O jízdě vozidly.

(2) Nemůže-li vozidlo (soupravu vozidel) bezpečně ovládat jeden řidič, je nutno přibrat potřebný počet dalších řidičů nebo dalších osob.

(1) Na silnici musí každé vozidlo nebo soupravu vozidel řídit osoba, která je k tomu způsobilá a je obeznámena s předpisy o provozu na silnicích.

g) v blízkosti obydlí, zvláště v uzavřených osadách, jet co nejtišeji.

f) odevzdat řízení vozidla osobě určené dopravním orgánem, bylo-li mu další řízení orgánem zakázáno,

e) okamžitě zastavit, došlo-li k nehodě, na níž měl účast,

d) uposlechnout pokynů dopravních orgánů a v blízkosti dráhy též drážních orgánů, dbát dopravních značek a světelných znamení,

b) za jízdy se věnovat cele řízení vozidla a zdržet se všeho, co by odvádělo jeho pozornost,

a) před započetím jízdy pečlivě prohlédnout vozidlo, jeho výstroj i způsob uložení nákladu, zda odpovídají předpisům,

c) mít u sebe doklady předepsané pro provoz jeho vozidla,

(1) Za jízdy je řidič odpovědný za řádný stav vovozidla za dodržení všech předpisů o silničním provozu. Zejména musí dbát toho, aby vozidlo stále ovládal, a muší včas učinit všechna opatření, aby provozem svého vozidla neohrožoval bezpečnost ostatních uživatelů silnice.

(2) Řidič je zejména povinen:

a) použít k jízdě vadného vozidla,

(3) Řidiči je zakázáno:

(4) Řidiči vozidla pro hromadnou dopravu osob je zakázáno za jízdy se bavit s cestujícími jíst a kouřit, otvírat dveře před úplným zastavením vozidla a vpouštět cestující do kabiny řidiče nebo do prostoru vyhraženého pro řidiče.

(5) Zjistí-li řidič na vozidle nebo nákladu závadu, která může ohrozit bezpečnost další jízdy, smí v jízdě pokračovat nejkratším směrem jen do místa, kde lze závadu odstranit. Neprodleně musí však učinit vše, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu, osob a majetku a aby provoz byl co nejméně rušen.

(6) Při řízení vozidla musí řidič zaujmout takové místo, aby mohl vozidlo bezpečně ovládat a aby dobře viděl na silnici, nepřekážel ostatním uživatelům silnice a nebyl sám ohrožen. Vedle potahu smí jít pouze po pravé straně ve směru jízdy.

e) přepravovat v kabině a ve voze více osob, než je dovoleno.

d) připustit jízdu na stupátkách a na karoserii,

c) řídit vozidlo, je-li jeho schopnost k řízení snížena, zejména po požití alkoholického nápoje nebo únavou,

b) odevzdat řízení vozidla osobě, která nemá potřebnou způsobilost k řízení,

(2) K účelům podle odstavce 1 nesmějí být požadována vozidla označená značkou CD nebo CC, vozidla ozbrojených sborů, plní-li zvláštní úkoly, vozidla určená k přepravě potravin a k plnění zvláštních naléhavých úkolů.

(1) Držitel vozidla a každý, kdo je řídí, je povinen za náhradu poskytnout vozidlo pro nezbytnou dobu orgánům dopravního inspektorátu a jiným orgánům národní bezpečnosti, vyžaduje-li to obecný zájem, zejména při stihání podezřelých osob, k dopravě osob zraněných nebo k jízdě na místo dopravní nehody, požáru nebo jiné živelní pohromy.

(4) Náhradu nákladů spojených s dopravou osob zraněných hradí ten, v jehož zájmu bylo vozidla použito.

(3) Pro stanovení výše náhrady se použije obdobně ustanovení předpisů o náhradách za používání vlastních motorových vozidel při pracovních cestách (pohonné hmoty a amortisace); výše náhrady ušlého výdělku po případě náhrady za poškození vozidla se stanoví podle obecných předpisů.

(5) Pokud tomu nebrání vážné důvody, řídí vozidlo řidič, který je k požadovaným účelům poskytl.

