Zásady pro sestavování rozvah a pro oceňování jejich položek.

Základní prostředky, odpisy základních prostředků a investice.

Suroviny, materiál, hotové výrobky a zboží.

§ 44

Pořizovací hodnota základních prostředků zahrnuje všechny náklady na ně vynaložené, počítajíc v to i náklady na jejich dodání a montáž.

§ 45

Náklady záběhového období podniků nebo jejich jednotlivých složek uvedených do činnosti, náklady na přemístění inventáře a zařízení nevyžadujícího montáž, patří-li tento inventář a zařízení k základním prostředkům podniků v činnosti, jakož i náklady na používání a ochranu základních prostředků, půdy, lesních a vodních ploch a nerostného bohatství se zachycují v nákladech na výrobu a na oběh.

§ 46

Dokončené stavby, jakož i ostatní nově pořízené základní prostředky se vyúčtují do základních prostředků v plné částce odpovídající všem skutečně vynaloženým nákladům; účetní jednotky, které mají základní nebo obdobný fond, vyúčtují tuto částku zároveň ve prospěch tohoto fondu. Pro vyúčtování zvířat vlastního chovu zařazených během účetního roku do základních prostředků platí přiměřeně ustanovení § 54 odst. 3.

§ 50

Pořizovací hodnota základních prostředků s výjimkou základních prostředků v reservě (na skladě) se přenáší zúčtováním odpisů podle stanovených norem do nákladů na výrobu nebo na oběh.

§ 52

Náklady na generální opravy základních prostředků se vyúčtují po dokončení jednotlivých oprav na vrub odpisového fondu, ponechávaného na tyto opravy k disposici účetní jednotce, nebo na vrub jiných zdrojů předvídaných finančním plánem pro financování generálních oprav.

§ 56

Materiál na cestě se uvádí v příslušných položkách rozvahy společně s materiálem na skladě. Celková hodnota materiálu na cestě se uvádí v rozvaze za součtem všech výrobních zásob.

§ 60

Výrobní odpad se zachycuje v cenách možného použití podle směrnic nadřízené účetní jednotky.

§ 61

Zboží v maloobchodních podnicích se zachycuje v maloobchodních cenách; stejně je dovoleno postupovat u zboží ve velkoobchodních skladech a v ústředních skladech obchodních organisací. Rozdíl mezi hodnotou zboží v nákupních a maloobchodních cenách se uvádí v rozvaze v samostatné položce.

§ 62

Odeslané zboží, provedené práce a poskytnuté služby se zachycují ve vlastních nákladech, odevzdávají-li se faktury k inkasu peněžním ústavům a není-li účtovou osnovou dovoleno účtovat toto zboží, práce a služby před jejich zaplacením jako realisované.

§ 63

Odběratel uvádí hodnotu zboží, které odmítl převzít a které má v úschově, pod rozvahovými součty.

Pohledávky a dluhy a ostatní položky rozvahy.

§ 64

Rozvahové zůstatky účtů, na kterých se zachycuje styk s peněžními ústavy a s nadřízenými i s podřízenými účetními jednotkami, se musí prověřit podle výpisů z účtů a rozdíly musí být odstraněny do sestavení rozvahy.

§ 65

Pohledávky a dluhy uvádí každá účetní jednotka ve své rozvaze v částkách, které vyplývají z jejích účetních zápisů a které považuje za správné. Účetní jednotka, která má na věci právní zájem, je povinna ihned předložit neshody z věřitelského nebo dlužnického poměru k rozhodnutí v arbitrážním nebo soudním řízení.

§ 67

Není-li zvláštními předpisy stanoveno jinak, jsou účetní jednotky povinny vymáhat pohledávku, kterou neinkasuje peněžní ústav, do třiceti dnů po její splatnosti.

§ 68

Sporné pohledávky s výjimkou pohledávek z mank, zpronevěr a z rozkrádání se uvádějí v aktivech rozvahy v samostatné položce. Spornými jsou pohledávky, které jsou předmětem arbitrážního nebo soudního řízení.

