§ 1
(1) Potřebuje-li soud ve věcech důchodového zabezpečení posudek o zdravotním stavu, vyžádá si ho výhradně od krajské posudkové komise důchodového zabezpečení (dále jen „posudková komise“).
(2) Ze závažných důvodů může soud požádat o podání nového posudku nebo o přezkoumání již podaného posudku tutéž komisi v jiném obsazení, jinou posudkovou komisi nebo jiný sborový orgán (na př. lékařskou fakultu); má-li být podaný posudek již jen doplněn, požádá soud o doplnění tutéž posudkovou komisi, která může svůj posudek podat ve stejném obsazení.
§ 2
(1) Soud se zpravidla omezí na písemný posudek posudkové komise; pokládá-li to však za potřebné, zejména se zřetelem k závažnosti otázek, které chtějí členové senátu nebo účastníci znalci klást, vyslechne jako znalce předsedu posudkové komise nebo jiného jejího lékařského člena jako mluvčího většiny komise.
(2) Ustanovení odstavce 1 se užije přiměřeně, podává-li posudek jiný sborový orgán.
§ 3
Náklady znaleckého důkazu provedeného posudkovou komisí nese bez nároku na náhradu stát; tím nejsou dotčena ustanovení o nákladech účastníků v jejich vzájemném poměru.
§ 4
Pokud v obvodu krajského soudu není posudková komise dosud zřízena, ustanovení §§ 1 až 3 se neužije; v těchto případech postupuje soud podle obecných ustanovení o důkazu znalci (§§ 108 a násl. občanského soudního řádu).
§ 5
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953.