(2) Držitel smí svěřit řízení vozidla ha silnici jen osobě, která je k tomu způsobilá. Odpovídá také za to, že vozidlo (souprava vozidel) má potřebný počet řidičů.

(1) Držitel vozidla je povinen udržovat vozidlo v řádném stavu a nesmí dovolit ani přikázat, aby ho bylo použito k jízdě, neodpovídá-li vozidlo nebo jeho výstroj nebo způsob uložení nákladu platným předpisům.

(3) Za splnění povinností uvedených v odstavcích 1 a 2 odpovídá u právnických osob osoba odpovědná za provoz vozidla.

(1) Na silnicích se jezdí vpravo. Na jednosměrná silnici lze použít k jízdě celé šíře vozovky. Pomalu jedoucí vozidla a na nepřehledných místech všechna vozidla musí jet při pravém okraji vozovky; to neplatí pro vozidla, hodlající odbočit doleva (§ 18 odst. 3).

(2) Levé poloviny vozovky smí se použít jen, pokud je to nutné k předjíždění nebo je-li třeba se vyhnout překážce nebo brání-li jízdě v pravé polovině vozovky zvláštní okolnosti (náledí, sklon a pod.).

(8) Motorová vozidla o celkové váze větší než 12 tun musí zachovávat na mostech, na nichž je jejich provoz dovolen dopravní značkou obr. 25, vzdálenost nejméně 10 m od vozidla jedoucího vpředu.

(3) Na silnicích s vozovkou o dvou nebo více dopravních pruzích oddělených pásy nebo jinak vyznačených je každý z těchto pruhů v určeném směru jednosměrný. Není-li u vozovek o třech dopravních pruzích určen směr provozu prostředního pruhu, slouží tento pruh k předjíždění.

(4) Na silnicích o třech nebo více dopravních pruzích smějí vnitřních pruhů používat jen motorová vozidla.

(5) Kolejová vozidla jezdi na dvoukolejných tratích vpravo.

(6) Náměstí objíždějí vozidla vpravo. To neplatí, projíždí-li vozidlo náměstím po průběžné vozovce.

(7) Řidič je povinen zachovávat při jízdě bezpečnou vzdálenost od vozidla jedoucího před ním.

(2) Tam, kde musí všechna vozidla jezdit výlučně vpravo od nástupních ostrůvků, musí to být vyznačeno příslušnou dopravní značkou.

(1) Kolem nástupních ostrůvků jezdí nemotorová vozidla vpravo. Výjimečně mohou podél nich jeti vlevo, jde-li o vozidlo, které pro své rozměry nebo náklad projede bezpečněji vlevo od ostrůvku anebo je-li prostor mezi ostrůvkem a chodníkem ucpán. Motorová vozidla mohou objíždět ostrůvky vlevo, zůstanou-li při tom ještě v pravé polovině vozovky a nebrání-li v provozů kolejovým vozidlům.

(2) Kde se nelze bezpečně minout, musí ten, kdo by takového místa dosáhl později nebo kdo jede s příkrého svahu, uvolnit cestu a zastavit. Není-li možno vyhnout, musí se vrátit ten, pro něhož je to snazší nebo méně nebezpečné.

(1) Vyhýbá se vpravo. Každý musí vyhnout včas a v takové míře, aby míjení bylo bezpečné.

(3) Nepřipouští-li prostor mezi kolejovým vozidlem a krajem vozovky vyhnutí vpravo, vyhýbá se vlevo.

(2) Řidič je povinen včas znamením pro změnu směru upozornit vozidla jedoucí za ním, že bude předjíždět a že proto vybočí do levé poloviny vozovky. Znamení pro změnu směru musí řidič ponechat po celou dobu předjíždění; to neplatí pro vozidla, pro která není ukazatel předepsán. Předjížděné vozidlo smí řidič upozornit výstražným znamením.

(1) Předjíždí se zásadně vlevo. Předjíždět lze jen tehdy, má-li řidič náležitý rozhled a nepřekáží-li předjížděním ani protijedoucím vozidlům ani ostatním uživatelům silnice. Po předjetí smí se řidič vrátit na pravou stranu vozovky teprve tehdy, když již nemůže ohrozit ty, které předjel.

c) dává-li řidič vozidla jedoucího vpředu znamení, že hodlá odbočit doleva.

