Exekuce.

(4) Má-li výkonný úředník pochybnosti, jak nejlépe vyhovět příkazu soudce, vyžádá si od něho ústní poučení. Tohoto ustanovení se užije, zejména má-li výkonný úředník pochybnosti, zda provedením exekučního úkonu nebudou dotčeny důležité zájmy státu nebo obecné zájmy hospodářské.

(5) Není-li u soudu zřízeno samostatné výkonné oddělení, vykonává působnost, která jinak přísluší vedoucímu výkonného oddělení, vedoucí oddělení exekučního.

(1) Výkonný úředník je oprávněn učinit všechna opatření, jichž je třeba, aby byl při jednotlivých exekučních úkonech zachován pořádek.

(2) Osoby, které exekuční úkon ruší, odstraní výkonný úředník z místa úkonu, i když se účastní výkonu exekuce.

(3) Není-li výkonný úředník s to zjednat pořádek při výkonu exekuce sám, požádá o podporu nejbližší součást národní bezpečnosti.

OBECNÁ USTANOVENÍ.

(1) Má-li být exekuce provedena výkonným úředníkem (§ 431 o. s. ř.), předloží vedoucí úředník exekučního oddělení příslušný spis výkonnému oddělení; zvláštního příkazu soudce není k výkonu exekuce třeba.

(3) Zvláštní pokyny, které se týkají provedení exekučního výkonu (na př. určení času a místa výkonu), uvede soudce, jestliže je nedá výkonnému úředníku ústně, přímo na spise (odstavec 1) nebo na exekučním příkazu (odstavec 2). Zároveň se spisem nebo s exekučním příkazem se výkonnému oddělení odevzdají usnesení a jiné písemnosti, které mají být při výkonu exekuce doručeny (na př. § 510 odst. 1 o. s. ř.).

(2) Má-li být exekuce provedena výkonným úředníkem dožádaného soudu, nařídí soudce, který u tohoto soudu obstarává exekuční agendu, aby exekuční úkon byl vykonán (exekuční příkaz); příkaz se dává na zaslaném stejnopise vyhotovení usnesení, kterým byla exekuce povolena.

(2) Souhlas se dává písemně na vyhotovení usnesení, kterým byla exekuce povolena.

(1) Požádal-li o to vymáhající věřitel, vyrozumí jej výkonný úředník, kdy a kde bude exekuční úkon vykonán.

(2) Nedostaví-li se vymáhající věřitel ve stanovenou dobu na místo, kde má být exekuční úkon vykonán, provede se úkon v jeho nepřítomnosti.

(1) Byla-li exekuce odložena nebo zrušena (§§ 443 až 445 o. s. ř.) nebo bylo-li nařízeno pokračování v odložené exekuci, je třeba o tom vyrozumět výkonné oddělení. Výkonný úředník, který byl pověřen provedením exekuce, ihned zařídí vše potřebné.

(2) Byla-li exekuce odložena, pokračuje výkonný úředník ve výkonu exekuce teprve na zvláštní příkaz soudce. To platí i tehdy, bylo-li odložení exekuce učiněno závislým na složení přiměřené jistoty (§ 444 o. s. ř.).

(1) Ve dnech pracovního klidu a v noci smí výkonný úředník vykonat exekuční úkony jen tehdy, vysloví-li s tím soudce souhlas.

1. jména, příjmení a bydliště dražitelů a jejich zmocněnců, výše a druh jistoty, kterou dražitelé složili, a zjištění, kdo není povinen skládat jistotu,

2. všechna podání, ať byla soudem připuštěna nebo odmítnuta,

3. rozhodnutí o udělení příklepu,

4. potvrzení dražitelů, že jim byla jistota vrácena.

(1) O výsledku exekučního výkonu musí být uvědoměn jak vymáhající věřitel, tak i dlužník, i když nedošlo k zabavení žádné věci. Zvláštní uvědomění vymáhajícího věřitele i dlužníka odpadá, jestliže byli při exekučním výkonu přítomni.

(2) Nebyl-li při exekučním výkonu osobně přítomen dlužník, doručí mu výkonný úředník písemné uvědomění o výsledku výkonu ihned po skončení výkonu náhradně (§§ 85, 86), a to zároveň s doručením usnesení o povolení exekuce.

(3) Je-li třeba dlužníka uvědomit o výsledku výkonu a došlo-li při výkonu k zabavení nějaké věci, musí písemné uvědomění obsahovat i upozornění podle § 121.

(1) Zabavené věci, kromě peněz nalezených u dlužníka, ponechají se na místě, kde byly zabaveny; jsou-li pro to důležité důvody, vezmou se na návrh vymáhajícího věřitele do úschovy. Náklady spojené s uschováním nese bez újmy nároku na jejich náhradu vymáhající věřitel.

