(1) Výši odměny určí úmluva stran, a nedojde-li k dohodě, soud.

(2) Soud na návrh některé ze stran zruší nebo změní úmluvu o odměně za poskytnutí pomoci, uzavřenou v době a pod vlivem nebezpečí, které hrozilo lodi, jestliže zjistí, že ustanovení této úmluvy nejsou spravedlivá.

(3) Soud určí odměnu s přihlédnutím k okolnostem případu, zejména k výsledku záchrany a poskytnutí pomoci, k práci a zásluhám zachránců, k nebezpečí, jemuž byli vydáni zachráněná loď a její cestující, posádka a náklad, jakož i zachránci a zachraňující loď, k vynaloženému času, vzniklým výdajům a škodám, k případné odpovědnosti zachránce vůči osobám třetím, k jiným risikům, k ceně majetku, který byl v nebezpečí, jakož i ke zvláštnímu určení lodi poskytnuvší pomoc. Kromě toho soud přihlédne k ceně zachráněných věcí.

(4) Soud může odměnu snížit nebo odepřít, zjistí-li, že zachránci svou vinou přivodili nutnost poskytnout pomoc nebo se dopustili krádeže, zatajení nebo jiné nepoctivosti.

(5) Ustanovení odstavců 1 a 3 platí přiměřeně i pro rozdělení odměny mezi zachránce.