§ 2
| (3) Celou potřebu osiva (sadby) v dalším hospodářském roce lze zpravidla krýt osivem (sadbou) vypěstovaným na ploše odpovídající u brambor | 20% |
| ozimé pšenice a ozimého žita | 12% |
| jarního ječmene a ovsa | 13% |
| celkové osevní plochy příslušné plodiny. |
(1) Družstva přezkoumají stav již vytyčených semenářských dílců, a v případě, že tyto dílce dosud nemají, vytyčí je na nejlepší části honu polního osevního postupu nejpozději na jaře roku 1952, a to před zahájením osevu. Družstva; která přikročí ke společnému obdělávání půdy později, jsou povinna vytyčit semenářské dílce na nejlepších částech honů v celém polním osevním postupu ihned při provádění hospodářsko-technických, úprav půdy.
(2) Semenářské dílce jsou na všech honech stálé a stejně velké; jejich velikost se v jednotlivých letech nemění a stanoví se tak, aby na nich vypěstované osivo (sadba) v osevních postupech nejvíce zastoupené plodiny stačilo v příštím hospodářském roce k osetí (osázení) celé pro tuto plodinu plánované osevní plochy.
(4) Má-li družstvo více polních osevních postupu, soustředí semenářské dílce v jednom z nich.
(5) Družstva, která osela na podzim roku 1951 své hony šlechtěným osivem ozimé pšenice a ozimého žita, a nemají semenářské dílce, vymezí z těchto honů na části s nejlepším stavem porostů do 30. dubna 1952 příslušnou výměru honu pro sklizeň osiva (sadby) pro vlastní potřebu. O tyto porosty pečují tak, aby jejich vývoj po dobu vegetace probíhal v nejpříznivějších podmínkách.
(6) V případech, kdy družstva ze závažných důvodů neosejí (neosázejí) semenářské dílce jarního ječmene, ovsa nebo brambor, zajistí výrobu vlastního osiva (sadby) těchto plodin obdobně podle odstavce 5, a to do 31. května 1952.