(1) Řízení peněžního systému a peněžního oběhu je vyhrazeno vládě republiky Československé.
Operativní řízení oběhu peněz, organisaci pokladních operací ve státě a kontrolu této činnosti uskutečňuje Státní banka jako jediný emisní ústav a pokladní ústředí státu.
Operativní řízení oběhu peněz, organisaci pokladních operací ve státě a kontrolu této činnosti uskutečňuje Státní banka jako jediný emisní ústav a pokladní ústředí státu.
(2) Řízení peněžního oběhu a pokladní služba národnímu hospodářství se provádí na základě pokladního plánu Státní banky, který schvaluje vláda na každé čtvrtletí. Peníze dané do oběhu nesmějí převyšovat částku, která byla stanovena vládou. Stejně musí být dodržena směrnice vlády o vzetí peněz z oběhu.
(3) Dodržování směrnic vlády o oběhu peněz musí být zajištěno přísnou centralisací plánování a řízení emisních operací při současné decentralisaci pokladní služby pro národní hospodářství a obyvatelstvo. Porušení směrnic vlády o emisně pokladních operacích se trestá podle zákona.
(4) Pokladní plán Státní banky je součástí státního plánu rozvoje národního hospodářství.
V pokladním plánu Státní banky musí být správná promítnuty a zahrnuty v příjmové části všechny zdroje hotovostí, ve výdajové části účelové určení těchto zdrojů. Úkolem pokladního plánu je mobilisovat a v maximální míře soustřeďovat hotovosti a správně jo vydávat do oběhu v souhlase a s potřebami národního hospodářství.
V pokladním plánu Státní banky musí být správná promítnuty a zahrnuty v příjmové části všechny zdroje hotovostí, ve výdajové části účelové určení těchto zdrojů. Úkolem pokladního plánu je mobilisovat a v maximální míře soustřeďovat hotovosti a správně jo vydávat do oběhu v souhlase a s potřebami národního hospodářství.
(5) Státní banka je povinna sestavovat návrh pokladního plénu a organisovat, evidovat a kontrolovat plněni schváleného pokladního plánu.
(6) Státní banka sestavuje na každé čtvrtletí návrh pokladního plánu a předkládá jej ministru financí, který jej předkládá vládě ke schválení nejpozději 12 dnů před začátkem čtvrtletí. Státní úřad plánovací předkládá vládě své vyjádření k návrhu čtvrtletního pokladního plánu. Vládou schválený pokladní plán stanoví rozsah přílivu hotovostí do pokladen Státní banky z jednotlivých zdrojů, rozsah hotovostí vydávaných na jednotlivé účely a závaznou směrnici o výši peněz, které mají být v plánovacím období dány do oběhu nebo vzaty z oběhu.
(7) Státní banka sestavuje návrh pokladního plánu na základě státního plánu rozvoje národního hospodářství, předepsaných podkladů, přihlášek a rozpočtů ministerstev a ostatních ústředních úřadů, hospodářských, rozpočtových a ostatních organisaci a zařízení, jakož i na základě návrhů pokladních plánů oblastního ústavu, krajských, městských, okresních a jiných poboček Státní banky.
Lhůtu, formy a způsob předkládáni těchto podklad stanoví Státní banka zvláštními směrnicemi schválenými ministrem financí.
Za řádné předložení podkladů odpovídají ministři a vedoucí ostatních ústředních úřadů, hospodářských, rozpočtových a ostatních organisací a zařízení a hlavní (vedoucí) účetní.
Lhůtu, formy a způsob předkládáni těchto podklad stanoví Státní banka zvláštními směrnicemi schválenými ministrem financí.
Za řádné předložení podkladů odpovídají ministři a vedoucí ostatních ústředních úřadů, hospodářských, rozpočtových a ostatních organisací a zařízení a hlavní (vedoucí) účetní.
(8) Státní banka a její pobočky jsou povinny zajišťovat stálou kontrolu průběhu plnění pokladního plánu a systematicky informovat o plnění tohoto plánu příslušné vedoucí orgány, odhalovat nedostatky, podávat konkretní návrhy, činit včas nutná opatření a domáhat se u místních orgánů projednání a zjednání nápravy v plnění pokladního plánu.
Ministerstva, ostatní ústřední úřady, pověřenectva a všechny jim podřízené hospodářské, rozpočtové a ostatní organisace a zařízení odpovídají za splnění příslušných úkolů, v příjmové části pokladního plánu a za hospodárné vydávání prostředků ve výdajové části plánu.
Ministerstva, ostatní ústřední úřady, pověřenectva a všechny jim podřízené hospodářské, rozpočtové a ostatní organisace a zařízení odpovídají za splnění příslušných úkolů, v příjmové části pokladního plánu a za hospodárné vydávání prostředků ve výdajové části plánu.
(9) Místní, okresní a krajské národní výbory jsou povinny poskytovat veškerou pomoc a činit opatření, aby splnění schválených pokladních plánů a směrnic pro oběh peněz bylo zajištěno.
(10) Všechny hospodářské, rozpočtové a' ostatní organisace a zařízení jsou povinny zachovávat pokladní kázeň. Za porušení pokladní kázně osobně odpovídají vedoucí hospodářských, rozpočtových a ostatních organisace a zařízení a jejich vedoucí (hlavní) účetní. Orgány Státní banky, Investiční banky a orgány finanční správy jsou povinny kontrolovat přísné dodržování pokladní kázně.
