CELNÍ PLAVEBNÍ ŘÁD.
A. Všeobecná ustanovení.
B. Dovoz.
C. Vývoz.
D. Poukazování zboží.
E. Doprava v hraničních vodách.
F. Celní řízení o plavidlech a jejich příslušenství, náhradních součástkách, provozních prostředcích a předmětech služební potřeby.
§ 1
Základní ustanovení.
Pokud tento řád nestanoví jinak, platí o celní kontrole a o celním řízení při dopravě loďmi a jinými plavidly (dále jen „plavidla”) ve styku s cizinou obecné celní předpisy.
§ 2
Dohled na dopravu zboží po vodě.
§ 3
Přistávaní plavidel.
§ 4
Jízdní řády.
§ 5
Pracovní doba.
§ 6
Služební místnosti.
§ 7
Celniště.
Celništěm je zpravidla celý přístavní (překladištní) prostor mimo skladiště a místa, která tam najal nebo zřídil někdo jiný než dopravní plavební podnik nebo přístavní nebo celní správa. Celniště má být ohrazeno. V rozsáhlých přístavech (překladištích) určí celnice v dohodě s provozovatelem překladiště za celniště vhodná místa, která jsou co nejblíže místnostem celnice. Plavidla kotvící u břehů při celništi a plavidla s nimi bočně spojená považují se až do počtu stanoveného přístavním řádem za plavidla na celništi, je-li postaráno o bezpečný přechod na ně.
§ 8
Provozní skladiště.
§ 9
Práva a povinnosti orgánů celní správy.
§ 10
Povinnosti zaměstnanců přístavních správ, plavebních podniků a provozovatelů překladišť.
§ 11
Pomocné práce.
Pomocné práce při celním řízení (nakládání, skládání nebo překládání zboží, dávání zboží na váhu, otvírání a zavírání lodních prostorů a nákladových kusů, přistavování žebříků, vybalování a zahalování zboží a pod.) vykonává ji, je-li celním účastníkem plavební podnik, jeho zaměstnanci.
§ 12
Zařízení plavidel.
§ 13
Dodání zboží celnici.
§ 14
Prodej zboží.
§ 15
Celní závěra.
§ 18
Seznam nákladu (manifest) a seznam zásob.
§ 19
Prohlídka plavidla.
§ 20
Projednávání zavazadel.
§ 21
Projednávání zboží.
§ 22
Řízení u vnitrozemské celnice.
§ 23
Řízení u výstupní celnice.
§ 24
Všeobecné ustanovení.
Pokud tento řád nestanoví jinak, platí o poukazování zboží a zavazadel přiměřeně ustanovení celního železničního řádu.
§ 25
Přeprava poukázaného zboží.
§ 26
Překládání zboží.
§ 28
Plavidla.
§ 29
Najatá plavidla.
§ 30
Zařízení plavidel.
Zařízení plavidel, jejich výstroj, nakládací a ochranné pomůcky a pod. propustí se s plavidlem, jehož příslušenství tvoří, jsou-li tyto předměty uvedeny v některé lodní listině nebo v seznamu zásob.
§ 31
Náhradní součástky plavidel.
§ 32
Pohonné látky, předměty služební potřeby a pod.
(1) Celní dohled v přístavech a překladištích, v nichž jsou celnice nebo jejich odbočky (dále jen „celnice”), vykonávají orgány celní správy. Při celním dohledu na dopravu zboží přes státní hranice po vodě a na jeho oběh v území stanoveném podle předpisů o ochraně státních hranic spolupůsobí též příslušné orgány ministerstva vnitra.
