VOJENSKÉ SOUDY.
Řízení před nižšími a vyššími vojenskými soudy a před vojenským kolegiem nejvyššího soudu.
Polní řízení.

§ 160

Pro vojenské soudy neplatí ustanovení §§ 8 až 15, 17, 19 a 20 části prvé. Ostatních ustanovení se užije pro vojenské soudy a pro vojenské kolegium nejvyššího soudu obdobně, pokud následující ustanovení neobsahují odchylek.

§ 161

Vojenské soudy jsou ve svých obvodech ve styku s veliteli vojenských jednotek a ostatních ozbrojených sborů a poskytují jim veškerou podporu při udržování a zvyšování vojenské kázně, pořádku a bojeschopnosti a při upevňování velitelské pravomoci. K plnění těchto úkolů jsou povinny znát stupeň bojeschopnosti, stav kázně a trestnosti jednotek, u nichž jsou zřízeny, po případě u útvarů, které jsou v jejich obvodu.

§ 162

Náčelník soudu může podle potřeby určit, že všechny nebo některé senáty, které vyřizují věci téhož druhu, tvoří společné soudní oddělení.

§ 163

Tam, kde se mluví o vedoucím úředníku soudního oddělení, rozumí se tím vedoucí kanceláře soudního oddělení.

§ 164

Náčelník vojenského soudu vypracuje plán svého útvaru.

§ 165

Pobočky vojenských soudů zřizuje a zrušuje po dohodě s hlavním vojenským prokurátorem ministr spravedlnosti.

§ 166

Opatřování poukazů úředním razítkem (§ 73) se u vojenských soudů řídí vojenskými předpisy.

§ 167

V budovách ozbrojených sborů nebo v budovách ozbrojenými sbory obsazených může vojenský soud konat potřebné úkony jen s vědomím příslušného velitele.

§ 168

Součásti výzbroje nebo výstroje některého ozbrojeného sboru, o nichž vojenský soud rozhodl v trestním řízení, budou vydány, jakmile jich nebude pro trestní řízení třeba, útvaru, v jehož stavu jsou, a nelze-li takový útvar zjistit, útvaru, který určí velitel vojenského okruhu (vyšší velitel ozbrojeného sboru), v jehož obvodu je soud zřízen.

§ 169

Znalce a tlumočníky z řad příslušníků ozbrojených sborů ustanovuje předseda senátu z osob navržených orgánem zmocněným k tomu příslušným ministrem. Není-li mezi příslušníky ozbrojených sborů osoba způsobilá pro funkci znalce z příslušného oboru, ustanoví předseda senátu znalcem zpravidla osobu zapsanou v seznamu znalců u krajské soudní správy.

§ 170

Má-li být duševní stav obviněného zkoumán ve veřejném ústavu (§ 124 odst. 2 tr. ř.), zařídí předseda senátu jeho dodání do ústavu, který je ministerstvem národní obrany pověřen vyšetřováním duševního stavu a podáváním posudku. Odevzdat obviněného do jiného ústavu lze jen se souhlasem ministerstva národní obrany, po případě ministerstva národní bezpečnosti.

§ 171

Vezme-li soud do vazby příslušníka ozbrojeného sboru, uvědomí ten, kdo vazbu nařizuje, vždy také služebního představeného, který je oprávněn podat na obviněného trestní oznámení.

§ 173

Práva, která podle tohoto nařízení, vyjímaje hlavu prvou části prvé, příslušejí předsedovi soudu (na př. § 26 odst. 2 a § 38 odst. 4) nebo náčelníku vojenského soudu, vykonává u vojenského kolegia nejvyššího soudu jeho předseda.

(1) U vojenských soudů zjistí vyslýchající na počátku výslechu vždy též hodnost vyslýchaného, branný poměr a jeho příslušnost k útvaru v ozbrojených sborech.

(2) Rozsudek vojenského soudu musí (kromě náležitostí uvedených v § 26 tr. ř. a v § 2 zák. č. 85/1950 Sb., o opatřeních souvisících s úpravou kázeňského práva příslušníků ozbrojených sborů) obsahovat také údaj o hodnosti obviněného, o útvaru, jehož je příslušníkem a o jeho třídním původu.

§ 174

Pro polní řízení se užije přiměřeně ustanovení této části s tím, že předvolávání, předvádění a vyrozumívání o úkonech, jakož i doručování písemností se děje bez všech formálností, zpravidla prostřednictvím příslušného velitele.