69. Za vysvětlivku 6 k saz. čís. 598 se vkládají vysvětlivky 7, 8 a 9 tohoto znění:
7.
(1) Ke kyselinám anorganickým jinam nezařazeným patří na př. kyselina arseničná, bromovodíková, fluorokřemičitá, chloristá, chlorsulfonová a wolframová, též vodný roztok kysličníku siřičitého; avšak kysličník siřičitý (nesprávně zvaný kyselina siřičitá), zkapalněný, saz. čís. 621. O kyselině cíničité viz vysvětlivku 8 k saz. čís. 597.
(2) Kyselina arseničná připravuje se oxydací kysličníku arsenitého kyselinou dusičnou; v obchodě je buď pevná v krystalech na vzduchu rozplývavých nebo jako roztok, nejčastěji 80%ní. Kyselina arseničná dává po neutralisaci amoniakem s dusičnanem stříbrným červenohnědou sraženinu arseničnanu stříbrného; používá se jí v barvářství, k výrobě léčiv, přípravků k ničení rostlinných škůdců a pod.
(3) Kyselina bromovodíková je vodný roztok bromovodíku různé koncentrace; s roztokem dusičnanu stříbrného dává nažloutlou sraženinu rozpustnou v roztoku kyanidu draselného a v žíravém amoniaku. Solí kyseliny bromovodíkové (bromidů) se používá ve fotografii, v lékařství atd. Bromidy dávají s roztokem dusičnanu stříbrného tutéž reakci jako kyselina bromovodíková.
(4) Kyselina fluorokřemičitá (silikofluorovodíková) je bezbarvá nebo slabě zkalená tekutina, která vzniká na př. jako vedlejší výrobek při zpracování fosfátů, obsahujících fluor, při čištění surového grafitu kyselinou fluorovodíkovou, a pod.; při odpaření nezanechává žádného zbytku. Varem s vodou (ve zkumavce) se rozkládá, při čemž se vylučuje kyselina křemičitá a uvolněná kyselina fluorovodíková leptá stěny zkumavky. Používá se jí při elektrolytické výrobě kovů, jako antiseptického prostředku v pivovarství a pod. Její soli (fluáty), na př. fluorokřemičitan sodný, projednávají se podle saz. čís. 622; dávají reakci uvedenou u fluoridů (vysv. 6 odst. 4) i bez přísady křemenného písku.
(5) Kyselina chloristá bezvodá je bezbarvá kapalina, na vzduchu dýmající, která ve styku s organickými látkami (dřevěným uhlím, papírem atd.) vybuchuje; na pokožce způsobuje těžko zhojitelné rány. Její vodné roztoky nepůsobí však jako silné okysličovadlo, neoxydují na př. kyselinu solnou na chlor (žlutozelený dusivý plyn) ani neodbarvují lakmus a indigo; jsou velmi stálé a mají povahu silné kyseliny. Roztok kyseliny chloristé dává s roztoky solí draselných bílou krystalickou sraženinu. Její soli, chloristany, jsou většinou ve vodě rozpustné a slouží jako chlorečnany k výrobě výbušin. Kyseliny chloristé se používá jako činidla v analytické chemii.
(6) Kyselina chlorosulfonová je tekutina bezbarvá, ostře páchnoucí, na vzduchu dýmající, silně leptavá; vodou se prudce rozkládá. Používá se jí v chemickém průmyslu a ve válečné technice.
(7) Kyselina wolframová připravuje se z wolframových rud; je to těžký žlutý prášek s odstínem do oranžova nebo do zelena (podle čistoty); rozpouští se v alkalických louzích i v roztocích alkalických uhličitanů. Kyseliny wolframové se používá jako keramické barvy, jako laboratorního činidla, v chemickém průmyslu k přípravě wolframových sloučenin a t. zv. wolframových bronzů, k výrobě wolframu, z něhož se vyrábějí vlákna do elektrických žárovek, atd.
(8) Kysličník arsenitý, nesprávně zvaný kyselina arsenitá, saz. pol. 597 f); kysličník uhličitý, zkapalněný, nesprávně zvaný kyselina uhličitá, saz. pol. 597 m).
8.
(1) Organické kyseliny acyklické jsou kyseliny s uhlíkovým řetězcem otevřeným; bývají označovány též jako kyseliny řady mastné čili alifatické. K organickým kyselinám acyklickým jinam nezařazeným patří na př. kyselina mravenčí, kyselina mléčná, kyselina jantarová, kyselina fumarová, kyselina adipová a j.
(2) Tak zvané vyšší mastné kyseliny, t. j. kyseliny, které - sloučeny s glycerinem - jsou obsaženy v tucích a olejích, saz. čís. 95 a 97. Sehnaná kyselina octová, jakož i kyselina monochloroctová, dichloroctová a trichloroctová, saz. pol. 619 a).
(3) Bezvodá kyselina mravenčí je kapalina bezbarvá, na vzduchu slabě dýmající, ostře páchnoucí a silně leptavá; rozpouští se dobře ve vodě, alkoholu i etheru. V obchodě je zpravidla její vodný roztok. Připravuje se na př. rozkladem mravenčanu sodného, vyrobeného pod tlakem z kysličníku uhelnatého (generátorového plynu) a hydroxydu sodného; používá se v průmyslu textilním, v koželužství, v kvasném průmyslu (k desinfekci sudů a pod.), ke konservování potravin, v chemickém průmyslu k výrobě rozpouštědel, barviv, léčiv, vonných esterů atd. Kyselina mravenčí dává s roztokem dusičnanu stříbrného bílou sraženinu, která časem zčerná; roztok manganistanu draselného, okyselený kyselinou sírovou, se přidáním kyseliny mravenčí odbarví.