(2) Orgány, které vykonávají celní dohled v území stanoveném podle předpisů o ochraně státních hranic, dozírají na to, aby plavidla plující z ciziny nebo do ciziny se nestýkala proti ustanovením celních předpisů s břehem nebo s jinými plavidly a aby trať od státních hranic k pohraniční přístavní celnici nebo od této celnice k státním hranicím projela beze změny nákladu. Orgány, které vykonávají tento dohled, jsou oprávněny, pokud to není v rozporu s mezinárodními smlouvami, vstoupit na plavidlo, prohlížet je i zboží na něm naložené, nahlížet do průvodních listin a podle potřeby i do jiných listin týkajících se přepravovaného zboží a požadovat sdělení údajů a vysvětlení potřebná k posouzení, zda byly zachovány celní předpisy; dále mohou dát otevřít schrány a prostory a uznají-li to za nutné, doprovodit plavidlo k nejbližší celnici, mají-li důvodné podezření z trestného činu nebo přestupku, které záležejí v ohrožení devisového hospodářství, ve zkrácení nebo ohrožení daně (cla a dávek se clem vybíraných), nebo v porušení předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou.
(3) Upozorní-li orgán celní správy vykonávající celní dohled, že chce vstoupit na plavidlo, je vůdce plavidla povinen dopravit jej bezplatně na plavidlo a zpět. Při prohlídce je vůdce plavidla povinen vyhovět pokynům tohoto orgánu a přispět s posádkou k řádnému provedení prohlídky.
(1) Plavidla plující z ciziny nebo do ciziny po úseku vodní trati prohlášeném za celní cestu jsou povinna vykonat cestu od státních hranic k pohraniční celnici nebo od této celnice do ciziny beze změny nákladu. Plavidla plující z ciziny nebo do ciziny jsou povinna přistát u pohraniční celnice na místě, které určí celnice v dohodě s přístavní správou.
(2) Plavidla plující v hraničních vodách smějí přistát zásadně jen v přístavech a u překladišť, v nichž jsou celnice, a to jen na místě, které určí celnice v dohodě s přístavní správou, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, může celnice povolit nakládání a vykládání zboží i mime přístavy a překladiště. Při připlutí a odplutí smějí se u plavidla zdržovat jen úřední orgány a zaměstnanci plavebních podniků, kteří tam konají službu
(3) Je-li plavidlo plující z ciziny k pohraniční celnici nebo od ní do ciziny nebo plavidlo plující v hraničních vodách nuceno přistát na místě, na kterém není dovoleno podle celních předpisů přistávat, smějí zaměstnanci plavidla vystoupit, aby je uvázali. Vůdce plavidla je povinen hlásit přistání neprodleně příslušnému orgánu ministerstva vnitra, který vyrozumí nejbližší celnici; není-li dosažitelný (pro neschůdnost cesty, vzdálenost, noční dobu a pod.), je vůdce plavidla povinen ohlásit přistání plavidla zvukovým signálem sestávajícím ze střídavě dlouhého a krátkého zvuku ( — . —. ) Signál dá třikrát za sebou v desetiminutových intervalech. Orgány celní správy, po případě příslušné orgány ministerstva vnitra jsou povinny učinit opatření, aby zboží nebylo vykládáno nebo nakládáno a je-li nutno je vyložit, aby neuniklo celní kontrole.
(1) Plavební podniky jsou povinny oznámit pohraničním přístavním celnicím jízdní řád všech plavidel plujících pravidelně přes státní hranice a každou jeho změnu dříve, než nabude jízdní řád nebo změna účinnosti. Zařádění mimořádných jízd, odřeknutí, jakož i zpoždění o více než půl hodiny musí plavební podniky oznámit celnici včas tak, aby mohla celnice upravit svůj pracovní postup.
(2) Plavební podniky jsou povinny stanovit v dohodě s celní správou v pohraniční stanici takové zdržení plavidla, aby celnice měla dostatek času k provedení celního řízení.
(1) Pracovní dobu stanoví celnice v dohodě s přístavní správou a plavebním podnikem tak, aby vyhovovala potřebám plavby. Je-li třeba, může být zavedena i nepřetržitá pracovní doba.
(2) Celnice, u nichž je zavedena nepřetržitá pracovní doba, jsou povinny provádět celní řízení týkající se cestujících a jejich zavazadel, která neobsahují zboží určené pro obchod, ihned po přistání plavidla nebo před jeho odplutím, a to v kterékoliv denní nebo noční době a také ve dnech pracovního klidu. Rovněž jsou povinny na návrh celního účastníka neprodleně projednat zboží podléhající rychlé zkáze a živá zvířata. Totéž platí o propouštění zásilek hromadného zboží do volného oběhu v tuzemsku (na př. uhlí, dříví, rud, obilí, brambor), jestliže je možno provést řádnou prohlídku bez obtíží a projednáváním nebude rušena doprava a řádný výkon celního řízení. Stejně celnice projednávají průvozní zásilky, jakož i vývozní zásilky zboží, které byly projednány k vývozu jinou celnicí.
