Nejvyšší soud.
Působnost nejvyššího soudu.
Složení senátů.
Plenum nejvyššího soudu.
§ 19
Dozor na rozhodovací činnost soudů vykonává nejvyšší soud zejména tím, že
§ 21
Složení nejvyššího soudu.
Nejvyšší soud se skládá z předsedy, jeho náměstků, z dalších soudců a vojenských soudců a ze soudců z lidu.
§ 22
Soudní kolegia.
Nejvyšší soud vykonává soudnictví v těchto soudních kolegiích:
§ 25
Předseda nejvyššího soudu může předsedat senátu kteréhokoli soudního kolegia nejvyššího soudu.
§ 28
Jednací řád nejvyššího soudu.
Podrobnosti, zejména o organisaci práce u nejvyššího soudu, o jeho řízení, o sestavování senátů v jednotlivých kolegiích, o organisaci a bližší působnosti v soudních kolegiích, o postupu při jednání a hlasování presidia nejvyššího soudu a plena nejvyššího soudu, o způsobu výkonu práva dozoru na rozhodovací činnost soudů a o způsobu zajišťování jednotnosti jejich rozhodování, stanoví jednací řád nejvyššího soudu; usnese se na něm plenum nejvyššího soudu.
(1) Nejvyšší soud jako nejvyšší soudní orgán dozírá na rozhodovací činnost všech soudů ostatních.
(2) Sídlo nejvyššího soudu je v Praze.
1. rozhoduje o opravných prostředcích podaných proti rozhodnutím krajských, vyšších vojenských soudů jako soudů první stolice, která nenabyla ještě právní moci; přitom je oprávněn vytknout vady, které se vyskytly při nesprávném použití zákonů a jiných právních předpisů, a uložit jejich odstranění;
2. rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona, které podal generální prokurátor nebo předseda nejvyššího soudu proti pravomocným rozhodnutím soudů nebo generální prokurátor proti takovým rozhodnutím prokurátorů;
3. sleduje rozhodování soudů a zajišťuje jeho jednotnost.
(1) Na návrh předsedy nejvyššího soudu nebo generálního prokurátora může nejvyšší soud,
Soud, který pak rozhoduje, řídí se v občanskoprávní věci předpisy o řízení platnými pro soud, jemuž byla věc odňata.
a) považuje-li to se zřetelem na povahu trestného činu nebo osobu pachatele nebo se zřetelem na význam občanskoprávní věci za nutné, odejmout věc příslušnému lidovému soudu (vojenskému obvodovému soudu) a přikázat ji k dalšímu řízení a k rozhodnutí krajskému soudu (vyššímu vojenskému soudu),
b) z důležitých důvodů odejmout věc, ve které bylo podáno odvolání proti rozsudku lidového soudu (vojenského obvodového soudu), příslušnému krajskému soudu (vyššímu vojenskému soudu) a rozhodnout o odvolání sám.
(2) Věci náležející do působnosti obecných soudů nelze přikázat k rozhodnutí soudům zvláštním.
(3) Věci náležející do působnosti vojenských soudů nelze přikázat k rozhodnutí soudům obecným.
3. ve vojenském kolegiu.
2. v občanskoprávním kolegiu,
1. v trestním kolegiu,
(1) Trestní a občanskoprávní kolegium rozhoduje jako soud druhé stolice v senátech složených ze tří soudců příslušného kolegia a dvou soudců z lidu, vojenské kolegium v senátech složených ze tří vojenských soudců vojenského kolegia a dvou soudců z lidu; jinak rozhoduje trestní a občanskoprávní kolegium v senátech složených ze tří soudců příslušného kolegia, vojenské kolegium v senátech složených ze tří vojenských soudců.
(2) Výjimky stanoví zákon.
(1) Plenum nejvyššího soudu rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona podaných proti rozhodnutím senátu některého soudního kolegia nejvyššího soudu; kromě toho v zájmu zajištění jednotnosti soudního rozhodování vydává soudům směrnice pro správný výklad zákonů a jiných právních předpisů.
(2) Zasedání plena nejvyššího soudu jsou neveřejná.
(1) Plenum nejvyššího soudu se skládá z předsedy, jeho náměstků a ostatních soudců a vojenských soudců nejvyššího soudu; k platnosti rozhodnutí plena nejvyššího soudu je třeba, aby byly přítomny aspoň dvě třetiny všech soudců a vojenských soudců.
(2) Plenum nejvyššího soudu svolává předseda nejvyššího soudu, který mu též předsedá.
(3) Účast generálního prokurátora v zasedání plena je povinná; zasedání plena nejvyššího soudu se může účastnit též ministr spravedlnosti.