1) Ministerstvo financí stanoví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek typové kalkulační vzorce pro sestavování výsledné kalkulace vlastních nákladů a vydá k nim směrnice.

(2) Ústřední účetní jednotky vydají podle zvláštních potřeb podřízených účetních jednotek se souhlasem ministerstva financí odborové kalkulační vzorce a pokyny k nim.

(1) Původní účetní doklady musí mít tyto základní náležitosti:

b) datum vyhotovení účetního dokladu, účetní doklady došlé také datum jejich doručení,

a) název účetního dokladu, označení vyhotovitele, doklady pro vnitřní účtování vyhotovené v účetní jednotce také označení její složky, a označení účastníků hospodářské operace,

c) popis obsahu hospodářské operace a její zdůvodnění,

e) podpisy vyhotovitele a osob odpovědných za provedení hospodářské operace a za správné zachycení údajů o ní v účetním dokladu,

f) vyjádření spojitosti účetního dokladu s účetním zápisem (na př. účtovací předpis, poznámka o zaúčtování účetního dokladu).

d) peněžní částku nebo údaj o množství, po případě peněžní částku i údaj o množství, podle povahy hospodářské operace,

(2) Původní účetní doklady musí být vyhotoveny ve lhůtách stanovených zvláštními předpisy, a není-li takových lhůt, neprodleně po dokončení ověřované hospodářské operace. Za jejich včasné vyhotovení a odevzdání účtárně odpovídají osoby, které jsou povolány je podpisovat.