Právní styk s cizinou.
(1) Písemný styk soudů s cizozemskými soudy a úřady děje se prostřednictvím ministerstva spravedlnosti, neustanovuje-li mezinárodní smlouva něco jiného.
(2) K žádosti o právní pomoc zasílané do ciziny se spisy nepřipojují.
§ 146
Neustanovuje-li mezinárodní smlouva něco jiného, mají být žádosti o právní pomoc zasílané do ciziny opatřeny ověřeným překladem do příslušného cizího jazyka; totéž platí o písemnostech určených k doručení v cizině ve formě, kterou cizozemské právo předpisuje pro písemnosti stejného druhu.
(1) Cizozemská písemnost určená k doručení osobě bydlící v Československé republice, jež není opatřena ověřeným překladem do českého nebo slovenského jazyka, může být doručena, neustanovuje-li mezinárodní smlouva něco jiného, jen jestliže je příjemce ochoten ji dobrovolně převzít.
(2) Není-li překlad připojen, má být příjemce poučen, že může proto přijetí písemnosti odmítnout, že však nelze předvídat, jaké právní následky takové odmítnutí může v cizině mít.
§ 148
Obsílky a jiné písemnosti určené k doručení v cizině nesmějí obsahovat pohrůžky donucovacími prostředky.
§ 149
Podpisy soudců, jakož i podpisy správních zaměstnanců soudů na žádostech o právní pomoc zasílaných do ciziny, pokud je toho třeba, a na listinách určených pro cizinu ověřuje ministerstvo spravedlnosti v předepsaném pořadu.
(1) Žádá-li o to cizozemský soud (úřad), lze svědky, znalce a účastníky vyslechnout i přísežně. Totéž platí, je-li třeba v cizině předložit přísežné prohlášení o skutečnostech rozhodných pro uplatnění nebo zachování nároků.
„
Přísahám na svou čest, že o všem, nač budu soudem tázán, vypovím úplnou a čistou pravdu a nic nezamlčím.“
(2) Přísaha pro svědky a účastníky zní:
(3) Přísaha pro znalce zní:„
Přísahám na svou čest, že posudek podám podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“
(4) Jde-li o přísahu následnou, znění přísahy se přiměřeně pozmění.