(1) Vkladní knížka na jméno se zřídí, jen požádá-li o to výslovně vkladatel prvního vkladu a prokáže-li občanským průkazem nebo jiným hodnověrným dokladem svou totožnost. Žádá-li ukládající o zřízení knížky na jméno pro jinou osobu, uvede její jméno a adresu, sebe uvede jako složitele a prokáže svou totožnost. Vkladní knížka se vydá složiteli.

(2) Výplaty z vkladní knížky na jméno smí ústav provést jen tomu, kdo předloží vkladní knížku a prokáže, že je osobou, na jejíž jméno knížka zni, nebo jejím zmocněncem. Ministerstvo financí, u státních spořitelen hlavní správa státních spořitelen může stanovit, jaké částky a v jakých obdobích možno vyplácet i bez průkazu totožnosti.

(3) Při převodu vlastnictví ke vkladní knížce na jméno mezi živými předloží původní vlastník ústavu vkladní knížku a požádá o vyznačení jména a adresy nového vlastníka. Pří nabytí vkladní knížky na jméno dědictvím provede se změna vlastníka jen tehdy, prokáže-li nabyvatel, že jí nabyl tímto způsobem.