Tresty.
Nápravné opatření ukládané za přestupky.
Výkon nápravného opatření uloženého orgánem národního výboru.
§ 15
Nápravné opatření se vykonává na svobodě. Záleží v tom, že pachatel je povinen po dobu trestu vykonávat práci mu určenou za sníženou odměnu za práci a bez některých výhod vyplývajících z pracovního poměru.
(1) Za přestupek může být uložen jako hlavní trest místo trestu odnětí svobody, stanoveného v zákoně, trest nápravného opatření; doba nápravného opatření takto uloženého činí nejméně čtrnáct dnů a nesmí činit více než dvojnásobek horní hranice trestu odnětí svobody, stanoveného v zákoně na tento přestupek.
(2) Nápravné opatření nelze uložit pachateli, který
(3) Pokutu vedle nápravného opatření nelze uložit.
(1) Je-li pachatel v pracovním poměru, zejména vykonává-li práci převážně tělesnou, nenařídí se změna jeho zaměstnání. Z důležitých důvodů může však být na dobu trestu nařízena změna pachatelova zaměstnání, zejména v tom směru, aby vykonával práci méně odpovědnou nebo v jiném pracovišti; v tomto případě se zároveň stanoví zásady pro určení druhu, způsobu a místa pachatelova zaměstnání.
(2) Z odměny náležející pachateli za práci propadá jedna pětina státu; tato částka může být však při uložení trestu snížena až na jednu dvacetinu odměny.
(3) Doba výkonu nápravného opatření se nezapočítává do doby trvání pracovního poměru, pokud jeho délka má význam pro vznik nebo rozsah nároků z pracovního poměru; uplyne-li však jeden rok od výkonu nápravného opatření, tato doba se do doby trvání pracovního poměru dodatečně započte. Nároky pachatele z národního pojištění zůstávají nedotčeny.
(1) Do výkonu nápravného opatření se nezapočítává doba, po kterou pachatel práci mu určenou z jakéhokoli důvodu nevykonává.
(2) Jestliže pachatel práci mu určenou nenastoupí ve stanovené lhůtě nebo ji nevykonává řádně, přemění soud nápravné opatření v trest odnětí svobody. Za dva dny nevykonaného nápravného opatření uloží soud jeden den odnětí svobody.
§ 18
Výkon trestu nápravného opatření uloženého orgánem národního výboru zařizuje tento orgán.
(1) O tom, že nápravné opatření bude vykonáno beze změny zaměstnání, vyrozumí orgán národního výboru, který je uložil, pachatelova zaměstnavatele a sdělí mu skutečnosti potřebné pro výkon tohoto trestu.
(2) Nařídí-li se změna dosavadního zaměstnání pachatele, určí nové zaměstnání orgán národního výboru, který nápravné opatření uložil, podle zásad stanovených při uložení trestu; zaměstnavateli sdělí skutečnosti potřebné pro výkon nápravného opatření.
(3) Zaměstnavatel pachatele je povinen neodkladně sdělit orgánu národního výboru veškeré skutečnosti rozhodné pro přeměnu nápravného opatření nebo jeho zbytku v trest odnětí svobody; je dále povinen ty částky odměny náležející pachateli za práci, které propadají státu, vyúčtovat a odvádět národnímu výboru.
§ 20
Je-li pachatel stižen chorobou, která mu znemožňuje výkon určeného zaměstnání, orgán národního výboru na potřebnou dobu odloží nebo přeruší výkon nápravného opatření, které uložil, nebo určí pachateli zaměstnání jiné; to učiní orgán národního výboru též v tom případě, jde-li o těhotnou ženu, jejíž zdraví by bylo výkonem trestu ohroženo.
§ 21
Doví-li se orgán národního výboru o skutečnostech, které odůvodňují přeměnu nápravného opatření jím uloženého nebo jeho zbytku v trest odnětí svobody, vyrozumí o tom ihned okresního prokurátora.
§ 22
Podmíněné odsouzení.
Výkon trestu odnětí svobody uloženého za přestupek může soud podmíněně odložit; ustanovení §§ 24 až 28 trestního zákona o podmíněném odsouzení se zde užije přiměřeně.
§ 23
Úhrnný trest.
Odsuzuje-li soud pachatele pro trestný čin a přestupek, užije přiměřeně ustanovení § 22 odst. 1 trestního zákona o úhrnném trestu.
a) je trvale práce neschopen nebo
b) podléhá vojenské kázeňské pravomoci.