§ 11

Druhy osiv (sadby).
Do jednotlivých skupin osiv (sadby) se zařazují

a) osiva zrnin: osiva obilovin, t. j. osivo jarní a ozimé pšenice a přesívky, ozimého a jarního žita, jarního a ozimého ječmene, ovsa, kukuřice, rýže, prosa, pohanky, čiroku metlového, čiroku zrnového, čumizy a moháru, dále osiva luštěnin, t. j. jedlého hrachu, čočky, jedlých fazolí, cizrny, krmného hrachu, zimní a letní pelušky, zimní a letní vikve, koňského bobu a lupiny;

b) osiva olejnin: osivo řepky a řepice ozimé i jarní, hořčice, máku, slunečnice, soji, světlice (saflor) a lničky,

c) osiva přadných rostlin; osivo lnu a konopí;

d) osiva krmných okopanin: osivo krmné řepy, krmné mrkve, krmné kapusty, tuřínu a vodnice;

e) osiva jetelovin: osivo jetele červeného, jetele bílého, jetele švédského, inkarnátu, úročníku, vojtěšky, seradelly, tolice dětelové, vičence, štírovníku obecného a bahenního, komonice a svazenky;

f) osiva travin: osivo jílku anglického, italského, jednoletého, bojínku lučního, kostřavy luční a červené, lipnice luční, úrodné a hajní, psárky luční, psinečku bílého, poháňky hřebenité, ovsíku vyvýšeného, ovsíku žlutavého, srhy laločnaté, kolence, sudanské trávy, sveřepu bezbranného a žitňáku (pýru hřebenitého);

g) bramborová sadba všech povolených odrůd.
Osivem (sadbou) se rozumějí u všech druhů vyjmenovaných pod písmeny a) až g) všechny povolené odrůdy šlechtěné, krajové i kříženci.