(1) Nárok na starobní důchod má pojištěný, který dosáhl věku uvedeného v pojistné smlouvě, ne však dříve než v 60 letech u muže nebo v 55 letech u ženy.

(2) Starobní důchod náleží pojištěnému počínaje prvním dnem v měsíci, ve kterém dosáhne sjednané věkové hranice.

(3) Výplata starobního důchodu může být na žádost pojištěného odložena. Odložením výplaty důchodu se starobní důchod zvyšuje o částky odpovídající podle pojistně-matematických zásad době, po kterou byla výplata důchodu odložena.

(4) Nárok na starobní důchod zaniká úmrtím pojištěného.