(1) Provozovatel překladiště je povinen pronajmout, po případě opatřit celní správě v přístavě nebo v jeho bezprostřední blízkosti pro celnici potřebné vyhovující kancelářské místnosti, revisní místnosti a místnosti, jichž je třeba k celnímu řízení týkajícímu se cestujících a jejich zavazadel. Provozovatel překladiště je dále povinen propůjčit celní správě potřebné místnosti a složiště k provádění celního řízení a místnosti k dočasnému ukládání zboží zadrženého a zboží převzatého do prozatímní úschovy.
(2) Provozovatel překladiště je povinen všechny místnosti, které odevzdal do výhradního užívání celnicí, udržovat v dobrém stavu, uklízet, vytápět a osvětlovat, a to, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, za náhradu skutečných výloh.
(3) Provozovatel překladiště podle dohody s celnicí dává místnosti sloužící k projednávání a úschově zboží pod závěru sám.
(4) Provozovatel překladiště je povinen opatřit na svůj náklad v dohodě s celnicí pomůcky a zařízení potřebné k prohlídce plavidel a k celnímu projednávání zboží, jakož i řádně osvětlovat přístav a překladiště.
(1) Zboží dovezené z ciziny, které plavební podniky vyloží z plavidla k provedení celního řízení, a zboží projednané k vývozu do ciziny smí být ukládáno zpravidla jen v provozních skladištích, t. j. v místnostech a prostorech, jež plavební podnik v dohodě s celnici určí k celnímu projednávání zboží nebo k dočasnému ukládání neprojednaného zboží. Se souhlasem celnice může být takové zboží, ukládáno také na určených rampách a složištích, zejména, vyžaduje-li to jeho povaha a postará-li se plavební podnik o jeho dostatečné zabezpečení.
(2) Provozní skladiště musí být zařízeno tak, aby se dalo bezpečně uzavírat; uzavírá je plavební podnik a celnice může mít spoluzávěru, uzná-li to za nutné.
(3) Ukládá-li se do provozního skladiště zboží, jež má být podrobeno celnímu řízení, zjistí celnice počet nákladových kusů a jejich značky, čísla, druh obalu a hrubou váhu. Plavební podnik je povinen opatřit váhy a závaží k vážení zboží v provozním skladišti.
(4) Zboží uložené v provozním skladišti projedná celnice v dalším celním řízení podle množství a stavu zjištěného při vydání ze skladiště. Zjistí-li však celnice při celním řízení úbytek na váze, který nevznikl přírodním vlivem nebo omylem při vážení, vybere z úbytku celní náhradu; zjistí-li přírůstek, který vznikl přírodním vlivem nebo omylem, vezme za základ dalšího řízení množství zjištěné při uložení zboží do skladiště.
(5) Celní zájemce je oprávněn se souhlasem celní správy a za celního dohledu se zbožím v provozním skladišti účelně nakládat, na př. zboží prohlížet, přebalovat, nově označovat, dělit, dolévat, čistit, doplňovat, denaturovat a brát z něho vzorky. Při provádění těchto úkonů je nutno dbát celních předpisů a předpisů provozovatele provozního skladiště.
(6) V provozním skladišti uvolní plavební podnik celnici prostor potřebný k ukládání zadrženého nebo v prozatímní úschovu převzatého zboží.
(7) K ukládání zboží z volného oběhu v tuzemsku do provozního skladiště je třeba souhlasu celnice. Totéž platí o ukládání zboží, které podléhá celní kontrole, do skladiště určeného pro zboží, jež je ve volném oběhu v tuzemsku.
