(1) Prokurátor zastaví trestní stíhání,

a) je-li nepochybné, že skutek obviněného není trestným činem,

b) je-li nepochybné, že trestný čin nespáchal obviněný,

c) není-li podezření z trestného činu dostatečně odůvodněno,

d) je-li nepochybné, že trestnost činu zanikla,

e) je-li nepochybné, že obviněný není trestně odpovědný,

f) nelze-li obviněného stíhat, zejména proto, že president republiky nařídil, aby se v trestním řízení nepokračovalo,

g) jestliže dřívější trestní stíhání obviněného pro týž skutek skončilo pravomocným rozsudkem nebo bylo soudem zastaveno a nebyla povolena obnova, nebo,

h) jestliže obviněný zemřel.

(2) Prokurátor může zastavit trestní stíhání,

a) jde-li o čin, jehož nebezpečnost pro společnost je nepatrná,

b) jestliže jde o trestný čin vojenský, který lze vyřídit kázeňsky, a prokurátor pokládá kázeňské vyřízení za dostačující,

c) je-li trest, k němuž může stíhání vést, zcela bez významu vedle trestu, který pro jiný trestný čin byl obviněnému již uložen nebo ho podle očekávání postihne,

d) byl-li obviněný pro týž skutek dostatečně potrestán národním výborem nebo kázeňsky anebo cizozemským soudem nebo úřadem, nebo

e) je-li obviněný vydán do ciziny nebo vyhoštěn.

(3) Pomine-li důvod zastavení nebo objeví-li se dodatečně, že tu takový důvod není, prokurátor v trestním stíhání pokračuje.