(3) Řidič předjížděného vozidla musí uhnout co nejvíce doprava, nesmí zvyšovat rychlost a nesmí ani jinak překážet předjíždění.

(4) Předjíždění je zakázáno zejména:

(5) Vozidla odbočující doleva lze předjíždět vpravo, jestliže není již pochybnosti o směru jejich jízdy (§ 18 odst. 3).

(6) Motorová vozidla nesmějí podél nástupních ostrůvků předjíždět motorová vozidla jedoucí po druhé straně ostrůvku.

(7) Kolejová vozidla třeba předjíždět vpravo. Jedoucí kolejová vozidla lze předjíždět vlevo, není-li mezi kolejemi a okrajem vozovky pro průjezd dostatek místa. Motorová vozidla, která pro své rozměry nemohou předjet jedoucí kolejové vozidlo vpravo, musí v případech, kdy nelze předjeta ani vlevo, jet za kolejovým vozidlem v takové vzdálenosti, aby nebránila v předjíždění rychlejším a menším vozidlům.

(8) Na zastávkách kolejových vozidel lze předjíždět stojící kolejové vozidlo jen tehdy, nejsou-li tím cestující ohrožováni. Jinak musí řidič zastavit.

a) na nepřehledných nebo jinak nebezpečných místech (na př. v nepřehledných zatáčkách, před vrcholem stoupání, na nebezpečných svazích), na železničních přejezdech, na křižovatkách, v tunelech, v podjezdech a v těsné blízkosti těchto míst,

b) má-li být předjeto vozidlo, které samo předjíždí (dvojí předjíždění),

(2) Před odbočováním vpravo musí řidič předem zajet k pravému okraji vozovky a odbočení provést tak, aby vozidlo jelo při pravém okraji vozovky. Při přepravě dlouhých nákladů jako dřeva a pod. musí řidič podle potřeby zajistit bezpečné odbočení osobou, která náklad doprovází.

(1) Při odbočování musí řidič vozidla dbát zvýšené opatrnosti a ohledu na chodce i na ostatní silniční provoz; musí zejména přizpůsobit rychlost vozidla provozu, a nesmí rušit provoz v protisměru ani provoz kolejových vozidel. Úmysl odbočit musí dát řidič včas najevo znamením.

(5) Cyklisté a vozidla tažená zvířaty nezajíždějí při odbočování vlevo do středu křižovatky, ale zůstávají v pravé krajní řadě před čelem vozidel, která přijíždějí na křižovatku zprava.

(3) Před odbočováním vlevo musí řidič předem zajet co nejdále doleva v pravé polovině vozovky. Odbočení lze dokončit v plynulé jízdě jen tehdy, není-li tím rušen provoz protijedoucích vozidel a vozidel kolejových v obou směrech; jinak muší odbočující vozidlo zůstat stát uvnitř křižovatky tak, aby přímý směr zůstal volný a odbočení dokončí až po uvolnění vozovky. Uvnitř křižovatky musí řidič zastavit vozidlo nejméně jeden metr od nejbližší koleje téhož směru a tam, kde koleje nejsou, metr od čáry, která prochází středem vozovky. Střed křižovatky při odbočování vlevo se objíždí zprava.

(6) Jestliže kolejová vozidla při odbočování vpravo křižují přímý směr jiných vozidel, mají přednost v jízdě, bylo-li ukazatelem předem dáno znamení pro změnu směru jízdy kolejového vozidla tuto přednost nemají, odbočují-li vlevo.

(4) Na křižovatkách, kde není dostatek místa pro zastavení uvnitř křižovatky, nadjíždějí vozidla odbočující vlevo k čelu vozidel přijíždějících na křižovatku zprava a tam zastavují tak, aby provoz v původním přímém směru byl volný; odbočení dokončí až po uvolnění křižovatky.