(2) Pokud se zabavené věci k tomu hodí, uloží se u soudu, jinak se odevzdají schovateli nebo dražebně anebo ústavu, který se takovým uschováním zabývá.

(3) Neurčí-li soudce již předem osobu, která je způsobilá a ochotná zabavené věci uschovat, určí vhodného schovatele - s výhradou dodatečného schválení soudcem - výkonný úředník.

(4) Schovatel potvrdí převzetí věcí a podepíše zájemní protokol nebo zvláštní protokol sepsaný o provedeném uschování; žádá-li o to, vydá se mu seznam věcí, které mu byly svěřeny.

(1) Je-li obecnými právními předpisy stanoveno, že věc má být před prodejem v jakékoli dražbě nabídnuta socialistické právnické osobě k převzetí za odhadní cenu nebo za cenu úředně stanovenou, vyrozumí ji výkonný úředník o konání dražby doručením oznámení podle § 518 odst. 2 o. s. ř. (dražební vyhlášky); zároveň ji poučí, že až do zahájení dražby může věc převzít za odhadní cenu nebo za cenu úředně stanovenou. Při stanovení dražebního roku je třeba v těchto případech dbát toho, aby dražební vyhláška byla socialistické právnické osobě doručena pokud možno osm dnů před konáním dražby. Neučiní-li socialistická právnická osoba do zahájení dražby nabídku na převzetí, provede výkonný úředník dražbu věci.

(2) Jde-li o věci podléhající zkáze, vyrozumí v případech uvedených v odstavci 1 výkonný úředník socialistickou právnickou osobu o nastávajícím prodeji z volné ruky. Neučiní-li socialistická právnická osoba neprodleně nabídku na převzetí, prodá výkonný úředník věc z volné ruky. Ustanovení § 122 se užije obdobně.

(1) Po zahájení dražby vyzve výkonný úředník zájemce, aby dražili. Dražba trvá, dokud dražitelé činí podání; dražitelé jsou vázáni svými podáními, dokud nebylo učiněno podání vyšší. Výkonný úředník je povinen dražitele upozornit, že prohlásí dražbu za skončenou, nebude-li přes dvojí vyzvání učiněno podání vyšší. Nebylo-li po druhém vyzvání učiněno podání vyšší, přiklepne výkonný úředník věc podateli poslednímu.

(2) Dříve než udělí příklep, oznámí výkonný úředník ještě jednou hlasitě poslední podání.

(1) Byla-li dražba skončena, protože výtěžek dosud prodaných věcí stačí k uspokojení vymáhajících věřitelů, odevzdají se neprodané zabavené věci dlužníku nebo jiné osobě, která je oprávněna je přijmout.

(2) Nevedla-li dražba k plné úhradě vymáhaných pohledávek s příslušenstvím, odevzdají se zabavené věci, které nikdo nekoupil, byly-li předtím uschovány, opět schovateli nebo se uloží u soudu.

(1) V protokole o dražbě zabavených věcí se kromě předepsaných náležitostí (§§ 66 a 68 o. s. ř.) uvede zejména:

(2) Jednotlivá podání se v protokole neuvádějí; vydražitelé protokol nepodepisují.

(1) Pro výkon prodeje zabavených movitých věcí mohou být zřízeny soudní dražebny. Jejich sídla a obvod působnosti určí ministr spravedlnosti.

(2) Pokud jde o vlastní výkon prodeje, je soudní dražebna pod dozorem předsedy lidového soudu s pravomocí ve věcech občanskoprávních, v jehož sídle je zřízena.

(1) Zabavení jiných majetkových práv (§ 550 o. s. ř.) než pohledávek a nároků na vydání nebo dodání movitých věcí (na př. zabavení práva požívacího a p.) se vykoná zpravidla tím, že se dlužníku zakáže tímto právem nakládat; jsou-li z práva, které se má zabavit, povinny jiné osoby něco vykonat, zakáže se jim plnění.

(2) Nařídí-li soud zájemné popsání práva, na které se vede exekuce, vykoná se popsání přiměřeně podle předpisů o zabavení movitých věcí (§§ 115 a 116); zejména se právo, které se má zabavit, zevrubně popíše podle svého obsahu a rozsahu a přitom se odkáže na listiny, které jsou snad o tom zřízeny. Zároveň se zevrubně uvedou vzájemná plnění, která je dlužník se zřetelem na toto právo povinen konat.

1. označení věci odňaté dlužníkovi nebo třetí osobě, byla-li ochotna ji vydat, a je-li věcí více, jejich přesný seznam nebo údaje o jejich počtu, míře, váze a p.,

2. zda věc byla odevzdána nebo zaslána věřiteli, či proč se tak nestalo, a jak byla provedena úschova.

