5/1952 Sb.

Nařízení o dobrovolných dárcích krve

Poslední dostupné znění: 1952-04-05 – 1966-06-30 · 1 znění v historii →

§ 1

Krevní převod (transfuse) je nejen úspěšnou metodou pro léčení určitých nemocí, nýbrž i jediným záchranným prostředkem v případech, kdy je velkou ztrátou krve ohrožen život. Proto je dobrovolné darování krve k transfusním účelům důležitou pomocí občanů při provádění preventivní a léčebné péče a projevem vysokého uvědomění sounáležitosti k celku.

§ 2

Nábor dobrovolných dárců krve (dále jen „dárci“), propagaci dárcovství krve a výchovu k němu provádí podle pokynů orgánů státní zdravotní správy Československý Červený kříž ve spolupráci s ostatními dobrovolnými organisacemi, zejména s jednotnou odborovou organisací.

§ 3

(1) Odběr krve od dárců organisují, řídí a kontrolují orgány státní zdravotní správy.
(2) Krev od dárců odebírají transfusní stanice a nemocnice (jejich krevní banky).
(3) Orgány a zařízení státní zdravotní správy jsou povinny dbát o to, aby odběr krve byl prováděn plánovitě, svědomitě a v souladu se současnými poznatky vědy.

§ 4

(1) Dárce se musí před odběrem krve podrobit lékařskému vyšetření.
(2) Dárce má po provedeném odběru krve nárok na státní příspěvek na zlepšené stravování.

§ 5

(1) Závody, podniky, úřady, organisace a instituce jsou povinny na výzvu transfusní stanice nebo nemocnice (krevní banky) poskytnout dárci placené pracovní volno na dobu potřebnou pro lékařské vyšetření nebo odběr krve.
(2) Výdaje na cestu k lékařskému vyšetření a k odběru krve nahradí dárci stát.

§ 6

Podrobnosti o příspěvku na zlepšené stravování, o placeném pracovním volnu a o náhradě cestovních výdajů stanoví ministerstvo zdravotnictví v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a s Ústřední radou odborů.

§ 7

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.