(1) Na silnicích, jejichž šířka vozovky dovoluje jízdu v jednom směru v několika proudech, jsou řidiči povinni ještě před příjezdem ke křižovatce zařadit se včas do jednotlivých proudů podle směru, v jakém budou za křižovatkou pokračovat v jízdě.

(2) Při provozu ve dvou proudech zaujmou vozidla odbočující vpravo místo v pravém proudu, vozidla odbočující vlevo a vozidla jedoucí přímo v levém proudu, není-li místní úpravou stanoveno jinak.

(3) Při provozu ve třech proudech patří vozidla, odbočující vpravo do pravého proudu, vozidla, jedoucí přímo do středního proudu a vozidla odbočující vlevo do levého proudu.

(4) Při odbočování vlevo podle § 18 odst. 4 zaujímají vozidla hodlající odbočit vlevo vždy místo v pravém proudu.

(5) Na křižovatkách, kde není odbočování vpravo dovoleno, zaujímají vozidla jedoucí přímo místo v pravém proudu.

(6) Řidič je povinen pokračovat v jízdě přes křižovatku v tom směru, který odpovídá jeho zařazení v proudu vozidel.

(2) Ustanovení o přednosti v jízdě podle odstavce 1 neplatí, je-li provoz na křižovatce řízen dopravním orgánem nebo světelnými znameními.

a) přijíždějí-li po vedlejší silnici, dát přednost vozidlům všeho druhu, která jedou po hlavní silnici,

(1) Při vjezdu na křižovatku jsou řidiči vozidel povinni:
Pravidla uvedená pod písm. c) a d) platí jen tehdy, přijela-li vozidla na hranici křižovatky současně.

d) přijíždějí-li na křižovatku silnic téhož řádu nerozlišených dopravní značkou jen vozidla téhož druhu (nemotorová nebo motorová nebo kolejová), dát přednost v jízdě vozidlu přijíždějícímu zprava (pravidlo pravé ruky).

— řidiči nemotorových vozidel dát přednost vozidlům kolejovým a motorovým,
c) přijíždějí-li na křižovatku silnic vedlejších nebo silnic hlavních (silnice téhož řádu) nerozlišených dopravní značkou
— řidiči motorových vozidel dát přednost vozidlům kolejovým,

b) dát přednost vozidlům všeho druhu, která jedou po silnici (ať hlavní nebo vedlejší), je-li příjezd na ni opatřen značkou „Dej přednost jízdě na hlavní silnici” nebo „Stůj, dej přednost jízdě na hlavní silnici!” nebo přijíždějí-li po cestě, sloužící převážně zemědělským nebo lesním účelům,

(3) Při odbočování doleva způsobem uvedeným v § 18 odst. 3 musí řidič dát přednost protijedoucím vozidlům všeho druhu a kolejovým vozidlům jedoucím přímo v obou směrech (pravidlo přímého směru).

(5) Pro přednost v jízdě se pokládají za hlavní silnice silnice označené značkami obr. č. 50 a 53 a silnice označené jednomístnými nebo dvoumístnými čísly obr. č. 54, 57, 61 a 62a) podle přílohy.

(4) Jsou-li řidiči povinni zastavit vozidlo před křižovatkou, musí vozidlo zastavit před její hranicí. Hranici křižovatky tvoří příčná čára vyznačená na vozovce (stopčára); kde této, čáry není, tvoří hranici vnější vyznačení přechodu pro chodce, a kde ani toho není, spojnice nároží domů na hranici křižovatky nebo spojnice vnitřních rohů chodníků pro pěší.

(2) Vozidla uvedená v odstavci 1 mohou jet přes křižovatku bez ohledu na světelná znamení, mají-li volnou dráhu. Před příjezdem ke křižovatce jsou řidiči těchto vozidel povinni dávat zvláštní výstražné znamení a snížit rychlost vozidla na míru odpovídající bezpečnosti provozu.

(1) Dávají-li vozidla ozbrojených sborů a vozidla záchranné služby a požární ochrany zvláštní výstražné znamení, musí jim všechna ostatní vozidla uvolnit cestu. Jde-li o vozidla požární ochrany, jsou řidiči všech vozidel povinni zajet k pravému okraji silnice a zastavit.