(1) V protokole o zájemném popsání se kromě předepsaných náležitostí (§§ 66, 68, 452 odst. 1 a 2 o. s. ř.) uvedou jednotlivé nemovité věci podle čísla katastrálních parcel, způsob jejich obdělání, jejich výměra a hranice; jde-li o stavby, uvede se jejich popisné číslo a způsob jejich užívání.

(2) Spolu s nemovitou věcí se podle předpisů o zabavení movitých věcí (§ 509 o. s. ř.) popíše její příslušenství.

(1) Byla-li povolena dražba nemovité věci nezapsané ve veřejné knize (§ 507 o. s. ř.), provede se zájemné popsání této nemovité věci (§ 452 o. s. ř.) zároveň s jejím odhadem.

(2) Zájemné popsání není třeba provádět, žádá-li se o povolení dražby nemovité věci, která byla zájemně popsána již při zřízení exekučního zástavního práva pro pohledávku vymáhajícího věřitele.

(3) Povolení dražby se poznamená v protokole o zájemném popsání; v případě uvedeném v odstavci 2 se povolení dražby poznamená v protokole o předcházejícím zájemném popsání.

(1) Před vyzváním, aby se dražilo (§ 482 o. s. ř.), oznámí soudce vedoucí dražbu

(2) Mimo to podá soudce na dotaz všechna potřebná vysvětlení, zejména o pohledávkách a břemenech, váznoucích na nemovité věci, jakož i o všech ostatních poměrech souvisících s nemovitou věcí, pokud jsou ze spisu patrny.

(1) Při dražbě nemovité věci (§§ 483 až 486 o. s. ř.) mohou dražitelé zvyšovat podání nejméně o částku stanovenou v § 109 odst. 1 písm. d).

(2) Soudce upozorní dražitele, že prohlásí dražbu za skončenou, nebude-li přes dvojí vyzvání učiněno vyšší podání, je-li jeho podání jinak přípustné.

(3) Nebylo-li v pěti minutách po druhém vyzvání učiněno vyšší podání, soudce dražení skončí; dříve než dražení skončí, oznámí ještě jednou hlasitě poslední podání.

(4) Nebyly-li vzneseny námitky proti udělení příklepu tomu, kdo učinil nejvyšší podání, přiklepne mu nemovitost.

(1) Usnesení o povolení exekuce se dlužníkovi doručí až při exekučním výkonu (§ 510 odst. 1 o. s. ř., § 78 odst. 5).

(2) Nebyl-li dlužník při exekučním výkonu přítomen, doručí mu výkonný úředník toto usnesení ihned po skončení výkonu náhradně (§§ 85, 86) zároveň s doručením uvědomění o výsledku výkonu.

(1) V zájemním protokole se kromě předepsaných náležitostí (§§ 66, 68 a 509 o. s. ř.) uvede zejména:

(2) Zabavené věci se popíší takovým způsobem, aby bylo možno zjistit jejich totožnost a aby byla vyloučena jejich záměna.

(3) Z prohlášení, která byla učiněna jinými osobami, zejména o tom, že mají k movité věci právo, které nepřipouští výkon exekuce (§ 442 o. s. ř.), nebo že k ní mají zástavní nebo zadržovací právo, jakož i z prohlášení dlužníka, že zabavené věci náležejí někomu jinému, uvede se v protokole jen podstatný obsah.

(2) Další věci se zabaví, jen pokud se to jeví nutným pro uspokojení vymáhajícího věřitele; přitom je třeba přihlížet k okolnostem rozhodujícím o rozsahu zabavení, zejména k ceně zabavených věcí, k výši předcházejících pohledávek a nově přibylého vymáhaného nároku. Seznam a popis těchto věcí se uvede v dodatku k dřívějšímu protokolu.

(1) Mají-li být zabaveny jen movité věci, které jsou již v zájemním protokole seznamenány a popsány pro jinou pohledávku, zabaví je výkonný úředník dodatkovou poznámkou k zájemnímu protokolu (§ 509 odst. 1 druhá věta o. s. ř.); v poznámce uvede jméno, příjmení a bydliště vymáhajícího věřitele, na jehož návrh se další zabavení provádí, a výši vymáhané pohledávky. Nebyly-li některé z věcí dříve zabavených nalezeny, nezabavují se již znovu; výkonný úředník v poznámce pouze uvede, kde tyto věci podle tvrzení dlužníka nebo jiných osob při výkonu přítomných nyní jsou, a z jakého důvodu.

(1) Soud ustanoví dražební rok; v dražební vyhlášce se uvede místo a čas dražby, označení věcí daných do dražby, a to podle jejich druhu, a místo, kde je lze před dražbou prohlédnout.

(2) Výkonný úředník povolaný vykonat dražbu se včas před dražbou přesvědčí, zda byla řádně oznámena; shledá-li závady, oznámí je ústně soudci.

