(1) Vznikne-li osobe samostatně výdělečně činné, která byla zároveň též zaměstnancem, nárok na dávky důchodového pojištění, započítávají se pro výši důchodu též vyměřovací základy ze samostatné výdělečné činnosti konané do 30. září 1952, je-li z nich splatné pojistné zaplaceno nejpozději ve lhůtách stanovených tímto nařízením (§ 17 odst. 1 a § 26 odst. 2). Od 1. října 1952 je osoba samostatně výdělečně činná, která je zároveň též zaměstnancem, pojištěna jen jako zaměstnanec.