(3) Používání zvláštních výstražných znamení povoluje hlavní dopravní inspektorát.

(2) Na nepřehledných místech, na křižovatkách s řízeným provozem a v jejich bezprostřední blízkosti nebo na křižovatkách s provozem kolejových vozidel je otáčení a couvání zakázáno.

(1) Otáčet a couvat na silnici, vjíždět na silnici s míst nesloužících veřejnému provozu a vyjíždět se silnice na taková místa smí řidič jen tehdy, neruší-li tím provoz ostatních vozidel. Při tom musí dát řidič přednost v jízdě všem vozidlům v obou směrech, dbát zvláštní opatrnosti a jet mírnou rychlostí.

(4) Jinak platí pro vjíždění na silnici a vyjíždění s ní obdobně ustanovení o odbočování (§ 18).

(3) Při couvání na silnici a při vjíždění na ni musí si řidič, nemá-li dostatečný přehled, zajistit pozorování i přibráním další osoby.

d) na ulicích s provozem kolejové dráhy, pokud šířka vozovky postačuje jen pro jeden proud nekolejových vozidel v jednom směru.

(1) Na silnici lze bez naléhavého důvodu zastavit nebo stát s vozidly jen na místech, kde to nepřekáží silničnímu provozu nebo neohrožuje jeho bezpečnost. Vozidla mohou na silnici zastavovat nebo stát jen v jednom proudu, a to těsně při pravém okraji silnice ve směru jízdy. Zastavit lze jen tehdy, není-li tím rušen provoz kolejových vozidel. Předchozí ustanovení platí i pro jednosměrné silnice; pokud to vyžaduje potřeba skládání a nakládání, mohou v jednosměrných ulicích zastavovat vozidla také na levé straně. Jsou-li koleje po obou stranách vozovky, lze zastavit nebo stát uprostřed silnice, pokud to nepřekáží provozu.

(2) Je zakázáno s vozidlem zastavit:

(3) Každé zastavení vozidla na místě na dobu delší než 5 minut je stáním.

(4) Stání vozidel je zakázáno všude tam, kde není dovoleno zastavení, a kromě toho:

(5) Při zastavení a stání vozidel musí být zachována mezi vozidly vzdálenost nejméně 1 m.

(1) Řidič smí opustit vozidlo teprve tehdy, když učinil vše, aby vozidlo nemohlo ohrozit bezpečnost a plynulost provozu, bezpečnost osob nebo majetku ani pořádek na silnici.

(2) U motorových vozidel musí řidič před opuštěním vozidla zastavit motor, odejmout klíček zapalování, zabrzdit a vozidlo uzamknout; stojí-li vozidlo na svahu, též zasunout patřičný převodový stupeň. Stojí-li na svahu nákladní vozidlo vlastní váhy přes 3.500 kg nebo autobus, muší řidič použít zařízení, které zajišťuje vozidlo před sjetím se svahu.

(3) U zvířecích potahů musí být před opuštěním vozidla uvolněny vnitřní postraňky. Vozidlo musí být zabrzděno a na svahu kola podložena.

(4) Za snížené viditelnosti nesmějí být ponechávány na silnici povozy bez přípřeže a přívěsné vozy. Ve výjimečných případech, kdy odstranění vozidla není možné, musí být označeno červeným světlem jako překážka silničního provozu, pokud není dostatečně osvětleno odjinud; u povozu musí být oj vyjmuta nebo zdvižena.

(1) Rychlost jízdy nutno přizpůsobit okolnostem, zejména provoznímu ruchu, viditelnosti, stavu vozidla, jakož i stavu a povaze silnice. Při tom musí řidič rychlost svého vozidla stále ovládat a musí včas zvolnit jízdu, po případě zastavit vždy, kdy to okolnosti vyvolané provozem vyžadují.

(2) Řidiči jsou povinni jet zvláště, mírnou rychlostí, po případě i zastavit za okolností, které vyžadují zvláštní opatrnosti, na př. při jízdě podél průvodů, přes přechody pro chodce, při vjíždění na hlavní silnici, při průjezdu mimo stojící hromadné dopravní prostředky, v místě, kde se provádějí práce na silnici, na kluzké vozovce, při jízdě s poškozeným vozidlem a všude tam, kde je zvýšený provoz chodců.

