(1) Odsuzujícímu rozsudku může odvoláním odporovat:

a) prokurátor pro nesprávnost kteréhokoli z výroků,

b) obviněný pro nesprávnost kteréhokoli z výroků, který se ho přímo dotýká,

c) poškozený pro nesprávnost výroku o jeho nárocích vzešlých z trestného činu nebo proto, že soud o takovém včas uplatněném nároku nerozhodl,

d) zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku, který se jí přímo dotýká.

(2) Zprošťujícímu rozsudku může odvoláním odporovat:

a) prokurátor pro nesprávnost kteréhokoli z výroků,

b) obviněný pro nesprávnost kteréhokoli z výroků a pro nesprávnost zjištění do odůvodnění rozsudku pojatého, které se ho přímo dotýkají,

c) zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání.