§ 1
Podnikům státního a družstevního obchodu a společného stravování jsou pro plnění jejich úkolů svěřovány hospodářské prostředky určené k uspokojování potřeb pracujících. Vedení podniku, a to bez ohledu na to, komu podnik podléhá, svěřuje péči o tyto hospodářské prostředky spolehlivým a odborně způsobilým pracovníkům, kteří jsou povinni je vyúčtovat. Tito pracovníci pak mají hmotnou odpovědnost za svěřené hospodářské prostředky.
§ 2
(1) Hmotně odpovědné pracovníky pověřuje výkonem funkce, zejména přijímat a vydávat zásoby podle dokladů a je skladovat, vedoucí podniku nebo jeho zástupce, u spotřebních družstev jejich předseda, a to vždy písemně a se souhlasem hlavního (vedoucího) účetního. O převzetí funkce musí být pořízen zápis, v němž hmotně odpovědný pracovník potvrdí, že přebírá k vyúčtování zásoby na základě správně zjištěného a přesně vyčísleného počátečního stavu v den převzetí a že jak za tyto zásoby, tak i za zásoby, které převezme k vyúčtování během trvání funkce, má hmotnou odpovědnost. Vedení podniku tento zápis uschová.
(2) Účtárna podniku vede evidencí o stavu a pohybu zásob podle jednotlivých hmotně odpovědných pracovníků.
(3) Zásobami se rozumí zásoby zboží, obalů, hotových a rozpracovaných výrobků, materiálu všeho druhu, surovin a drobných a krátkodobých předmětů na skladě.
§ 3
(1) Hmotně odpovědný pracovník je povinen provést skutečné převzetí zásob podle množství, druhů a jakosti (zboží rozbalit, přepočítat, přeměřit, převážit a pod.) ve stanovené lhůtě. Do doby, než mohlo být provedeno skutečné převzetí zásob, odpovídá za počet balíků, beden, kusů nebo množství zboží nebaleného, uvedených v dopravních nebo dodacích dokladech, a to od okamžiku doručení do provozovny a podpisu příslušného dokladu.
(2) Po skutečném převzetí zásob odpovídá hmotně odpovědný pracovník za veškeré zásoby co do druhů, množství a jakosti podle stavu zjištěného při skutečném převzetí, a to do doby výdeje zásob. Nebylo-li skutečné převzetí provedeno ve stanovené lhůtě, odpovídá hmotně odpovědný pracovník za zásoby doručené do provozovny, co do množství, druhů a jakosti, podle dodacích nebo dopravních dokladů. Po částečném výdeji zásob odpovídá za zásoby do výše zůstatků vykázaných v účetní evidenci a za jakost podle převzetí. Při tom odpovídá zejména
a) za manka zjištěná při inventarisaci a převyšující stanovené normy,
b) za poškození, rozbití, vyřazení následkem zhoršení jakosti a za ostatní škody a ztráty (na př. v důsledku pozdě provedené přejímky, vadné manipulace, nešetrného zacházení).
(3) Hmotně odpovědný pracovník je při plnění svých úkolů povinen soustavně provádět všechna opatření a zabezpečení, aby se předešlo vzniku mank, škod a ztrát na zásobách, které převzal k vyúčtování. Budou-li zjištěna na zásobách převzatých k vyúčtování manka přesahující stanovené normy nebo jiné škody a ztráty, je hmotně odpovědný pracovník povinen nahradit škodu, ledaže ji nezavinil.
(4) Při zaviněných ztrátách na zásobách je pro stanovení náhrady škody rozhodná maloobchodní cena platná v den zjištění schodku nebo ztráty. U speciálních družstevních prodejen přebytků zemědělských výrobků je pro stanovení náhrady škody rozhodná prodejní cena těchto výrobků v den zjištění schodku nebo ztráty.
§ 4
Hmotnou odpovědnost za svěřené zásoby přejímá vedoucí skladu, prodejny nebo oddělení společně se svým zástupcem, po případě ještě s dalším pracovníkem skladu, prodejny nebo oddělení.
§ 5
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1953.