(3) V uzavřených osadách nesmějí jet nákladní motorová vozidla o celkové váze vyšší než 3.500 kg e autobusy rychleji než 40 km za hodinu, ostatní motorová vozidla rychleji než 50 km za hodinu.

(4) Mimo uzavřené osady nesmějí jet motorová vozidla o celkové váze vyšší než 3.500 kg a autobusy rychleji než 60 km za hodinu.

(5) Neodpovídá-li únosnost obručí stanoveným podmínkám, třeba rychlost vozidla snížit na míru stanovenou pro danou únosnost obručí.

(6) Kde se ve vyhlášce předepisuje zvláště mírná rychlost, rozumí se tím rychlost do 15 km/hod.

(7) Při jízdě v uzavřených osadách jsou řidiči vozidel povinni jet tak, aby chodci nebyli pošpiněni rozstřikovanými kalužemi nebo blátem.

(1) Motorová vozidla musí mít za husté mlhy vždy rozsvícena předepsaná světla a řidiči jsou za jízdy povinni používat zvukových výstražných znamení.

(2) Rychlost motorových vozidel za husté mlhy nesmí překročit 25 km za hodinu. Vzájemné předjíždění motorových vozidel v husté mlze je zakázáno.

(1) Řidič je povinen dát včas, a zřetelně najevo všem uživatelům silnice, že chce zastavit nebo změnit směr jízdy. Zastavení oznámí brzdovým světlem, umístěným vzadu na vozidle, změnu směru ukazatelem.

(2) Není-li brzdové světlo nebo ukazatel směru u vozidla předepsán nebo při poruše těchto zařízení, je řidič povinen dát znamení paží. Znamení pro změnu směru dává řidič upažením, znamení pro zastavení několika pohyby vysunutou paží nahoru a dolů. Řidiči motorových vozidel, která mají řízení na opačné straně, než je zamýšlený směr, dávají znamení pro změnu směru vysunutou paží ohnutou v lokti nahoru.

(3) Od povinnosti dát znamení paží jsou osvobozeni řidiči motocyklů a jízdních kol, musí-li náhle zastavit.

(4) Znamením předepsaným pro změnu směru třeba dát najevo také úmysl zařadit se do proudu vozidel s místa stání nebo pomalé jízdy při kraji vozovky. To platí i pro řidiče motocyklů a cyklisty.

(5) Pokud ukazatel směru není viditelný pro šířku přívěsu, musí být znamení pro změnu směru dáno vozidlům jedoucím vzadu jiným viditelným způsobem, na př. znamením dávaným průvodcem. Jinak může řidič odbočit teprve nebrání-li provozu na silnici.

(6) Ustanovení odstavce 1 o znamení brzdovým světlem se nevztahuje na kolejová vozidla; ostatní ustanovení odstavců 1 a 2 se na tato vozidla nevztahují do 31. prosince 1954.

(1) Výstražná znamení lze dávat, jen pokud je toho třeba pro bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, a to včas a ne déle, než je nezbytně nutné. Není dovoleno dávat výstražná znamení k jiným účelům, zvláště má-li se tím někdo přivolávat nebo umožnit vlastní bezohledná jízda.

(2) V uzavřených osadách nesmí být používáno příliš pronikavě znějících zvukových zařízeni.

(3) Zvukové výstražné znamení může být za tmy nahrazeno střídavým zapínáním dálkových a tlumených světel, nezpůsobí-li oslnění (§ 31 odst. 7). Tomuto způsobu třeba dát přednost zejména uvnitř uzavřených osad.

(4) Dávání výstražného znamení nezprošťuje řidiče povinnosti zachovávat potřebnou opatrnost.

(5) Od výstražných znamení třeba upustit, byla-li by tím zneklidněna zvířata.

(6) K používání výstražných znamení s tóny různé výšky po sobě následujícími je třeba povolení hlavního dopravního inspektorátu. Tato výstražná znamení jsou vyhrazena zvláštním vozidlům ozbrojených sborů a vozidlům záchranné služby a požární ochrany.