(1) Orgány celní správy jsou oprávněny vstupovat na plavidla kotvící v přístavu, prohlížet je i zboží na nich naložené, nahlížet do průvodních a podle potřeby i do jiných listin týkajících se přepravovaného zboží a požadovat sdělení a vysvětlení potřebná k posouzení, zda jsou zachovávány celní předpisy; je-li třeba, mohou plavidla doprovázet.
(2) Tyto orgány jsou dále oprávněny vstupovat do skladištních a provozních místností plavebních podniků, nahlížet do průvodních listin a do zápisů o přepravě zavazadel a zboží a požadovat potřebná vysvětlení.
(3) Úředními úkony orgánů celní správy nesmí být plavební provoz rušen větší měrou, než je nezbytné nutno. Orgány celní správy jsou povinny vycházet plavebním podnikům vstříc a pokud nebude překážek, povolit při celním řízení všechny přípustné úlevy.
(4) Orgány celní správy, které jsou trvale pověřeny dohledem na přepravu zboží, jež podléhá celní kontrole, musí mít služební průkazku nebo služební příkaz.
(5) K doprovodu plavidel musí mít doprovázející orgány celní správy služební příkaz celnice. Byl-li nařízen celní doprovod plavidla, je plavební podnik povinen doprovázející orgány celní správy vzít bezplatně na plavidlo, poskytnout jim bezplatné ubytováni, otop a světlo a za přiměřenou náhradu i stravu.
(1) Zaměstnanci přístavních správ, tuzemských plavebních podniků a provozovatelů překladišť jsou povinni dbát zájmů celní správy. Zejména jsou povinni oznamovat celnici podezření z trestných činů a přestupků uvedených v § 2 odst. 2, o kterých se dovědí při výkonu služby. Jsou též povinni vycházet vstříc orgánům celnic a orgánům celní správy, pověřeným celní kontrolou nebo dohledem na ni, dávat jim vysvětlení, o něž požádají, na jejich upozornění odstraňovat závady, jež by mohly způsobit národohospodářské škody, a umožnit jim nahlédnout do průvodních listin a podle potřeby i do jiných listin týkajících se přepravovaného zboží.
(2) Zaměstnanci uvedení v odstavci 1, kteří byli odsouzeni pro trestné činy nebo přestupky uvedené v § 2 odst. 2. mohou být zaměstnáváni na plavidlech, která přestupují státní hranice, nebo na jiných pracovištích, na nichž by přicházeli do styku se zbožím podléhajícím celní kontrole, jen se souhlasem ústřední celní správy.
(1) Plavidla nesmějí mít tajné nebo nesnadno objevitelné vchody a prostory, ve kterých by mohla být ukrývána zavazadla nebo zboží.
(2) O zařízení plavidel v mezinárodní dopravě platí ustanovení §§ 38 až 46 tohoto řádu.
(1) Plavební podnik je povinen dodat zboží pohraniční celnicí k celnímu řízení v nezměněném stavu tak, jak je dopravil z ciziny, a nedodá-li je, zaplatit celní náhradu.
(2) Nakládání zboží podléhajícího celní kontrole a jeho vykládání musí být hlášeno celnici. Hlášení není třeba, byly-li smluveny určité hodiny a stálá místa pro nakládání a vykládání.
(3) Zjistí-li plavební podnik, že celní řízení nebylo provedeno, nesmí vydat zásilku zboží příjemci a musí ji dodat nejbližší celnici.
(1) Jestliže to dovolují zvláštní předpisy, může plavební podnik prodat neodebrané zboží (t. j. zboží, které příjemce odmítl přijmout nebo jehož příjemce nemůže být vypátrán a odesilatel v předepsané lhůtě se zbožím nedisponuje), které nebylo ještě propuštěno do volného oběhu, zaplatí-li clo a dávky, po případě celní náhradu. O prodeji musí předem vyrozumět celnici. Ústřední celní správa může clo a dávky, po případě celní náhradu zcela nebo zčásti prominout.
(2) Zboží nesmí být bez souhlasu celní správy zničeno nebo učiněno neupotřebitelným k původnímu účelu.
