Práce správních zaměstnanců.
Soudcovské úkony konané správními zaměstnanci.

1. ve věcech poručenských, opatrovnických a ve věcech dětí v rodičovské moci,

2. ve věcech prohlášení za mrtvého a důkazu smrti,

3. ve věcech projednání dědictví,

4. ve věcech soudního umoření listin,

5. ve věcech soudní úschovy,

6. ve věcech exekučních, jde-li o exekuci zřízením exekučního zástavního práva na nemovité věci, o exekuci na movité věci a na peněžité pohledávky a plat,

7. ve věcech knih pozemkových,

8. ve věcech podnikového rejstříku,

9. při vydávání soudních výpovědí a rozkazů na odevzdání nebo převzetí předmětu nájmu při nechráněných nájmech,

10. při vydávání platebních rozkazů v rozkazním řízení,

11. při sepisování soudních směnečných protestů,

12. při vyřizování dožádání o provedení úkonů týkajících se věcí shora uvedených.

(1) Rozhodnutí vydanému ve věci vyřízené pověřeným správním zaměstnancem lze odporovat stejným opravným prostředkem jako rozhodnutí soudce. Opravný prostředek předloží se však nejprve soudci, který buď o něm rozhodne, má-li za to, že se mu má vyhovět, nebo jej předloží soudu druhé stolice, aby o něm rozhodl.

(2) Rozhodne-li soudce o opravném prostředku sám podle odstavce 1, považuje se i jeho rozhodnutí za rozhodnutí soudu první stolice. Odporovat mu lze podle obecných ustanovení.