(1) Váha nákladu nesmí přesahovat nosnost vozidla. Náklad musí být řádně umístěn a upevněn tak, aby nebyla ohrožována provozní bezpečnost vozidla ani bezpečnost, plynulost nebo pořádek v silničním provozu nebo bezpečnost osob a majetku. To platí přiměřeně také při dopravě osob, zejména pro jejich umístění a chování za jízdy. Náklad musí být uložen tak, aby nezpůsobil při dopravě nadměrný hluk, aby neznečišťoval silnici a aby nikoho nadmíru neomezoval nebo neobtěžoval.

(2) Přečnívá-li náklad vozidlo vzadu více než o 1 m, musí být, přečnívající konec nákladu označen červeným praporkem rozměrů nejméně 20 cm × 20 cm, za snížené viditelnosti červenou svítilnou nebo červeným odrazovým sklem. Toto označení nesmí být výše než 125 cm nad zemí. Přečnívá-li náklad vozidlo o více než 40 cm od strany, musí být za snížené viditelnosti označen zpředu bílými a zezadu červenými světly nebo odrazovými skly. Předměty, které lze snadno přehlédnout, jako na př. jednotlivé tyče, kůly, roury, kosy, desky a jiné, nesmějí po straně vyčnívat.

(3) Délka vozidel (i s přívěsy) určených k provozu na silnicích nesmí i s nákladem přesahovat 22 m, výška 4 m a šířka 2,50 m Toto ustanovení neplatí pro vozidla dopravující zemědělské a lesní výrobky, pro vozidla se zvláštním určením a pro městská kolejová vozidla.

(4) V motorových vozidlech určených k dopravě osob smějí se dopravovat osoby až do váhy dovoleného zatížení. Při tom počet dospělých osob nesmí převyšovat počet povolených míst.

(5) U nákladních motorových vozidel nesmí být v kabině pro řidiče více osob starších 15 let, než je počet povolených míst. O dopravě osob na nákladních automobilech a přívěsech traktorů platí ustanovení §§ 35 a 36.

(6) Na motocyklu solo může být dopravována další osoba, jen je-li motocykl dvoumístný a pokud je opatřen zvláštním sedadlem a stupačkami. Není dovoleno dopravovat na tandemu děti, pokud by jejich bezpečnost mohla být ohrožena.

(7) Řidič vozidla odpovídá za chování osob dopravovaných ve vozidle; nesmí zejména dovolit, aby setrvávaly na místech, kde by byly vystaveny zvýšenému ohrožení. U vozidel pro hromadnou dopravu, která doprovází průvodčí, odpovídá průvodčí.

(8) Nakládání a skládání nákladů nutno provádět mimo silnici (ve dvoře, průjezdu a pod.). Na silnicí lze nakládat a skládat jen tehdy, nelze-li to bez zvláštních obtíží provést jinde. Složení a naložení nákladu musí být však v takovém případě provedeno co nejrychleji. Dopravní značkou může být stanovena denní doba, po kterou je skládáni a nakládání zakázáno (obr. 35).

a) na úzkých nebo nepřehledných místech, zejména také těsně před vrcholem stoupání, na něm a za ním.

b) v ostrých nebo nepřehledných zatáčkách nebo v jejich těsné blízkosti,

c) na železničních přejezdech,

d) ve vzdálenosti kratší než 10 m od křižovatky, nástupního ostrůvku nebo podjezdu a ve vzdálenosti kratší než 20 m od označené zastávky hromadného dopravního prostředku, u níž není nástupní ostrůvek, není-li ovšem zastavení pravidly předepsáno,

e) na vyznačeném přechodu pro chodce,

f) na mostech š šíří vozovky jen, pro jeden proud nekolejových vozidel v každém směru,

g) ve všech podjezdech,

h) na prostředních dopravních pruzích silnic s více než dvěma dopravními pruhy,

ch) v místech, kde na protější straně úzké vozovky již stojí jiné vozidlo.

a) blíže než 30 m od železničního přejezdu,

b) před vjezdy nebo výjezdy z domů nebo pozemků,

c) na mostech,

(4) Motorová vozidla mohou používat kromě předepsaných světlometů ještě světlometů pomocných (svítilny do mlhy, zatáčky, široko zářící světlomety), vždy však zároveň s předepsaným osvětlením.

