(2) Ministři národní obrany a vnitra určí, kteří představení jsou oprávněni postoupit věc příslušnému vojenskému prokurátoru, nepovažují-li se zřetelem na stupeň nebezpečnosti přestupku pro společnost, míru zavinění, osobu pachatele nebo přitěžující okolnosti kázeňské vyřízení přestupku za postačující.