§ 70

Pohledávky, které účetní jednotka považuje za nedobytné, se mohou odepsat do ztrát pouze se souhlasem přímo nadřízené účetní jednotky.

§ 74

Prostředky přijaté ve formě nenávratného financování zvyšují obratový nebo základní fond, a to obratový fond o plnou částku oběžných prostředků, základní fond jen o částku odpovídající přírůstku základních prostředků.

§ 75

Náklady uhrazované ze zvláštních fondů se účtují na jejich vrub a nezahrnují se do nákladů na výrobu nebo na oběh.

§ 76

Časově rozlišené částky souvisící se mzdami, které příslušejí po dobu dovolené, se zahrnují do nákladů jednotlivých účetních období stanoveným procentem z úhrnu mezd. Takto vzniklá reserva se uvádí v rozvaze v položce „Výdaje příštích období“.

Společná ustanovení o oceňování.

§ 81

Hospodářské prostředky se oceňují podle jejich stavu k rozvahovému dni.

(1) Stavby a budovy, zařízení vyžadující montáž a práce na jejich dobudování nebo adaptace zvětšující jejich pořizovací hodnotu se vyúčtují jako základní prostředky po jejich dokončení. Zařízení nevyžadující montáž (dopravní prostředky, volně stojící obráběcí stroje, zemědělské stroje, stavební mechanismy a pod.), zařízení vyžadující montáž, avšak určené pro stálou reservu, dále dospělá tažná a chovná zvířata, dospělá drůbež a včelstva bez zřetele na jejich hodnotu, jakož i nástroje a inventář s výjimkou hospodářských prostředků patřících k oběžným prostředkům (§ 53) se vyúčtují jako základní prostředky po jejich převzetí.

(2) Investiční náklady spojené s vysázením porostů, jakož i s pracemi na pozemcích, v hlubinách země, na lesních a vodních plochách (meliorační, vysušovací, zavlažovací a podobné práce s výjimkou důlních investičních prací) se vyúčtují jako základní prostředky každoročně v částce vynaložené v účetním roce bez zřetele, zda byl dokončen celý komplex prací.

(1) Investiční práce v najatých základních prostředcích se mohou provádět jen v případech, které byly předvídány ve schváleném investičním plánu a ve smlouvě o nájmu základních prostředků, a náklady na ně se vyúčtují stejným způsobem jako investice.

(2) Investiční práce, které byly provedeny v najatých základních prostředcích a odevzdávají se pronajimateli bezúplatně po uplynutí nájemní doby, vyčlení se ze základních prostředků nájemce a zahrnou se do souboru základních prostředků pronajimatele zároveň se zvětšením jeho základního nebo obdobného fondu.

(3) Generální opravy v najatých základních prostředcích se provádějí podle podmínek smlouvy na účet pronajimatele nebo nájemce; po jejich dokončení se musí vyjádřit v rozvaze pronajimatele.

(1) Náklady na práce spojené s úpravou pozemků, lesů a pod., které nesouvisí s výstavbou určitých objektů, jakož i náklady na dočasně přerušené stavby a jiné náklady, kterými se nezvětšuje hodnota základních prostředků, se nezahrnují do souboru těchto prostředků a na konci účetního roku se vyúčtují na stanovené zdroje financování.

(2) Náklady na geologické průzkumné práce, které nesouvisí s výstavbou určitých objektů, se nezahrnují do souboru základních prostředků a vyúčtují se na stanovené zdroje financování po dokončení celého komplexu prací; vyúčtování lze však provést teprve na podkladě potvrzení, že materiál o výsledku těchto prací byl odevzdán příslušnému orgánu pro geologický výzkum.

(1) Zůstatkovou hodnotu základních prostředků, které ztratily svůj výrobní nebo hospodářský význam, vyúčtují účetní jednotky, které mají základní nebo obdobný fond, se souhlasem přímo nadřízené účetní jednotky na vrub tohoto fondu.

