11. Vysvětlivky k saz. čís. 134 se mění a znějí:
Saz. čís. 134.
Dříví stavební a užitkové; korek
1.
(1) Jako dříví užitkové, na rozdíl od dříví palivového, se projednává dovážené dříví z lesních těžeb, které se buď přímo upotřebuje, zejména na př. ve stavebnictví, nebo se jako surovina dále zpracovává, zvláště způsoby mechanické nebo i chemické technologie.
(2) Do saz. čís. 134 patří užitkové dříví (k němuž patří i dříví stavební) jinde v sazebníku nejmenované nebo vysvětlivkami do jiných sazebních čísel nezařaděné, není-li opracováno dále než připouští saz. čís. 134.
(3) K evropskému dříví patří:
a) tvrdé:
akátové, bezové, brslenové, bruyerové, břekové, břestové, bukové, cesminové, citroníkové, cypřišové, čilimníkové, dřezovcové (gleditchiové), dřínové, dřišťálové, dubové, habrové, hlohové, hrušňové, jabloňové, jasanové, javorové, jeřábové, jilmové, kaštanu jedlého, lískové, mahalebkové, meruňkové, morušové, mukové, olivové, ořechové (evropské), ostryové (evropské), platanové, pomerančovníkové, rohovníkové (svatojánský chléb), řešetlákové, střemchové, svídové, šípkové, švestkové, tisové, třešňové, vavřínové, višňové, zimolezové;
b) měkké:
borové, březové, jalovcové, jedlové, jírovcové (maďalové, kaštanu koňského), korkové, limbové, lipové, modřínové, olšové, smrkové, topolové (zejména osikové), vejmutovkové, vrbové.
(4) Mimoevropským dřevem rozumíme takové druhy dřev, které i když rostou v Evropě divoce, nevyskytují se tu v takové jakosti, aby byly technicky zužitkovatelné. Patří k nim dřevo: agalochové, algarobové, amabolové, amarantové (cayenské), ambakové, amboinské (cayaboca), ambrové (žluté santalové), andělikové, anghienské, angolové, anýzové, arkanové, atlasové (saténové, feroliové), balsamové, balsové, baratové, barsinové, blahovičníkové, (gumwood), cabriuva, cailcedrové (mahagonu senegalského), camagou, candelao, capo blanca, caracoles, cedrelové, cedrové, cimbalo, copie, cyperské, červené (redwood), dakagua, damarové, ebenové (grenadilové), fialkové, gabonové, greehartové, grenadilové, guajakové (svaté, francouzské, benediktinské, lignum sanctum), hikorové, jalovce viržinského (tužkové), jasanové (americké), javorové (americké), jilmové (americké), kalamandrové, kampeškové (bahamské), kokosové, kokusové, kondoriové, korálové, koromandelové, košenilové, královské, lancewood, lianové, limbové (africké), lotusové, luciové, magnoliové (šácholánové, cucumbernut), mahagonové (akažuové), margeritové (obdužové), mastixové, moca, mumbrilové, muškátové (písmenkové, leopardí, tygří, hadí), myrtové, okumé, ořechové (americké), ořešákové (butternut), ostryové (stonewood), padukové, pajasanové, palisandrové (polyxandrové, jakarandové), palmové, panakokové (partridžové), parapotské (botanybay), pepřové, pičpajnové, pistaciové, primavera (bílého mahagonu), růžové (rhodské), santalové, surinamské, sykomorové, tamanu, tamaryškové, teakové, topolové (americké), tyndolové, viuhatico, withewood, zebrové, zeravové (thujové), zimostrázové, železné atd.
2.
(1) Podle saz. pol. 134 a) se projednává užitkové (i stavební) dříví evropské, a to jak kulatina, loupaná i neloupaná, též ve vorech (na př. resonanční, dýhárenská, loďařská, pilařská (rozlišuje se podle jakostních tříd), na sloupy, důlní (důlní dříví dlouhé i vzpěry), na tankové dříví, na suchou destilaci atd.), tak i dříví užitkové přitesané, řezané pilou nebo jinak ořezávané, štípané, avšak dále neopracované (na př. řezivo (prkna, fošny, latě, hranoly a trámy, hranolky, krajiny a pod.), kůly, šindele bez drážky, dříví kolářské, kořenové dříví pro soustružníky a řezbáře, štípané dříví brusné, dříví na dýmky, na pažby k puškám atd.).
(2) Železniční pražce, patřící do této sazební položky, jsou ze dřeva dubového, bukového, borového nebo modřínového, buď řezané nebo přitesané.
(3) Sudovina (dužiny, též tvaru kuželovitého a dna k sudům) se projednává podle saz. pol. 134 a), je-li štípaná (též opracovaná sekerou nebo teslicí) nebo řezaná (také pilou válcovou a pod.), avšak nehoblovaná, bez drážky atd. O připravené sudovině, patřící do saz. čís. 347, viz vysvětlivku 3 k saz. čís. 347.
(4) Surové vlysy (bukové i dubové) sazební položky 134 a), na rozdíl od vlysů patřících do saz. čís. 350, jsou nehoblovaná nedrážkovaná prkénka, rovnoběžně hraněná, tloušťky 24 mm až 30 mm, šířky 4 cm až 12 cm, délky 20 cm až 100 cm. Hoblované vlysy, saz. čís. 350.
3. Podle saz. pol. 134 b) se projednává užitkové (i stavební) dříví mimoevropské, nepatří-li do saz. čís. 62, 156 nebo 157, ať ve tvaru kulatiny nebo v hrubých špalcích sekerou otesaných, též řezané pilou nebo jinak ořezávané, štípané, avšak dále neopracované.
4. Jako korek saz. pol. 134 c) se projednávají surové přírodní kusy korkové kůry, též přiřezané.
5. Dříví saz. čís. 134 impregnované nebo pařené se nepovažuje za dále opracované a projednává se proto podle saz. pol. 134 a) nebo saz. pol. 134 b). Za impregnované se považuje dříví natřené asfaltem nebo dehtem anebo napuštěné olejem nebo jinými látkami (rtuťnatými solemi, chloridem zinečnatým atd.).
6.
(1) Dýhy, t. j. dřevěná prkna silná 3 mm nebo slabší, jakož i překližky (desky ze sklížených dyh), saz. čís. 351.
(2) Dřevěné desky (prkna silnější než 3 mm), nařezané nožem loupačky nebo dyhovačky, působícím jako hoblík, saz. čís. 347.
(3) Sklížené zboží pilou řezané, nehoblované atd. (na př. prkna ze sklížených prkének), saz. čís. 356.
(4) Tyčky na hole dále neopracované, saz. čís. 136.
(5) Dříví užitkové (i stavební) a korek, opracované dále, než připouští saz. čís. 134, se vyclívá podle příslušných saz. čísel a saz. položek saz. třídy XXXIV.