(1) Osvobození nebo snížení poplatku lze přiznat jen tehdy, jsou-li psi, pro něž se úleva na poplatku uplatňuje, dostatečně způsobilí pro účel, jemuž mají sloužit.

(2) Osvobození od poplatku nebo snížení poplatku zaniká, zanikne-li důvod, pro který snížení nebo osvobození bylo povoleno, přejde-li držba psa na jinou osobu nebo byl-li držitel psa pro jeho týrání potrestán.