(4) Kyselina mléčná vzniká mléčným kvašením cukernatých látek; bezvodá je látka pevná, krystalická, na vzduchu rozplývavá. Obchodní kyselina mléčná však obsahuje vodu a tvoří téměř bezbarvou syrupovitou tekutinu slabého zápachu. Připravuje se nejčastěji z roztoku sladového cukru s přísadou uhličitanu vápenatého zkvašením čistými kulturami bakterií mléčného kvašení a rozkladem získaného těžce rozpustného mléčnanu vápenatého zředěnou kyselinou sírovou. Lze ji připravit též syntheticky z acetaldehydu. Používá se v barvířství, v koželužství, v kvasném průmyslu (jako antiseptika), v potravinářském průmyslu (při výrobě syrupů, ovocných šťáv, limonád a j.), v chemickém průmyslu atd. Smísí-li se na porcelánové misce několika kapek silně zředěného vodného roztoku chloridu železitého; okyseleného několika kapkami kyseliny solné, s kyselinou mléčnou, zabarví se směs citronově žlutě.
(5) Soli kyseliny mléčné k technickým účelům, na př. mléčnan titanu (corichrom a corilaktin), mléčnan železitý (čisticí hmota plynárenská), mléčnan antimonylosodný (mořidlo v textilním průmyslu), saz. čís. 622.
(6) Kyselina jantarová tvoří bezbarvé hranoly rozpustné ve vodě i v alkoholu; její vodný roztok se nesráží přidáním amoniaku a vodného roztoku chloridu vápenatého ani za varu, avšak přísadou lihu se z tohoto roztoku vyloučí bílý jantaran vápenatý. Kyseliny jantarové se používá v chemickém průmyslu k výrobě barviv, léčiv a j.
(7) Kyselina fumarová vzniká dlouhým mírným zahříváním kyseliny jablečné; je to látka krystalická, bezbarvá, zahříváním sublimující, ve studené vodě těžko rozpustná. Je surovinou pro výrobu esterů, užívaných při výrobě likérů a pod.
(8) Kyselina adipová je krystalická látka snadno rozpustná v alkoholu; lze ji připravit na př. z tuků, z cyklohexanolu a z petrolejového etheru vyrobeného z některých rop (Baku) oxydací kyselinou dusičnou. Používá se jí k výrobě rozpouštědel pro nitrocelulosu a pod.
9.
(1) Organické kyseliny cyklické jsou kyseliny s řetězcem uzavřeným (kruhovým); isocyklické s řetězcem z atomů uhlíku a heterocyklické, jejichž řetězec je tvořen jak atomy uhlíku tak i atomy jiných prvků, na př. dusíku. Ke kyselinám organickým jinam nezařaděným patří na př. kyselina tříslová (tanin), kyselina gallová, kyselina anthranilová, kyselina resorcylová a j.
(2) Kyselina salicylová a její deriváty, saz. pol. 604 g); kyselina benzoová, saz. pol. 622 b). Kyselina glycerinoboritá, glycerinovinná, glycerinofosforečná a soli těchto kyselin, saz. čís. 622 nebo 630; viz též vysvětlivku 2 k saz. čís. 604.
(3) Kyselina tříslová (kyselina gallotříslová, tanin) připravuje se z duběnek a pod.; je to beztvarý, bílý, nažloutlý až žlutohnědý prášek charakteristického zápachu a stahující chuti, rozpustný ve vodě, alkoholu a etheru. Její vodný roztok se sráží roztokem klihu, chloridem železitým se zbarvuje modročerně, jodem v slabě alkalickém prostředí červenofialově. Taninu se používá jako barvířského mořidla, k výrobě inkoustů, k impregnaci tkanin, v lékařství atd.
(4) Z taninu připravovaná a jemu podobná kyselina gallová (trihydroxybenzoová, pyrogallolkarbonová) dává se solemi železitými a jodem tytéž reakce jako tanin, avšak roztoky klihovými se nesráží. Používá se v chemickém průmyslu, na př. k výrobě pyrogallolu, barviv, fotografických papírů, dále v lékařství a v analytické chemii.
(5) Sloučeniny taninu a kyseliny gallové k léčebným účelům, na př. tannát vizmutitý, tannát antipyrinu, gallan urotropinu a j., saz. čís. 630. Pyrogallol (t. zv. kyselina pyrogallová, trihydroxybenzen), saz. čís. 622.
(6) Kyselina anthranilová (kyselina aminobenzoová) je látka bezbarvá, ve vodě málo rozpustná, dobře rozpustná v alkoholu na roztok modře fluoreskující. Je surovinou barvářskou pro výrobu barviv azových, indiga a j.; její estery, na př. anthranilan methylnatý, mají upotřebení ve voňavkářství.
(7) Kyselina resorcylová (dihydroxybenzoová), bezbarvé jehlice rozpustné ve vodě, alkoholu i etheru, slouží k výrobě azových barviv; její vodné roztoky se chloridem železitým nebarví.
(8) Sem patří též naftenové kyseliny obsažené v některých druzích rop (na př. kavkazské), z nichž se získávají; jsou to tekutiny nažloutlé až tmavohnědé, ve vodě nerozpustné, nepříjemně páchnoucí.
(9) Soli naftenových kyselin, saz. čís. 637; naftenové kyseliny sulfonované a soli sulfonovaných naftenových kyselin, saz. čís. 638.
(10) Kyselina karbolová (fenol, hydroxybenzen), saz. čís. 604; kyselina pikrová (trinitrofenol), saz. čís. 646.