(2) Vedoucí podniku je povinen dát zaměstnanci souhlas k rozvázání pracovního poměru v těchto případech:

a) není-li zaměstnanec schopen bez vážného ohrožení svého života nebo zdraví dále konat práci, k níž se zavázal, nebo je-li zaměstnanec k výkonu této práce pro svůj zdravotní stav trvale nezpůsobilý a nemůže-li býti v podniku zaměstnán jinou vhodnou prací ani po předchozí průpravě;

b) nastane-li u zaměstnance stav, který podle předpisů o národním důchodovém pojištění zakládá pro něho v případě skončení pracovního poměru nárok na starobní důchod;

c) je-li zaměstnanec přijat jako žák do výběrové školy nebo jako posluchač na vysokou školu;

d) sleduje-li zaměstnanec hlavního člena rodiny, který se přestěhoval;

e) jde-li o těhotnou zaměstnankyni nebo jde-li o matku, která pečuje alespoň o jedno dítě mladší 15 let a má pro rozvázání pracovního poměru důležité důvody;

f) poruší-li podnik podstatnou povinnost vyplývající pro něj z pracovního poměru;

g) je-li zaměstnanec pověřen výkonem veřejné funkce, která mu brání ve výkonu zaměstnání.