(1) Zboží, které je dopravováno plavidlem a které podléhá celní kontrole, dá celnice zpravidla pod celní závěru. K celní prostorové závěře používá celnice jen závěsných závěr (z olova, jiného kovu nebo z umělé hmoty), ke kusové celní závěře může používat také pečetí nebo celních známek. Celnice vyznačí připojení celních závěr v celních, po případě v přepravních dokladech.
(2) Mají-li být podle mezinárodních smluv vzájemně uznávány celní závěry, celnice nenahrazuje cizozemské celní závěry, jsou-li neporušeny.
(3) Vůdce plavidla se přesvědčí, zda zásilky zboží podléhající celní kontrole jsou opatřeny celními závěrami a je-li označení závěr zřetelné. Ohlásí-li vůdce plavidla nebo zástupce plavebního podniku, že celní závěry chybí nebo že je označení závěr nejasné, je celnice povinna zjednat nápravu.
(1) Odesilatel zboží v cizině přiloží ke každé přepravní listině zřetelně psanou mezinárodní (prvotní) celní prohlášku a vyznačí na ní, že je připojena.
§ 16
Mezinárodní (prvotní) celní prohláška.
(2) Plavební podnik je povinen přezkoumat, zda mezinárodní (prvotní) celní prohláška souhlasí s přepravní listinou. Není-li prohláška úplná nebo správná, je plavební podnik povinen ji doplnit nebo opravit; není-li připojena, vyhotoví náhradní prohlášku.
(4) Zvláštní povolení, osvědčení a pod., bez něhož podle zvláštních předpisů nesmí zboží přestoupit státní hranice, musí být připojeno k mezinárodní (prvotní) celní prohlášce nebo k přepravní listině.
(3) Při průvozu přímou přepravní listinou postačí mezinárodní (prvotní) celní prohláška určena pro cizozemskou celnicí; není-li připojena, lze se spokojit s údaji v přepravní listině.
§ 17
Havarie.
Ztroskotá-li plavidlo se zbožím, které podléhá celní kontrole, postupují vůdce plavidla, zaměstnanci plavidla a příslušné orgány obdobně podle ustanovení § 3 odst. 3.
(1) Jakmile připluje plavidlo z ciziny k pohraniční přístavní celnici, je vůdce plavidla povinen odevzdat celnici nebo jejímu orgánu, který se dostaví na plavidlo, vstupní seznam nákladu (manifest) s příslušnými mezinárodními (prvotními) celními prohláškami a předložit seznam zásob; seznamy musí být podepsány vlastní rukou vůdce plavidla. Je-li před pohraniční přístavní celnicí celní hlídka, je vůdce plavidla povinen hlásit se u ní a odevzdat jí doklady. Celní hlídka je zapečetí a vrátí vůdci plavidla, aby je odevzdal pohraniční celnici, nařídí-li však hlídka celní doprovod, odevzdá doklady doprovázejícímu orgánu celní správy.
(2) Vstupní seznam nákladu musí obsahovat státní příslušnost a druh plavidla, jeho jméno nebo evidenční značku, nosnost, místo, v němž je zapsáno do seznamu vnitrozemských plavidel (domovský přístav) a přístav, ze kterého vyplulo nebo v němž zboží naložilo, jména a bydliště příjemců zboží, množství a druh přepravovaného zboží (podle měr a pojmenování obvyklého v obchodě a je-li zboží zabaleno, též počet kusů, značky, čísla a druh obalů jednotlivých nákladových kusů).
(3) V seznamu zásob musí být zapsány lodní zásoby, zavazadla cestujících podaná plavebnímu podniku k přepravě, pohonné látky, po případě též zařízení plavidla, není-li zapsáno ve zvláštním seznamu (inventáři). Váha zásob a pohonných látek může být udána jen přibližně.
(4) Od povinnosti předložit vstupní seznam nákladu jsou osvobozena plavidla osobní, zábavní a rybářská plavidla sloužící výhradně účelům orgánů plavební správy a účelům zemědělským; tato plavidla, mimo plavidla osobní, jsou též osvobozena od povinnosti mít seznam zásob. Plavidla, která do téhož přístavu pravidelně a častěji připlouvají, mohou mít zařízení zapsáno ve zvláštním seznamu; seznam a každou jeho změnu potvrdí celnice.