(2) Při prodeji věcí menší ceny lze, je-li třeba, přibrat jako znalce i osobu, která není zapsána v seznamu, nebo upustit od přibrání znalce, je-li výkonný úředník způsobilý spolehlivě odhadnout věci sám.

(1) Je-li třeba, aby byly zabavené věci před prodejem odhadnuty, určí výkonný úředník znalce, a to zpravidla podle předem určeného pořadí.

1. místnímu okresnímu národnímu výboru a okresnímu prokurátoru, v jejichž obvodu má dlužník bydliště (sídlo), podnik a nemovitý majetek,

2. Ústřední národní pojišťovně a jejím územním organisačním složkám, v jejichž obvodu má dlužník bydliště (sídlo) a podnik, jakož i Státnímu úřadu důchodového zabezpečení,

3. státním spořitelnám (pobočkám Státní banky československé), v jejichž obvodu má dlužník bydliště (sídlo) a podnik,

4. poštovním úřadům, v jejichž obvodu má dlužník bydliště (sídlo) a podnik (závody), a správce podstaty bydliště,

5. železničním, lodním a leteckým stanicím, které dlužníku (podniku, závodům) zpravidla dodávají zásilky,

6. je-li dlužníkem právnická osoba, příslušnému dozorčímu orgánu,

7. je-li dlužníkem advokát (advokátní koncipient), advokátní poradně, jejímž je členem (zaměstnancem), dále Ústředí advokátních poraden a ministerstvu spravedlnosti,

8. je-li dlužníkem lékař nebo zvěrolékař, krajskému národnímu výboru, v jehož obvodě vykonává povolání,

9. je-li dlužníkem veřejný činitel, příslušnému dozorčímu orgánu.

(1) Soud dohlíží na činnost správce podstaty a nahlíží do jeho spisů a účtů.

(2) Z důležitých důvodů může soud z úřední povinnosti nebo na návrh zbavit správce podstaty jeho funkce a ustanovit správce nového.

(1) Za správu podstaty se přiznává správci odměna v částce od 1000 Kčs do 10 000 Kčs; je-li předmětem exekuční likvidace rozsáhlý majetek, vyžadující zvlášť obtížné činnosti správce podstaty, může být přiznána odměna až do částky 50 000 Kčs. Při určování výše odměny přihlédne soudce jak ke složitosti a obtížnosti věci, tak i k rozsahu, způsobu a výsledkům činnosti správce podstaty.

(2) Bylo-li v likvidačním řízení činno postupně několik správců podstaty, rozdělí se odměna mezi ně podle jejich dohody. Nedohodnou-li se, rozdělí odměnu mezi ně soudce, přihlížeje k míře účasti každého z nich na řízení a k výsledkům jeho činnosti.

a) které věci byly vyvolány a pod jakými běžnými čísly jsou zapsány v zájemním protokole,

b) jaká byla odhadní nebo úředně stanovená cena jednotlivých zabavených věcí a jaké bylo nejnižší podání,

c) jakého nejvyššího podání za jednotlivé věci bylo dosaženo a kdo byl jejich vydražitelem,

d) které z vyvolaných věcí nebyly prodány a jak bylo s nimi naloženo,

e) zda dražební výtěžek byl vydán vymáhajícímu věřiteli nebo uložen u soudu.

a) výši daní, veřejných dávek, pojistného národního pojištění, pohledávek z pracovního (učebního) poměru [§ 494 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř.],

b) prohlášení, která učinili věřitelé o zapravení svých nároků [§ 469 písm. i) o. s. ř.],

c) výši pohledávek úvěrových (§ 498 odst. 2 o. s. ř.),

d) částku, o niž mohou dražitelé zvyšovat podání.

a) seznam a popis věcí, které byly zabaveny pro vymáhanou pohledávku vymáhajícího věřitele, při čemž se u každé jednotlivé věci uvede, jakého výtěžku lze jejím prodejem asi dosáhnout,

b) seznam a popis věcí, které nebyly zabaveny proto, že jsou z exekuce vyloučeny (§ 511 o. s. ř.), nebo proto, že jsou příslušenstvím nemovité věci (§ 516 o. s. ř.),

c) zda další movité věci nebyly zabaveny proto, že nebyly nalezeny další zabavitelné věci, anebo proto, že se to nejevilo nutným pro uspokojení nároku vymáhajícího věřitele (§ 439 odst. 1 o. s. ř.).

Exekuce zabavením a prodejem movitých věcí.
Exekuce zřízením exekučního zástavního práva na nemovité věci nezapsané ve veřejné knize.
Exekuce na peněžité pohledávky a plat.
Exekuce dražbou nemovitých věcí.
Exekuce na vydání nebo dodání movitých věcí.
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ.
Exekuční likvidace.