HLAVA DEVÁTÁ.
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ.

Oddíl prvý.
Prozatímní organisace vojenského soudnictví.

(1) Vojenští soudcové jsou ustanovováni trvale a na určitá služební místa; proti své vůli mohou být přeloženi, sesazeni nebo dáni do výslužby jen při nové soudní organisaci po dobu stanovenou zákonem nebo na základě pravomocného kárného nálezu. Doba, po kterou jsou zřízeny polní soudy, je dobou nové soudní organisace.

(2) Vojenští soudcové mohou být dočasně přiděleni jinému vojenskému soudu; bez jejich souhlasu se tak může stát jen na dobu šesti měsíců v kalendářním roce.

(1) Za soudce z lidu u vojenských soudů budou příslušným ministrem nebo orgánem jím k tomu zmocněným určeni vojáci a příslušníci Sboru národní bezpečnosti v činné službě.

(2) V polním řízení určuje soudce z lidu pro jednotlivé případy na žádost předsedy senátu velitel, u něhož je polní soud zřízen.

(3) Za soudce z lidu může být určen, kdo

a) je starší než dvacet let,

b) nebyl soudně trestán ani není trestně stíhán a

c) je oddán lidově demokratickému zřízení.

(4) O námitkách proti určení k této funkci rozhoduje orgán, který soudce z lidu určil.

(1) Funkční období soudce z lidu trvá jeden rok. Dokud nebyli určeni pro další období soudci z lidu v potřebném počtu, mohou být k výkonu funkce povoláni i dosavadní soudci z lidu.

(2) Ustanovení odstavce 1 se neužije v polním řízení.

(1) Soudcové z lidu budou v každém jednotlivém případě povoláni z onoho ozbrojeného sboru, k němuž obviněný náleží. Náleží-li spoluobvinění k různým ozbrojeným sborům, budou povoláni soudci z lidu tak, aby byl pokud možno zastoupen každý sbor.

(2) Není-li obviněný příslušníkem ozbrojeného sboru, budou povoláni za soudce z lidu vojáci.

(3) Soudci z lidu musí mít alespoň stejnou hodnost jako ten z obviněných, který má hodnost nejvyšší.

(4) K jednotlivým zasedáním volá soudce z lidu předseda senátu.

Oddíl druhý.
Přechodná a zrušovací ustanovení.

(1) Na řízení o obnově trestního stíhání, které bylo pravomocně skončeno před účinností tohoto zákona, se užije ustanovení tohoto zákona. Podmínky pro povolení obnovy se však v takovém případě posuzují podle zákona, který je pro obviněného příznivější.

(2) Jestliže rozhodnutí, proti němuž směřuje návrh na obnovu, vydal v první stolici jiný soud než státní nebo lidový soud, je k rozhodnutí o návrhu na obnovu příslušný ten lidový soud, v jehož obvodu je nebo bylo sídlo takového soudu.

(1) Jestliže trestní stíhání zahájené před účinností tohoto zákona pro čin, který není trestný podle trestního zákona, neskončilo pravomocným rozsudkem, trestní stíhání se v kterémkoli období zastaví. Je-li takový čin přestupkem podle trestního zákona správního, postoupí se věc příslušnému národnímu výboru; dosavadní náklady trestního řízení se stávají součástí nákladů trestního řízení správního.

(2) Bylo-li na žalobu soukromou zahájeno před účinností tohoto zákona trestní stíhání pro čin, který je trestný i podle trestního zákona, převezme prokurátor stíhání.

1. trestní řád uvedený zákonem č. 119/1873 ř. z.,

2. zák. čl. XXXIII/1896, o soudním trestním řádu,

3. zák. čl. XXXIV/1897, kterým se uvádí v život soudní trestní řád,

4. nařízení č. 26/1855 ř. z., jímž se vydává předpis pro výkon soudního ohledání mrtvol,

5. zák. čl. XLIII/1890, o vymáhání a účtování trestních nákladů vzniklých u soudů,

6. zák. čl. XVIII/1907, o změně a doplnění zák. čl. XXXIII/1896, o soudním trestním řádu,

7. zák. čl. XXXIII/1912, o vojenském trestním řádu,

8. zákon č. 131/1912 ř. z., o vojenském trestním řádu,

9. zákon č. 142/1912 ř. z., jímž se mění některá ustanovení trestního řádu,

10. zákon č. 143/1913 ř. z., jímž se doplňuje trestní řád č. 119/1873 ř. z.,

11. zák. čl. IX/1916, o předražování,

12. nařízení č. 41900/1917 I. M. (uh. m. spravedlnosti), o novějším stanovení řádných pravidel urychleného trestního řízení,

13. zákon č. 109/1918 ř. z., o náhradě škody osobám neprávem odsouzeným,

14. zákon č. 318/1918 ř. z., o náhradě škody za vyšetřovací vazbu,

15. zákon č. 89/1918 Sb., jímž se prozatímně mění některá ustanovení vojenského trestního řádu,

16. nařízení č. 101/1919 Ú. n., o vykonávání stopování okresními soudy,

17. zákon č. 263/1919 Sb., kterým se doplňuje trestní řád hledíc k výroku rozsudku o ztrátě práva volebního,

18. zákon č. 442/1919 Sb., o objektivních nálezech v řízení tiskovém,

19. zákon č. 1/1920 Sb., kterým se mění některá ustanovení trestního řádu č. 119/1873 ř. z. a zák. čl. XXXIII/1896,

20. zákon č. 168/1922 Sb., kterým se částečně zrušuje zák. čl. LXIII/1912, o výjimečných opatřeních, a mění některá ustanovení o stanném právu,

21. zákon č. 4/1924 Sb., kterým se doplňuje § 393 trestního řádu č. 119/1873 ř. z.,

22. zákon č. 8/1924 Sb., o trestním řízení konaném podle trestního řádu zák. čl. XXXIII/1896 proti nepřítomným osobám,

23. zákon č. 73/1924 Sb., kterým se mění ustanovení trestních řádů o tom, kdo má právo být posluchačem veřejného hlavního líčení,

24. zákon č. 107/1927 Sb., jímž se mění některá ustanovení trestních řádů a zřizují soudní lékařské rady,

25. zákon č. 181/1927 Sb., o změně některých předpisů o vymáhání a zúčtování nákladů spojených s trestním řízením u soudů na Slovensku,

26. zákon č. 115/1937 Sb., o vojenském polním trestním řízení,

27. zákon č. 33/1940 Sl. z., kterým se zrušují porotní a kmetské soudy a přechodně upravují některé věci v oboru trestního soudnictví,

28. dekret presidenta republiky č. 62/1945 Sb., o úlevách v trestním řízení soudním,

29. dekret presidenta republiky č. 126/1945 Sb., o zvláštních nucených pracovních oddílech,

30. dekret presidenta republiky č. 137/1945 Sb., o zajištění osob, které byly považovány za státně nespolehlivé, v době revoluční,

31. nařízení Slovenské národní rady č. 53/1945 Sb. SNR, o úpravě některých trestně-právních otázek souvisících s obnovením československého právního pořádku a o novelisaci některých ustanovení trestního práva procesního,

32. zákon č. 166/1946 Sb., jímž se mění a doplňují trestní řády,

33. zákon č. 226/1947 Sb., jímž se mění, doplňují a sjednocují některá ustanovení vojenských trestních řádů,

34. zákon č. 23/1948 Sb., o výkonu trestů postihujících majetek, uložených trestními soudy.