Organisace práce u lidových a krajských soudů.
Soudní oddělení.
Pobočky lidových soudů.
Pravidelné úřední dny.
Rozvrh práce.
Pracovní porady.

(1) Soudnictví u lidových a krajských soudů vykonávají soudci a soudci z lidu; práce souvisící s výkonem soudnictví obstarávají správní zaměstnanci.

(2) V řízení ve věcech občanskoprávních mohou správní zaměstnanci zvlášť k tomu určení obstarávat též jednoduché úkony, které jsou jinak svěřeny soudci nebo předsedovi senátu (§ 677 o. s. ř., § 30 odst. 2, § 35 odst. 1, § 96 odst. 2, § 151 odst. 3, § 154 odst. 2 a § 156).

(1) Vyžaduje-li to rozsah trestní nebo občanskoprávní agendy, zřídí se pro její obstarávání několik trestních nebo občanskoprávních oddělení. V takovém případě se soustředí věci téhož druhu zpravidla v oddělení jednom (na př. trestní soudnictví ve věcech podle hlavy prvé zvláštní části trestního zákona, trestní soudnictví nad mládeží, trestní soudnictví vykonávané v druhé stolici, věci z pracovního poměru, věci nájemní, věci exekuční).

(2) Vyžaduje-li to rozsah agendy, mohou být pro obstarávání věcí souvisících s činností celého soudu zřízena zvláštní samostatná soudní oddělení (na př. oddělení doručné, oddělení výkonné).

(3) Jsou-li lidový a krajský soud umístěny v téže budově, mohou mít společnou podatelnu, doručné oddělení a spisovnu.

(1) Činnost správních zaměstnanců, kteří v soudním oddělení obstarávají práce souvisící s výkonem soudnictví, pokud nejde o práce uvedené v § 156, řídí, na ni dohlíží a za ni odpovídá správní zaměstnanec určený rozvrhem práce - vedoucí úředník soudního oddělení (dále jen „vedoucí úředník oddělení“).

(2) Na řádný chod celého soudního oddělení dohlíží a za něj odpovídá předseda senátu.

(3) Na řádný chod všech soudních oddělení dohlíží a za tento chod odpovídá předseda soudu.

(4) Výkonem dohledu podle odstavců 2 a 3 nesmí být dotčena soudcovská nezávislost.

(1) Z důležitých důvodů může vedoucí krajské soudní správy v dohodě s předsedou lidového soudu a se souhlasem ministra spravedlnosti nařídit, aby lidový soud obstarával trestní a občanskoprávní agendu nebo některé její druhy pro některé obce svého obvodu v jednom nebo v několika soudních odděleních umístěných mimo stálé sídlo soudu (pobočka lidového soudu).

(2) Před rozhodnutím o zřízení pobočky lidového soudu vyžádá si vedoucí krajské soudní správy vyjádření předsedy krajského soudu a krajského prokurátora, jakož i vyjádření místních národních výborů zúčastněných obcí a okresního národního výboru, v jehož obvodu tyto obce leží.

(1) Pro usnadnění styku pracujících se soudem může vedoucí krajské soudní správy v dohodě s předsedou lidového soudu nařídit, aby lidový soud měl mimo své sídlo pravidelné úřední dny (dále jen „úřední dny“) pro některé obce svého obvodu.

(2) Před rozhodnutím o zavedení úředních dnů vyžádá si vedoucí krajské soudní správy vyjádření okresního prokurátora, jakož i vyjádření místních národních výborů zúčastněných obcí a okresního národního výboru, v jehož obvodu tyto obce leží.

(1) V rozvrhu práce se trestní i občanskoprávní agenda rozdělí mezi jednotlivá soudní oddělení; zároveň se určí, do kterých soudních oddělení se jednotliví soudci, soudci z lidu a správní zaměstnanci začleňují.

(2) Kromě toho se v rozvrhu práce stanoví, jakým způsobem se jednotliví soudci a jednotlivé senáty zastupují.

(2) V rozvrhu práce se dále uvede bližší rozdělení pracovní doby, doba určená pro styk s pracujícími a místo a čas úředních dnů.

(3) Umístění jednotlivých oddělení s uvedením agendy, kterou vyřizují, a údaje uvedené v odstavci 2 se vyznačí na orientační tabuli, kterou je nutno umístit blízko vchodu do budovy soudu.

(1) Jednotlivá soudní oddělení se v rozvrhu práce označují běžnými arabskými číslicemi v tomto pořadí: oddělení trestní, oddělení občanskoprávní, ostatní samostatná soudní oddělení a pobočky lidového soudu. Podatelna a spisovna se uvedou na konci pořadí bez označení číslem.

(2) Kromě porad uvedených v odstavci 1 konají se u krajských soudů širší pravidelné pracovní porady (dále jen „širší porady“), a to pokud možno za účasti všech předsedů senátu krajského soudu, předsedů lidových soudů, po případě všech soudců a správních zaměstnanců pověřených obstaráváním úkonů uvedených v § 156, činných v obvodu krajského soudu.

(3) Porady (širší porady) svolává předseda soudu podle předem stanoveného plánu.

(1) U všech soudů se konají pravidelné pracovní porady (dále jen „porady“), a to pokud možno za účasti všech soudců a správních zaměstnanců činných v jednotlivých soudních odděleních.

(2) K poradám u lidových soudů mají být pozváni všichni státní notáři a ostatní zaměstnanci státních notářství, hromadní poručníci a ostatní zaměstnanci úřadoven ochrany mládeže, činní v obvodu lidového soudu; k širším poradám u krajských soudů mají být pozváni státní notáři stojící v čele jednotlivých státních notářství, po případě i ostatní státní notáři a vedoucí úřadoven ochrany mládeže, činní v obvodu krajského soudu.

(1) K poradám a k širším poradám má být přibrán příslušný prokurátor a orgán krajské soudní správy.

(3) K poradám u soudu mají být přibráni zástupci důvěrnického sboru soudců z lidu; k širším poradám u krajského soudu mají být přibráni zástupci důvěrnického sboru soudců z lidu od jednotlivých lidových soudů.

(4) O každé širší poradě je třeba uvědomit nejvyšší soud a pozvat k ní zástupce krajského výboru Svazu zaměstnanců veřejné správy a justice.

(5) Je-li třeba, svolá předseda krajského soudu všechny státní notáře, notářské čekatele, po případě i jiné zaměstnance státních notářství ke zvláštní poradě. Na tuto poradu může pozvat též předsedy odvolacích senátů pro věci občanskoprávní.

1. vyměňovat zkušenosti o rozhodování soudů a činnosti státních notářství, a to především s hlediska jednotného výkladu zákonů a jiných právních předpisů,

2. projednávat návrhy na odstranění zjištěných závad,

3. projednávat zprávy nebo posudky vyžádané předsedou soudu nebo vedoucím soudní správy.