(2) Zůstatková hodnota základních prostředků, které byly podle platných předpisů převedeny bezúplatně na jinou účetní jednotku, se vyúčtuje v převádějící účetní jednotce na vrub základního nebo obdobného fondu, v přejímající účetní jednotce v jeho prospěch.

(3) V účetních jednotkách, které mají základní nebo obdobný fond, se při demontáži zařízení vyúčtují původní náklady na jeho montáž na vrub tohoto fondu.

(4) Hodnota zásob získaných z likvidace základních prostředků (při zbourání budov a staveb, při demontáži zařízení a pod.) a náklady spojené s touto likvidací se v účetních jednotkách, které mají obratový nebo obdobný fond, vyúčtují v plných částkách ve prospěch a na vrub tohoto fondu.

(1) Základní prostředky v používání, v konservaci i v reservě se uvádějí v aktivech rozvahy v pořizovací hodnotě.

(2) Opotřebení základních prostředků s výjimkou chovných zvířat se uvádí v pasivech rozvahy ve zvláštní položce jako oprávky. V rozpočtových organisacích se opotřebení základních prostředků nezachycuje, pokud ministerstvo financí nestanoví jinak.

(1) Oprávky k základním prostředkům musí odpovídat součtu odpisů zmenšenému o náklady skutečně vynaložené na generální opravy.

(2) Normy odpisů včetně jejich části, která je určena na generální opravy, rozlišené podle druhů budov, staveb, zařízení, strojů, inventáře a ostatních základních prostředků, stanoví ústřední účetní jednotky se souhlasem ministerstva financí.

(1) V podnicích se sezónní výrobou se roční částka odpisů vyúčtuje do nákladů období sezóny.

(2) Odpisy pronajatých základních prostředků účtuje pronajimatel podle stanovených norem na vrub nájemného.

(3) Vyúčtování odpisů do odpisového fondu se nepřerušuje po dobu oprav a prostojů základních prostředků s výjimkou strojů a zařízení, u nichž je dovoleno provádět odpisy podle jejich výkonu.

(4) Vyúčtování odpisů do odpisového fondu se přerušuje, jestliže základní prostředky byly dány do konservace z rozhodnutí vlády nebo rady krajského národního výboru, pokud je k tomu příslušná.

b) předměty, jejichž hodnota je nižší než limit, který stanoví příslušné ústřední účetní jednotky nejvýše částkou 3.000 Kčs za předmět, bez zřetele na dobu jejich upotřebitelnosti (drobné předměty); zemědělské stroje a zemědělské nářadí, dospělá tažná a chovná zvířata, dospělá drůbež a včelstva patří však k základním prostředkům bez zřetele na jejich hodnotu;

e) pracovní oděv, pracovní obuv a ložní výbava bez zřetele na jejich hodnotu a dobu jejich upotřebitelnosti.

d) mladá zvířata a zvířata ve výkrmu;

(1) K základním prostředkům nepatří a jako oběžné prostředky se uvádějí:

c) speciální nástroje a speciální přípravky bez zřetele na jejich hodnotu;

a) předměty, jejichž doba upotřebitelnosti je kratší než rok, bez zřetele na jejich hodnotu (krátkodobé předměty);

(2) Hodnota předmětů uvedených v odstavci 1 písm. a), b) a e) se odpisuje podle doby jejich upotřebitelnosti.

(3) Hodnotu předmětů uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) je dovoleno odpisovat i tak, že se vyúčtuje jako opotřebení 50 % jejich hodnoty při vydání ze skladů do používání a zbývajících 50 % po odečtení ceny jejich možného použití při vyřazení.

(4) Hodnota speciálních nástrojů a speciálních přípravků se odpisuje v částkách předvídaných plánem, při jehož sestavování se vychází z rozpočtovaných nákladů na jejich zhotovení a z plánovaného množství výrobků, musí však být odepsána nejdéle v období dvou let. Hodnota speciálních nástrojů a speciálních přípravků určených pro individuální zakázku se plně odpisuje při odevzdání zakázky do výroby.

(5) Hodnota mladých zvířat a zvířat ve výkrmu se neodpisuje.