(1) Jakmile vůdce plavidla odevzdá celnici vstupní seznam nákladu a seznam zásob, celnice podrobí plavidlo včetně kajut prohlídce a učiní opatření nutná k zajištění celní kontroly dováženého zboží. Jsou-li však na plavidle cestující, projedná celnice nejdříve jejich zavazadla.
(2) Při prohlídce přezkouší celnice seznam zásob a neshledá-li závad, seznam potvrdí a vrátí. Prostory, v nichž je uloženo zboží, které nebude vyloženo, opatří celnice celní závěrou; nelze-li je opatřit závěrou, mohou být plavidla i zboží střeženy na útraty plavebního podniku. Je-li plavidlo stavěno tak, že nákladové prostory není možno snadno prohlédnout, je vůdce plavidla povinen předložit kromě seznamu nákladu též plán plavidla, aby mohla být zjištěna poloha skladišť a prostorů, v nichž je zboží uloženo.
(3) Dokud trvá prohlídka, je zakázán jakýkoliv styk se břehem a s jinými plavidly; kromě členů posádky plavidla smějí vstupovat na plavidlo jiné osoby jen při výkonu úřední povinnosti.
(4) Lodní spíže musí být umístěna na plavidle zvlášť. Nepřesahuje-li spíže množství potřebné k cestě, osvobodí ji celnice od cla s podmínkou, že bude spotřebována jen na plavidle. Množství spíže potřebné k cestě se odhadne podle počtu posádky a cestujících přijíždějících z ciziny, podle délky plavby a podle předpokládaného zdržení plavidla v tuzemsku.
(1) Prohlídka zavazadel se koná zpravidla na palubě plavidla; cestující smějí opustit plavidlo až po skončení prohlídky jejich zavazadel.
(2) Nelze-li spolehlivě vykonat celní prohlídku na plavidle nebo zjistí-li se v zavazadle zboží určené pro obchod nebo zboží, jehož dovoz je omezen nebo zakázán, je cestující povinen na vyzvání orgánů celní správy se odebrat se svým zavazadlem do revisní místnosti. To platí i o cestujícím, který neodůvodněně zdržuje celní prohlídku.
(3) Cestující je povinen vyložit věci tak, aby mohly být snadno prohlédnuty.
(4) Nemá-li cestující zboží určené pro obchod, může navrhnout celní řízení ústně; u cestovních potřeb může být celní řízení provedeno podle výsledku celní prohlídky.
(5) Zavazadla obsahující zboží určené pro obchod mohou být projednávána, jen pokud se plavidlo projednáváním nezdrží.
(6) Není-li zboží, které cestující veze v zavazadle, zbožím určeným pro obchod, používá celnice při vyclívání útržkového sešitu celních kvitancí; množství zboží zjišťuje zpravidla odhadem.
(1) Orgán celní správy dohlíží na vykládání zboží z plavidla a na jeho ukládání do provozního skladiště. Podle vstupního seznamu nákladu zjistí, zda všechno zboží bylo dodáno celnici.
(2) Celnice vyznačí ve vstupním seznamu nákladu, které zboží bylo vyloženo, které zůstalo na plavidle a jaké celní řízení bylo provedeno.
(1) Před započetím nakládání zboží určeného nebo projednaného k vývozu může celnice požadovat, aby jí vůdce plavidla nebo zmocněnec plavebního podniku předložil k nahlédnutí potvrzení, že plavidlo je způsobilé k uzavření celní závěrou.
(2) Zboží určené nebo projednané k vývozu smí být nakládáno na plavidlo jen pod celním dohledem.
(3) Vůdce plavidla je povinen odevzdat celnici dvojmo výstupní seznam nákladu a předepsané doklady. Výstupní seznam nákladu musí obsahovat státní příslušnost a druh plavidla, jeho jméno nebo evidenční značku, nosnost, místo, v němž je zapsáno do seznamu vnitrozemských plavidel (domovský přístav) a přístav, ze kterého vyplulo nebo kde zboží naložilo, jména a bydliště odesilatelů zboží, zem určení, množství a druh přepravovaného zboží (podle měr a pojmenování obvyklého v obchodě, a je-li zboží zabaleno, též počet kusů, značky, čísla a druh obalů jednotlivých nákladových kusů). Celnice vyznačí na výstupním seznamu nákladu data projednání zboží k vývozu a počet a značky přiložených celních závěr; jedno vyhotovení seznamu si ponechá a druhé, určené pro výstupní celnici, vrátí vůdci plavidla nebo zmocněnci plavebního podniku.
