(1) Přívěsným vozem (přívěsem) se rozumí vozidlo svou konstrukcí určené k tomu, aby bylo taženo motorovým vozidlem; ustanovení platná pro přívěsy se vztahují i na přívěsné vozíky motocyklů.

(2) Lehkým přívěsem se rozumí přívěs, jehož celková váha nepřesahuje 750 kg; ostatní přívěsy jsou těžké.

(3) Návěsem se rozumí přívěs, jehož přední část spočívá na tažném motorovém vozidle (vozidlo s návěsem), na které se přenáší i podstatná část jeho váhy a váhy jeho nákladu.

(4) Vlastní vahou vozidla se rozumí čistá váha podvozku (chassis), a váha karoserie bez předepsané výstroje a bez obsluhy.

(5) Pohotovostní vahou se rozumí vlastní váha vozidla, váha provozních hmot a váha předepsané výstroje bez obsluhy, stanovená orgánem, který schválil technickou způsobilost vozidla k provozu.

(6) Nosností vozidla (užitečným zatížením) se rozumí nejvýše přípustná čistá váha nákladu nebo dopravovaných osob, a to u osobních vozidel včetně váhy řidiče, u nákladních automobilů a autobusů bez řidiče, závozníků nebo průvodního (obsluhy).

(7) Dovoleným zatížením vozidla se rozumí nosnost vozidla (užitečné zatížení), váha obsluhy a váha výstroje.

(8) Celkovou váhou zatíženého vozidla se rozumí součet pohotovostní váhy vozidla, nosnosti a obsluhy.

(9) Ložnou výškou nákladních automobilů, přívěsů a návěsů s valníkovou karoserií se rozumí vzdálenost mezi podlahou karoserie a nejvyšším místem plachtového oblouku.