(6) Krátkodobé předměty a drobné předměty, jakož i speciální nástroje a speciální přípravky, pracovní oděv, pracovní obuv a ložní výbava se uvádějí v rozvaze v pořizovací hodnotě. Opotřebení těchto předmětů se uvádí v pasivech rozvahy ve zvláštní položce jako oprávky; v rozpočtových organisacích se toto opotřebení neúčtuje, pokud ministerstvo financí nestanoví jinak.

(1) Suroviny, základní a pomocný materiál, palivo, obaly, náhradní součástky pro opravy, drobné a krátkodobé předměty, zboží, hotové výrobky a pod. se uvádějí v rozvaze v částce odpovídající jejich skutečným vlastním nákladům.

(2) Skutečné vlastní náklady těchto zásob zahrnují všechny náklady na jejich pořízení a dodání na sklad účetní jednotky.

(3) Vlastní výrobky rostlinné a živočišné výroby získané v běžném roce se účtují během tohoto roku do sestavení roční výsledné kalkulace v plánovaných vlastních nákladech.

(1) Suroviny, materiál a palivo je dovoleno zachycovat buď v plánovaných vlastních nákladech s vykázáním odchylek skutečných vlastních nákladů od plánovaných, nebo ve velkoobchodních (fakturních) cenách s vykázáním částky dopravních a pořizovacích nákladů a přirážek zásobovacích organisací. Ministerstvo financí může v nutných případech povolit obdobný způsob účtování také u obalů a náhradních součástek.

(2) Částka odchylek od plánovaných cen nebo částka dopravních a pořizovacích nákladů a přirážek zásobovacích organisací, připadající na spotřebované suroviny, materiál a palivo, se musí měsíčně vyúčtovat na příslušné druhy činnosti a do příslušných nákladů.

(3) Hotové výrobky je dovoleno zachycovat buď v plánovaných vlastních nákladech s vykázáním odchylek skutečných vlastních nákladů od plánovaných, nebo ve velkoobchodních cenách podniku (bez daně z obratu) s vykázáním rozdílů mezi hodnotou v těchto cenách a skutečnými vlastními náklady.

(4) Částka odchylek skutečných vlastních nákladů od plánovaných nebo částka rozdílů mezi skutečnými vlastními náklady hotových výrobků a jejich hodnotou ve velkoobchodních cenách podniku (bez daně z obratu), která připadá na realisované hotové výrobky, se musí měsíčně vyúčtovat na příslušné účty realisace.

(1) Suroviny a materiál odeslaný k zpracování se uvádí v rozvaze v příslušné položce surovin a materiálu.

(2) Suroviny a materiál přijatý k zpracování se uvádí pod rozvahovými součty v cenách uvedených ve smlouvě.

(1) V položce rozvahy „Nedokončená výroba“ se musí uvádět skutečné vlastní náklady nedokončených výrobků a prací.

(2) V průmyslových odvětvích s velkoseriovou a hromadnou výrobou je dovoleno oceňovat součástky a polotovary ve výrobě v běžných normových vlastních nákladech.

(3) Nedokončené generální opravy se uvádějí v rozvaze v částce skutečných nákladů.

(1) Výdaje vzniklé v účetním období, které však hospodářsky souvisí s příštími účetními obdobími, se uvádějí v rozvaze ve zvláštní položce „Náklady příštích období“ a musí být vyúčtovány do nákladů nejdéle v období dvou let, ve zvláštních případech, se souhlasem ministerstva financí a státního úřadu statistického, nejdéle v období čtyř let.

(2) Náklady na důlní přípravné práce se odpisují během plánované doby trvání těžby.

(1) Nároky z penále, smluvních pokut a z obdobných právních titulů, u nichž prošla lhůta k námitkám, jakož i částky uznané dlužníkem nebo přiznané v arbitrážním nebo soudním řízení, se uvádějí v rozvahách zúčastněných účetních jednotek v příslušných položkách věřitelů nebo dlužníků.