(4) Má-li být na plavidlo, které veze zboží projednané k vývozu, nakládáno takové zboží ještě u dalších celnic, je vůdce plavidla povinen odevzdat každé další celnici na zboží naložené pod jejím dohledem dvojmo další výstupní seznam nákladu a předepsané doklady. Bude-li u některé celnice přikládáno zboží do lodních prostorů, v nichž je zboží projednané k vývozu jinou celnicí a které jsou již uzavřeny celními závěrami, vyznačí celnice změnu závěr na výstupním seznamu nákladu.
(1) Vůdce plavidla je povinen odevzdat výstupní celnici všechny výstupní seznamy nákladu a předepsané doklady na zboží naložené pod dohledem vnitrozemských celnic, jakož i seznam zásob; na zboží, které má však být projednáno k vývozu jen pohraniční přístavní celnicí jako celnicí výstupní, odevzdá vůdce plavidla výstupní seznam nákladu pouze v jednom vyhotovení.
(2) Výstupní celnice projedná k vývozu zboží u ní naložené, přesvědčí se, zda celní závěry přiložené na lodní prostory nebo na zboží projednané jinými celnicemi jsou neporušené, porovná náklad plavidla s výstupními seznamy nákladu a s celními doklady, vykoná prohlídku všech ostatních prostorů plavidla včetně kajut a porovná skutečný stav zásob se seznamem zásob. Výsledek vyznačí celnice na výstupních seznamech nákladu i na seznamu zásob a ponechá si je; neshledá-li závad, propustí plavidlo do ciziny.
(3) Celnice je oprávněna vykonat prohlídku nebo namátkovou kontrolu zboží; prohlídku je povinna vykonat, jsou-li celní závěry porušeny nebo je-li jiné důvodné podezření, že obsah zásilky byl změněn nebo že bylo se zbožím nakládáno jiným nedovoleným způsobem.
(4) Výstupní seznamy nákladu uschová celnice po dobu tří let.
(1) K dopravě poukázaného zboží může být zpravidla používáno jen plavidel, která mohou být uzavřena celní závěrou. Za taková se považují především plavidla, která jsou zařízena podle ustanovení §§ 33 až 46 (dále jen „závěrový řád”). Je-li o stavbě, zařízení a závěře plavidel sjednána mezinárodní smlouva, platí ustanovení této smlouvy.
(2) Plavidel, která nejsou zařízena podle ustanovení závěrového řádu a která nelze uzavřít celní závěrou, smí být použito k dopravě poukázaného zboží zpravidla jen tehdy, lze-li dát zboží pod kusovou závěru nebo nařídí-li celnice celní doprovod. Od kusové závěry nebo od doprovodu může celnice upustit zejména při dopravě zboží, které připouští snadné zjištění totožnosti podle váhy a počtu kusů a pod. (na př. stroje, kolejnice) nebo při přepravě volně loženého hromadného zboží.
(3) Plavidla, která vezou poukázané zboží, nemusejí být doprovázena orgány celní správy. Celnice může však nařídit celní doprovod, zejména jde-li o plavidlo, které není zařízeno podle ustanovení závěrového řádu, nelze-li dát na plavidlo prostorovou závěru nebo na poukázané zboží kusovou závěru anebo má-li podezření z trestného činu nebo přestupku uvedeného v § 2 odst. 2.
(1) Zboží poukázané pod kusovou celní závěrou a zboží, které nebylo dáno pod takovou závěru proto, že lze jeho totožnost snadno zjistit, může být překládáno na jiné plavidlo, na železniční vůz a na silniční motorové vozidlo dopravního podniku nebo naopak bez celního dohledu.
