Všeobecná ustanovení.
Urychlení a zjednodušení řízení.
Písemná podání.
Podání učiněná ústně do protokolu.
Dožádání.
Nahlížení do spisů.

(2) O informativním výslechu se učiní ve spise stručný záznam, který podepíše ten, kdo jej sepsal; vyslýchaný připojí svůj podpis, pokládá-li to vyslýchající se zřetelem k závažnosti sdělení za účelné.

(1) Je-li třeba nějakého vysvětlení a není-li možno opatřit je jiným vhodným způsobem, lze si od osoby, která může takové vysvětlení podat, vyžádat stručné písemné vyjádření nebo lze takovou osobu informativně vyslechnout. Pozvání k informativnímu výslechu se může provést jednoduchou obsílkou nebo telefonicky.

(3) Doba, kdy je možno se dostavit k soudu bez předvolání, se určí tak, aby styk se soudem byl pracujícím co nejvíce usnadněn.

(2) Soudci a všichni zaměstnanci soudů mají všemožně vycházet vstříc všem pracujícím, kteří se dovolávají jejich rady nebo pomoci; zejména mají všestranně pečovat o to, aby nedostatek všeobecného nebo právnického vzdělání nebyl nikomu na újmu v jeho právech, a dávat všem, kdož toho potřebují, návod k provedení potřebných úkonů spolu s poučením, jaké právní následky budou spojeny s provedením těchto úkonů nebo s jejich opominutím.

(1) Všechny trestní a občanskoprávní věci mají být projednávány s největším urychlením tak, aby v nich mohlo být co nejdříve vydáno konečné rozhodnutí.

(1) Tam, kde jsou pro vyhotovení rozhodnutí (jejich stejnopisy), pro jiná vyřízení a pro protokoly předepsány vzory, má jich být použito, jestliže tomu nebrání důležité důvody (na př. zvláštní složitost věci).

(2) Pro ostatní vyhotovení rozhodnutí (jejich stejnopisy) nebo vyřízení, jež se s výjimkou nepatrných odchylek nemění, jakož i pro dopisy, zprávy, sdělení a listinná osvědčení, jež se velmi často opakují a pro něž nejsou vzory předepsány, mohou si soudy se schválením předsedy soudu zavést vzory vlastní.

(1) Písemná podání je nutno předložit v tolika stejnopisech (§ 61 odst. 3 tr. ř., § 43 odst. 2 o. s. ř.), kolik jich je třeba, aby po jednom stejnopise mohl dostat soud (po případě též jiný soud, jiné oddělení) a každá osoba, které se má stejnopis podání doručit.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro opisy příloh, které mají být doručeny se stejnopisem písemného podání.

(3) Nepředložil-li podatel potřebný počet stejnopisů písemného podání a jeho příloh, ačkoli byl k tomu vyzván, pořídí jej soud na jeho náklad; na to musí být podatel ve výzvě upozorněn.

(1) Písemná podání ve věcech občanskoprávních učiněná telegraficky (§ 44 o. s. ř.), která neměla náležitosti předepsané pro písemná podání, musí být opakována písemným podáním nebo ústně do protokolu.

(2) Mělo-li telegrafické podání ostatní náležitosti předepsané pro písemná podání, je třeba nedostatek vlastnoručního podpisu [§ 43 odst. 1 písm. e) o. s. ř.] odstranit dodatečným stručným projevem souhlasu s obsahem telegrafického podání; projev souhlasu lze učinit písemně nebo ústně do protokolu. Zároveň mají být předloženy též potřebné přílohy.

(3) Nedojde-li dodatečné podání podle odstavce 1 nebo projev souhlasu podle odstavce 2 soudu do tří dnů po dojití podání telegrafického, postupuje soud podle § 45 o. s. ř.

(1) O provedení jednotlivých úkonů dožádáním (§ 22 odst. 2 tr. ř., § 16 o. s. ř.) je třeba požádat zpravidla zvláštním dopisem, v němž se podrobně uvedou potřebné údaje. To platí zejména tehdy, je-li o provedení úkonů dožádáno několik lidových soudů současně. Je-li však k provedení úkonů, o které bylo žádáno, třeba podrobnější znalosti spisů, zašlou se dožádanému soudu příslušné spisy nebo jejich části. Při tom je třeba dbát, aby státní, hospodářské a služební tajemství bylo zachováno. Dožádání musí být vyhověno s největším urychlením, aby u dožadujícího soudu nebylo třeba stanovené jednání odročit.

(2) Není-li dále stanoveno něco jiného, vyřizuje dožádání soudce, který byl k tomu rozvrhem práce určen. Je-li to pro úspěšné provedení řízení důležité, je třeba při provádění dožádání výslechem osob rozšířit výslech - podle toho, co při něm vyjde najevo - i na okolnosti nebo osoby, které v dožádání uvedeny nebyly. O výslechu osoby, která v dožádání uvedena nebyla, je třeba vždy účastníky vyrozumět (§ 96 odst. 1 o. s. ř.).

(3) Nemůže-li být dožádaný úkon vykonán v obvodu dožádaného soudu, postoupí se dožádání příslušnému soudu, je-li znám, jinak se dožádání vrátí. Postoupení dožádání se současně oznámí soudu dožadujícímu.