(11) Při schvalování čtvrtletního pokladního plánu Se zároveň určuje výše procenta inkasa hotovostí, kterým se vyjádři
a) kolik ze skutečného plnění maloobchodního obratu zboží všech systémů plyne do pokladen Státní banky, ostatních státních peněžních ústavů a orgánů ministerstva spojů (poštovních úřadů),
b) kolik z odvodů hotovostí podle jednotlivých příjmových položek pokladního plánu (maloobchodu, dopravy, služeb atd.) plyne bezprostředně do pokladen Státní banky.
(12) Aby byly zajištěny rovnoměrné výplaty z obratových pokladen Státní banky v souladu s příjmovou částí pokladního plánu a tím vyloučeno další neodůvodněné vydávání peněz ze státních reservních fondů do oběhu v době výkyvů, provede Státní banka v rámci platných předpisů v dohodě s vedoucími hospodářských, rozpočtových a ostatních organisací a zařízení, jakož i v dohodě s odborovými organisacemi, rozložení lhůt výplat na mzdy v měsíci rovnoměrně.
(13) Státní banka je povinna kontrolovat čerpání ze mzdových fondů hospodářských, rozpočtových a ostatních organisací a zařízení podle zvláštního rozhodnutí vlády a směrnic Státní banky, schválených ministrem financí.
(14) Orgány Státní banky jsou povinny podle směrnic schválených ministrem financí stanovit každému podniku, závodu, prodejně, úřadu, organisací a j.:
a) výši (limit) pokladního zůstatku nutného pro příští pracovní den.
b) každodenní normu výdajů přímo z tržby na nezbytné nutné potřeby,
c) způsob odvodu tržeb (buď Státní bance přímo do pokladen, nebo prostřednictvím výběrčích Státní banky nebo prostřednictvím inkasních středisek Státní banky a společných pokladen organisací, anebo ostatním státním peněžním ústavům nebo poštovním úřadům),
d) lhůty odvodu tržeb.
Státní banka je povinna tyto limity a normy periodicky prověřovat a zpřesňovat a podle změněných podmínek upravovat způsob, jakož i lhůty odvodu tržeb.
Výši (limity) zůstatků orgánů ministerstva spojů a státních spořitelen stanoví Státní banka spolu s orgány ministerstva spojů a státními spořitelnami, a to takovým způsobem, aby nebyly narušeny operace poštovních úřadů a státních spořitelen.
Státní banka je povinna tyto limity a normy periodicky prověřovat a zpřesňovat a podle změněných podmínek upravovat způsob, jakož i lhůty odvodu tržeb.
Výši (limity) zůstatků orgánů ministerstva spojů a státních spořitelen stanoví Státní banka spolu s orgány ministerstva spojů a státními spořitelnami, a to takovým způsobem, aby nebyly narušeny operace poštovních úřadů a státních spořitelen.
(15) Obchodní organisace všech systémů, podniky, závody, prodejny, úřady, organisace a j. jsou povinny odvádět každodenně (a některé organisace ve lhůtách stanovených Státní bankou) hotové peněžní prostředky (tržby) převyšující stanovený limit pokladního zůstatku do pokladen Státní banky nebo je skládat podle pokynů orgánů Státní banky do pokladen jiných státních peněžních ústavů nebo do pokladen orgánů ministerstva spojů (poštovních úřadů) k zaúčtování na své účty. Státní peněžní ústavy a orgány ministerstva spojů (poštovní úřady) jsou povinny denně na konci pracovního dne odvádět zůstatky svých pokladen, převyšující stanovený limit, do pokladen Státní banky. Orgány ministerstva spojů a státní spořitelny mohou v nezbytných případech překročit limit, jestliže se druhého dne předpokládají značné výdaje peněz na základě operací poštovních úřadů a státních spořitelen, které nejsou kryty vlastními příjmy.
(16) V krajských,, městských a některých okresních a jiných pobočkách otevře Státní banka odpolední a večerní pokladny pro příjem tržeb.
Státní banka provádí organisací přímého inkasa hotovostí prostřednictvím svých výběrčích, inkasních středisek, společných pokladen organisací a styčných pokladen, zřizovaných u hospodářských a jiných organisací a zařízení.
Při organisací inkasace hotovostí používá Státní banka ve všech nutných a účelných případech orgánů a zařízení ministerstva spojů.
Státní banka provádí organisací přímého inkasa hotovostí prostřednictvím svých výběrčích, inkasních středisek, společných pokladen organisací a styčných pokladen, zřizovaných u hospodářských a jiných organisací a zařízení.
Při organisací inkasace hotovostí používá Státní banka ve všech nutných a účelných případech orgánů a zařízení ministerstva spojů.
(17) Státní banka kontroluje, zda prodej zboží z maloobchodu hospodářským, rozpočtovým a ostatním organisacím a zařízením nepřesahuje limity stanovené vládou na každé čtvrtletí v plánu maloobchodního obratu.
(18) K provedení ustanovení těchto základních pravidel vydá Státní banka se schválením ministra financí tyto směrnice:
a) směrnice pro pokladní plánování,
b) směrnice o emisních a pokladních operacích Státní banky a o státních reservních fondech,
c) směrnice o provádění inkasa tržeb Státní bankou,
d) směrnice o převozu cenností Státní bankou.
(19) Pravidla o pokladních operacích hospodářských, rozpočtových a ostatních organisací a zařízení schvaluje na návrh ministra financí vláda.
(20) Tato pravidla nabyla účinnosti dnem 1. července 1953.
Příloha k vyhlášce č. 232/1953 Ú. l.
Pokladní plán Státní banky československé
Pokladní plán Státní banky československé