(2) Před uplynutím lhůty k námitkám, jakož i před uznáním částek těchto nároků dlužníkem nebo před jejich předložením k rozhodnutí v arbitrážním nebo soudním řízení se tyto částky uvádějí v rozvahách věřitele i dlužníka pod rozvahovými součty.

(1) Pohledávky z mank, zpronevěr a z rozkrádání včetně těch, které byly již přiznány soudem nebo se vymáhají v exekučním řízení, uvádějí se v rozvaze na samostatném řádku.

(2) Pohledávky z mank, zpronevěr a z rozkrádání, které nebyly soudem přiznány, se odpisují způsobem uvedeným v § 85 písm. c).

(1) Soudem přiznané pohledávky, které nebyly zaplaceny pro platební neschopnost dlužníkovu, se odpisují se souhlasem přímo nadřízené účetní jednotky do ztrát ve zvláštní položce.

(2) Odpis pohledávky pro platební neschopnost dlužníkovu neznamená zánik pohledávky. Tato pohledávka musí být uváděna pod rozvahovými součty po dobu deseti let od okamžiku jejího odepsání, aby se mohla vymáhat, změní-li se dlužníkovy majetkové poměry.

(1) Částky, které dluhují národní a komunální podniky a rozpočtové organisace, jakož i částky jejich závazků vůči deponentům, které nelze vymáhat pro jejich promlčení, musí být odvedeny do státního rozpočtu nejpozději do měsíce po uplynutí promlčecí doby, není-li zvláštními předpisy stanoveno jinak. Za opožděné odvedení těchto částek se vybírá penále ve výši 0,05 % za každý den prodlení.

(2) Promlčené dluhy a závazky ostatních účetních jednotek musí být převedeny do zisků nejpozději do měsíce po uplynutí promlčecí doby.

(1) Promlčené pohledávky se odpisují do ztrát se souhlasem přímo nadřízené účetní jednotky.

(2) Porušení povinnosti vymáhat včas pohledávku se stíhá podle příslušných předpisů.

(1) Náklady na běžné opravy provedené v účetním roce se zahrnují do nákladů tohoto roku.

(2) V podnicích, ve kterých se běžné opravy základních prostředků provádějí nerovnoměrně, je dovoleno během účetního roku do nákladů jednotlivých účetních období zahrnovat náklady na běžné opravy částkami plánovanými pro tato období. Rozdíl mezi skutečnými náklady a plánovanými částkami se podle své povahy uvede v rozvaze v aktivní položce „Náklady příštích období“ nebo v pasivní položce „Výdaje příštích období“.

(3) V podnicích se sezónní výrobou se výdaje příštích účetních období, které se zahrnují do skutečných vlastních nákladů výroby běžného účetního období, uvedou jako reserva v položce „Výdaje příštích období“.

§ 78

V rozvaze mohou být reservovány náhrady odběratelům výrobků individuální výroby prodávaných se zárukou (záruční reserva), nejvýše však do plánovaných částek záručních závazků. Nepoužité částky této reservy se převádějí do zisků po uplynutí záruční lhůty za jednotlivé dodávky.

§ 79

Jiné reservy, než které jsou uvedeny v §§ 76 až 78, lze tvořit jen se souhlasem ministerstva financí.

§ 80

Výnosy z hospodářských operací příštích účetních období přijaté v běžném účetním období se uvádějí v pasivech rozvahy ve zvláštní položce „Výnosy příštích období“ a nezahrnují se do zisku běžného účetního období.

(1) Měnovou jednotkou pro oceňování hospodářských prostředků v účetní evidenci jsou koruny československé; s výjimkou rozvahy a účetních výkazů o ziscích a ztrátách je však v účetní evidenci účetních jednotek, které jsou v hospodářském styku s cizinou, dovoleno používat také cizí měny.

(2) Cizí měna se přepočítává na koruny československé kursem, podle něhož se plní.

(3) Rozvahy a účetní výkazy o ziscích a ztrátách se sestavují v nezaokrouhlených částkách. Souhrnné rozvahy a ostatní souhrnné účetní výkazy se sestavují v částkách zaokrouhlených na miliony Kčs se dvěma desetinnými místy.