Vládní vyhláška o úhradě plánovaných a nadplánových ztrát národních podniků.

(1) Plánované ztráty národních podniků se uhrazují buď ze zisku jiných národních podniků (centralisovaným použitím zisku hlavní správou, po případě ministerstvem) nebo ze státního rozpočtu.

(2) K úhradě plánovaných ztrát jednotlivých národních podniků smí být použito jen jednoho z obou zdrojů úhrady. Zdroj úhrady a rozsah, v jakém se ho použije, stanoví ve shodě se státním rozpočtem finanční plány ministerstva a jeho hlavních správ.

(1) Příděl ze státního rozpočtu na úhradu plánovaných ztrát uvolňuje jednotlivým ministerstvům ministerstvo financí, a to měsíčně v rámci jejich plánovaného čtvrtletního přídělu.

(2) Jednotlivá ministerstva musí ministerstvu financí vždy do desatého dne před počátkem každého čtvrtletí hlásit a zdůvodnit potřebnou výši přídělu na toto čtvrtletí, jakož i sdělit, v jaké výši bude přídělu v jednotlivých měsících čtvrtletí použito. Potřebnou výši přídělu musí ministerstva rozvést podle hlavních správ a podniků a uvést pro každý podnik jeho normu úhrady (§ 6).

(3) Hlášení podle odstavce 2 zasílají se ministerstvu financí trojmo na tiskopise podle vzoru č. 1, a to zvlášť o podnicích uvěrovaných Státní bankou československou a zvlášť o podnicích úvěrovaných Investiční bankou.

(1) Ministerstvo financí prověří požadovanou výši přídělu. Nezjistí-li závad, hlášení schválí a po jednom schváleném hlášení zašle ministerstvu a ústředí Státní banky, po případě Investiční banky. Zároveň ministerstvo financí otevře ministerstvu rozpočtový úvěr pro příděly na úhradu plánovaných ztrát (určí ministerstvu částku, kterou může k této úhradě vyčerpat z prostředků státního rozpočtu).

(2) Ministerstvo otvírá měsíčně v mezích svého rozpočtového úvěru hlavním správám a přímo podřízeným podnikům rozpočtové úvěry pro příděly na úhradu plánovaných ztrát. Hlavní správy otvírají každý měsíc v mezích těchto svých úvěrů podřízeným podnikům rozpočtové úvěry na úhradu plánovaných ztrát.

(3) O způsobu otevření a poukazování rozpočtových úvěrů platí zvláštní předpisy.*)

(1) K úhradě plánovaných ztrát, které mají být podle finančního plánu hrazeny podniku ze zisku, používá se zpravidla zisku ostatních podniků podléhajících téže hlavní správě (přímo ministerstvu).

(2) Pro podnik, kterému mají být hrazeny plánované ztráty ze zisku, otevře si hlavní správa (ministerstvo) u banky (§ 8 odst. 1) zvláštní účet a ve prospěch tohoto účtu poukazuje každý měsíc příděly.

(3) Ministerstvo v dohodě s ministerstvem financí může upravit rozpisy odvodů ze zisku do státního rozpočtu tak, aby ministerstvu a jeho hlavním správám nevznikaly obtíže z rozdílu mezi lhůtou, ve které dostávají zisk od podniků, a lhůtou, ve které poukazují podnikům k úhradě ztrát příděl ze zisku.

(1) Podniku, který má následkem překročení plánu realisace od počátku roku vyšší ztrátu, než plánoval (nadplánovou ztrátu), a je-li překročení plánu žádoucí, může ministerstvo ze souhlasem ministerstva financí poskytnout příděl k úhradě nadplánové ztráty, a to z přídělů na úhradu plánovaných ztrát, kterých nevyužily jeho ostatní podniky. Příděl k úhradě nadplánové ztráty smí být podniku poskytnut jen z téhož zdroje (§ 2 odst. 2), z něhož jsou mu uhrazovány ztráty plánované.

