(1) Má-li být zboží podléhající celní kontrole projednáno na žádost celního účastníka nebo celního zájemce v místě určení mimo celniště, celnice je poukáže té celnici, která má provést celní řízení. Zboží však nemusí být této přijímací celnici dodáno a může být zasláno s přepravními a celními listinami přímo do stanice určení; průpis celní průvodky zašle poukazující celnice poštou přímo přijímací celnici, prvopis průvodky a prvotní celní prohláška zůstanou u nákladního listu.

(2) Bylo-li zboží poukázáno k projednání mimo celniště je nutno učinit v nákladním listě, v průvodce a na nálepkách poznámku: „Celně projednat v......... celnicí v.........”.

(3) Železniční stanice určení je povinna vyrozumět přijímací celnici ihned, jakmile zboží dojde, a odevzdat celní průvodku orgánům celní správy.

(4) Byla-li přiložena celní nebo železniční závěra, může železniční stanice vydat zboží jen s touto závěrou. Závěra smí být sňata v místě určení, pokud celnice nepovolí výjimku, jen v přítomnosti orgánu celní správy.