(4) Náklady spojené s provedením dožádaného úkonu dožadující soud soudu dožádanému nenahrazuje.

(2) Jednoduchá podání činěná ústně do protokolu mohou sepisovat též správní zaměstnanci, jestliže k tomu byli předsedou senátu zmocněni.

(3) Je-li z údajů oznamovatele patrno, že oznámený skutek není trestným činem nebo že pachatele nelze stíhat z jiných důvodů, je třeba o tom oznamovatele poučit; trvá-li oznamovatel přesto na svém oznámení, poznamená se v protokole, že oznamovatel byl poučen.

(4) Protokol o ústně učiněném trestním oznámení zašle soud bez odkladu příslušnému prokurátoru.

(1) K sepisování trestních oznámení činěných ústně do protokolu je příslušný prokurátor; soud takováto trestní oznámení sepíše jen tehdy, jestliže oznamovatel přes dané mu poučení na tom výslovně trvá, nebo je-li nebezpečí v prodlení anebo jde-li o oznámení učiněná na úředním dnu, kterého se prokurátor nezúčastnil.

(2) Soudce, který sepisuje protokol o ústně činěném trestním oznámení, vyslechne oznamovatele o trestném činu, o okolnostech, za nichž byl čin spáchán, o osobních poměrech pachatele a o důkazech, jakož i o výši škody způsobené oznámeným činem; je-li oznamovatel zároveň poškozeným, vyslechne ho též o tom, zda žádá, aby soud rozhodl v trestním řízení o jeho nárocích (§ 164 odst. 1 tr. ř.). Výslechem má být získán podklad potřebný pro další řízení, aby nebylo třeba výslech oznamovatele opakovat.

(1) Podání činěná ústně do protokolu sepisuje zpravidla soudce. Je-li toho třeba, může předseda soudu zmocnit jednoho ze soudců, aby sepisoval všechna ústní podání, která jsou u soudu činěna.

(2) Soud pořídí ověřené opisy stejnopisů vyhotovení rozhodnutí, které má sám nebo které si vyžádá od jiného soudu nebo orgánu státní správy; na ověřených opisech stejnopisů připojí doložku, že opis nastupuje na místo zničené nebo ztracené listiny. Za týmž účelem může uložit účastníkům, jejich zástupcům a třetím osobám, aby předložili stejnopisy podání, opisy protokolů, stejnopisy rozhodnutí a jiné písemnosti, které snad mají v rukou; tyto listiny soud po opatření ověřeného opisu vrátí.

(3) Nestačí-li prostředky uvedené v odstavci 2, může soud obsah zničené nebo ztracené písemnosti zjistit usnesením; usnesení nahrazuje listinu. Před vydáním usnesení vykoná soud potřebná šetření, zejména vyslechne svědky, znalce, po případě provede i jiné důkazy. Usnesení doručí známým účastníkům.

(4) Řízení provádí soudce jediný.

(1) Dožádání tuzemských soudů (orgánů státní správy) o doručení písemností vyřizuje samostatně oddělení, které obstarává doručnou službu (zaměstnanec tím pověřený).

(2) Žádosti cizozemských soudů (úřadů) o doručení písemností vyřizuje soudce, který byl k tomu rozvrhem práce určen.

(1) Nahlížet do spisů (§ 66 tr. ř., § 87 o. s. ř.) je možno, není-li dále stanoveno něco jiného, výhradně v místnostech soudu pod dohledem vedoucího úředníka oddělení nebo správního zaměstnance jím k tomu určeného. Předseda senátu učiní zároveň vhodná opatření, aby bylo zachováno státní, hospodářské nebo služební tajemství.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro znalce (§ 118 odst. 1 tr. ř., §§ 108 a násl. o. s. ř.). Znalcům, kteří nemohou podat spolehlivý posudek bez zevrubného prostudování spisů, může předseda senátu spisy zapůjčit.

(3) Ustanovení odstavce 1 se užije obdobně i na spisy uložené ve spisovně.

(1) Soudní spisy mohou být zapůjčeny soudům, státním notářstvím a jiným justičním složkám, dále prokurátoru a v odůvodněných případech též jiným orgánům státní správy. Při zapůjčení spisu se učiní vhodná opatření, aby státní, hospodářské a služební tajemství bylo zachováno.

(2) Trestní spisy mohou však být zapůjčeny toliko soudu a prokurátoru; jen ve výjimečných, zvlášť odůvodněných případech mohou být zapůjčeny též orgánům státní správy (na př. národnímu výboru k účelům trestního řízení správního).

(3) Spisy jiných soudů mohou být zapůjčeny jen tehdy, tvoří-li součást (přílohu) zároveň zapůjčovaného spisu vlastního.

(4) O zapůjčení spisů, i když jsou uloženy ve spisovně, rozhoduje předseda senátu; nejde-li o zapůjčení spisů soudu nebo prokurátoru, rozhoduje však o zapůjčení trestních spisů předseda soudu, který si ve zvláště závažných případech vyžádá souhlas ministerstva spravedlnosti.

(1) Spisy, které byly zcela nebo zčásti zničeny nebo se ztratily, rekonstruuje, jestliže je toho třeba, na návrh nebo z úřední povinnosti podle záznamů v rejstřících a jiných evidenčních pomůckách soud, který ve věci konal řízení v prvé stolici.