(2) Jinak platí o úhradě nadplánových ztrát přiměřeně ustanovení o úhradě ztrát plánovaných.

(1) Odvody ze zisku do státního rozpočtu nesmí hlavní správa zkracovat následkem neplánových ztrát jejích podniků.

(2) Projeví-li se nesplnění plánu výroby (výkonů) podniků, jejichž plánovaná ztráta je hrazena ze zisku ostatních podniků (§ 5), tak že hlavní správa vykáže nadplánový zisk, je hlavní správa povinna celý tento nadplánový zisk odvést do státního rozpočtu.

(1) Plánovaná ztráta hradí se podniku podle normy úhrady (dále jen „norma”).

(2) Norma vyjadřuje výši úhrady připadající na každý jednotlivý výrobek téhož druhu nebo určité skupiny výrobků, který má být podle plánu v příslušném čtvrtletí vyfakturován, po případě na každou korunu realisace (ve velkoobchodních cenách podniku bez daně z obratu) všech výrobků nebo jejich určité skupiny, plánované pro příslušné čtvrtletí. Ustanovení předcházející věty platí obdobně i pro výkony.

(3) Při výpočtu normy vychází podnik ze své celkové ztráty vyplývající z rozdílu mezi úplnými vlastními náklady, plánovanými na příslušné čtvrtletí, a plánovanou realisací ve velkoobchodních cenách podniku (bez daně z obratu).

(4) Do základu pro výpočet normy zahrne podnik též ztrátu z vedlejších činností, pokud ministerstvo financí nestanoví podle § 13, že tato ztráta bude hrazena podle rozpočtu těchto činností nebo podle jejich výkonů (výrobků).

(1) Výpočet normy předloží podnik hlavní správě (ministerstvu) do dvacátého dne před počátkem čtvrtletí, a to trojmo na tiskopise podle vzoru č. 2. Výpočet musí být v souladu s technickoprůmyslovým a finančním plánem podniku.

(2) Hlavní správa (ministerstvo) normu a její výpočet přezkouší, a nezjistí-li závad, normu schválí. Schválení vyznačí na dokladu, kterým podnik sdělil výpočet normy, a po jednom dokladu zašle příslušné bance; hlavní správa zašle jeden doklad též svému ministerstvu.

(3) Zjistí-li banka ve výpočtu normy závady (reservy), projedná je s podnikem a hlavní správou (ministerstvem). Nebudou-li tímto jednáním závady odstraněny, oznámí banka věc ministerstvu financí k dalšímu opatření.

(1) Plánovaná ztráta hradí se podniku prostřednictvím té banky (pobočky), která mu poskytuje krátkodobé úvěry (dále jen „banka”), a to běžně podle fakturace a normy.

(2) Úhradu provádí banka tak, že z otevřeného rozpočtového úvěru (§ 4 odst. 2), po případě ze zvláštního účtu (§ 5 odst. 2), převádí prostředky na obratový účet podniku. Banka nesmí provést úhradu, dokud neobdrží od hlavní správy (ministerstva) doklad o schválení normy (§ 7 odst. 2).

(1) Podnik, který vzhledem k nadplánovému snížení nákladů obdržel podle měsíční rozvahy od počátku roku do konce příslušného měsíce větší příděl, než kolik činila skutečná ztráta za stejnou dobu, je povinen odvést 80% rozdílu hlavní správě (ministerstvu), a to do 12 dnů po lhůtě stanovené k předložení rozvahy. Zbývajících 20% rozdílu si podnik ponechává k použití až do rozhodnutí vlády. Zvláštní předpisy (na př. předpisy o ředitelských fondech) stanoví, které částky podnik odečte od částky, která má být odvedena.

(2) Jestliže skutečná ztráta hlavní správy od počátku roku do konce příslušného měsíce je nižší než ztráta odpovídající plnění plánu v tomto období, odvede hlavní správa 70% z této úspory, po odečtení částek, které ze své úspory již odvedla, a po odečtení částek stanovených ve zvláštních předpisech.