(3) Motorová vozidla musí mít za snížené viditelnosti rozsvícena světla určená k osvětlení vozovky, světla koncová, světlo zadní poznávací značky a předepsaná obrysová světla. Jsou-li obrysová světla vestavěna do světlometu pro osvětlení vozovky, je povinnost současného rozsvícení světel obrysových a světel pro osvětlení vozovky splněna rozsvícením světel určených pro osvětlení vozovky.

(2) Osvětlena nemusí být vozidla tažená, vedená nebo tlačená chodci, nejsou-li i s nákladem širší než 1 m, a vozidla stojící na silnici, jsou-li dostatečně osvětlena odjinud.

(1) Za snížené viditelnosti musí být vozidla na silnici osvětlena alespoň jedním bílým nebo slabě žlutým světlem viditelným zpředu i zezadu. Toto ustanovení se nevztahuje na vozidla tažená vozidlem řádně osvětleným, pokud jeho světlo je zezadu viditelné.

(2) Délka jednotlivých skupin kolony motorových vozidel nemá přesahovat 100 m, délka skupiny kolony povozů 50 m. Nejméně takovou vzdálenost mají skupiny udržovat mezi sebou.

(1) Proud vozidel k sobě patřících (kolona) musí být tak uspořádán, aby neohrožoval bezpečnost a plynulost silničního provozu, zejména musí být rozčleněn v menší skupiny dostatečně od sebe vzdálené.

(5) Při jízdě s vlečeným vozidlem ve městech, je třeba se vyhýbat ulicím s velkým provozem.

(4) Motorová vozidla mohou být vlečena pouze tehdy, mají-li v pořádku řízení a jsou-li obsazena řidičem. Vozidlo vlečené na laně (řetězu) musí mít kromě toho účinné brzdy. Vlečení více než jednoho vozidla není dovoleno. Je zakázáno vlečení motocyklů sólo.

(3) U vlečených vozidel, která jsou pevně spojena s tažným vozidlem, může být délka spojovacího článku i kratší než 2,50 m.

(2) Vlečená vozidla, která nejsou pevně spojena s tažným vozidlem, nesmí být přivěšena na laně, na řetězu nebo na tyči kratší než 2,50 m a delší než 6 m. Lano (řetěz, tyč) musí být označeno tak, aby bylo každému viditelné, na př. červenou látkou.

(1) Při dopravě vozidla ve vleku nutno dbát zvýšené opatrnosti a jet mírnou rychlostí.

(9) Pro kolejová vozidla platí zvláštní předpisy.

(8) Je-li vozovka dostatečně osvětlena, mohou motorová vozidla jet pouze s obrysovými světly. Není-li vozovka dostatečně osvětlena, musí být stojící motorová vozidla osvětlena obrysovými světly. Tím není dotčena povinnost osvětlení zadní části vozidla a zadní poznávací značky.

(7) Motorová vozidla, která používají světel, jež svou intensitou jsou s to oslnit ostatní účastníky silničního provozu, musí včas před setkáním s protijedoucími vozidly ztlumit světla a snížit rychlost tak, aby jízda byla bezpečná. Je-li oslněn, musí řidič zastavit. Světla musí být ztlumena také před setkáním s proti jdoucím průvodem nebo pochodujícím útvarem, při zastavení před železničním přejezdem, dále mohl-li by být oslněn řidič jedoucího železničního vlaku, jakož i tehdy, je-li vozovka dostatečně osvětlena odjinud.

(6) Není dovoleno používat barevných světel vyhrazených pro zvláštní vozidla ozbrojených sborů, vozidla požární ochrany a zdravotní služby a pod.

(5) Hledačích a zpětných světlometů smí být používáno jen přechodně k nutné orientaci a vždy zároveň s předepsaným osvětlením vozidla, zpětných světlometů jen při couvání.