(1) Orgány celní správy smějí konat šetření ve služebních prostorech poštovních úřadů jen v přítomnosti vedoucího poštovního úřadu nebo jím určeného zaměstnance, ve vlakových poštách jen v přítomnosti vedoucího zaměstnance. Šetření v místnostech poštovních úřadů smí být konáno jen v pracovní době pošty; prohlídka železničních a silničních poštovních vozů nesmí být prováděna za jízdy.

(2) Orgány celní správy jsou oprávněny nahlížet do poštovních zápisů o dopravě zásilek a do průvodních listin, požadovat, aby byly otevřeny zásilky, je-li to nutné s hlediska kontroly dovozu, vývozu a průvozu zboží, a provázet poštovní vozy v tuzemsku.

(3) Orgány celní správy u vstupních poštovních úřadů jsou oprávněny dohlížet na otevírání poštovních závěrů a na třídění poštovních zásilek došlých z ciziny, které mají být zaslány jednotlivým vyclívacím poštovním úřadům, a podle seznamů zásilek došlých z ciziny sledovat, zda všechny tyto zásilky byly před dodáním adresátům podrobeny celnímu řízení.

(4) Orgány celní správy u výstupních poštovních úřadů jsou oprávněny zjišťovat před uzavřením poštovních závěrů, zda všechny zásilky určené do ciziny byly podrobeny celnímu řízení a zda do poštovních závěrů byly vloženy jen tyto zásilky.

(5) Úředními úkony orgánů celní správy nesmí být poštovní provoz rušen větší měrou, než je nezbytné nutno. Tajemství listovního a tajemství dopravovaných zpráv musí být úzkostlivě šetřeno. Orgány celní správy jsou povinny vycházet poště vstříc, a pokud nebude překážek, povolit při celním řízení všechny přípustné úlevy.

(6) Orgány celní správy, které jsou pověřeny dohledem na dopravu poštovních zásilek podléhajících celní kontrole, musí mít služební průkazku nebo služební příkaz.

(7) Pošta dá celní správě na její žádost k přezkoušení všechny zápisy a průvodní doklady, týkající se dopravy poštovních zásilek ve styku s cizinou.