(2) Zboží poukázané pod prostorovou celní závěrou smí být překládáno jen za celního dohledu.
(1) Plavidla plující hraničními vodami nepodléhají celnímu řízení, nepřistanou-li u břehu. Orgány celní správy dohlížejí na lodní dopravu pouze se břehu. Přistane-li však plavidlo v přístavu nebo překladišti, je vůdce plavidla povinen odevzdat celnici nebo jejímu orgánu, který se dostaví na plavidlo, vstupní seznam nákladu a příslušné mezinárodni (prvotní) i celní prohlášky na onu část nákladu, která bude vyložena, a předložit seznam zásob. Ustanovení § 18 odst. 2 a 3 platí obdobně.
(2) Celnice je povinna vykonat prohlídku plavidla, které přistálo, a učinit opatření nutná k zajištění zájmů celní správy. Celnice však plavidlo neprohlíží a nepožaduje seznam zásob, jestliže plavidlo přistane jen na krátkou dobu, aby složilo menší náklad a vylodilo cestující a aby ihned pokračovalo v další cestě.
(3) Jakmile plavidlo přistane u břehu, jsou orgány celní správy oprávněny na ně vstoupit, dohlížet na výstup osob a na vykládání nebo nakládání zboží. Zůstane-li plavidlo v přístavu delší dobu, jsou tyto orgány oprávněny ukončit dohled a uzavřít lodní prostory při západu slunce, při přerušení vykládání nebo nakládání zboží anebo z jiného důvodu. Lodní prostory smějí pak být otevřeny, jen jsou-li orgány celní správy přítomny.
(1) Tuzemská plavidla zařazená do lodního parku tuzemského plavebního podniku, která vystupují do ciziny jako dopravní prostředky, se propouštějí do záznamního oběhu v cizině bez návrhu celního účastníka a bez zvláštního řízení, a to na dobu, po kterou zůstanou dočasně v cizině.
(2) Cizozemská plavidla zařazená do lodního parku cizozemského plavebního podniku, která vstupují do tuzemska jako dopravní prostředky, se propouštějí do záznamního oběhu v tuzemsku bez návrhu celního účastníka a bez zvláštního řízení, a to na dobu, po kterou zůstanou dočasně v tuzemsku.
(3) Mají-li být plavidla, která jsou v záznamním oběhu v cizině (v tuzemsku) ponechána trvale v cizině (v tuzemsku), musejí být projednána do volného oběhu.
(1) Cizozemská plavidla, která najímá tuzemský plavební podnik, aby je dočasně zařadil do svého lodního parku, mohou být propuštěna do záznamního oběhu v tuzemsku za podmínek stanovených obecnými celními předpisy. Propuštění do záznamního oběhu povoluje ústřední celní správa; v povolení určí celnici, která plavidla projedná, jakož i lhůtu k zpětnému vývozu.
(2) O tuzemských plavidlech, které najímá cizozemský plavební podnik, platí obdobné ustanovení odstavce 1.
(1) Náhradní součástky a předměty výstroje, jež cizozemský plavební podnik zasílá k opravě cizozemských plavidel kotvících v tuzemsku, propustí celnice do záznamního oběhu v tuzemsku bez návrhu celního účastníka a bez zvláštního řízení, prohlásí-li plavební podnik, že součástek bude použito k opravě. Rovněž se propustí bez cla na potvrzení tuzemského plavebního podniku poškozené součástky tuzemských plavidel, které se dovezou z ciziny.
(2) O náhradních součástkách a o předmětech výstroje, jež tuzemský plavební podnik zasílá k opravě tuzemských plavidel kotvících v cizině, platí obdobně ustanovení odstavce 1.
(1) Pohonné látky, mazací oleje, tuky a jiné pomůcky nutné k provozu, které jsou na plavidle, jsou osvobozeny od cla v množství přiměřeném spotřebě za cesty.
(2) Od cla jsou dále osvobozeny předměty služební potřeby pro cizozemské plavební podniky v tuzemsku (na př. tiskopisy, obálky, razítka, psací a počítací stroje a jiné drobné kancelářské zařízení), stejnokroje pro jejich zaměstnance a pod.