§ 1
Tato vyhláška upravuje jednotně odbornou výchovu lékařů za účelem získání specialisace, aby bylo zajištěno poskytování kvalifikované zdravotní péče v jednotlivých oborech ve všech zdravotnických zařízeních.
§ 2
(1) Specialisaci lze získat v těchto oborech:
1. lékařství vnitřní,
2. lékařství nervové,
3. lékařství dětské,
4. ftiseologie,
5. chirurgie,
6. lékařství zubní,
7. lékařství ženské a porodnictví,
8. lékařství ušni, nosní a krční,
9. lékařství oční,
10. lékařství kožní a pohlavní,
11. roentgenologie,
12. radiologie,
13. psychiatrie,
14. tělovýchovné lékařství,
15. patologická anatomie,
16. laboratorní metody vyšetřovací,
17. hygiena — epidemiologie,
18. mikrobiologie,
19 organisace zdravotnictví,
20 zdravotnická osvěta.
(2) Podle potřeby stanoví ministerstvo zdravotnictví v některých oborech stupně specialisace.
§ 3
Po dosažení specialisace v některém oboru uvedeném v § 2 odst. 1 lze získat další specialisaci v těchto oborech:
1. lékařství vnitřní:
infekční choroby, dorostové lékařství, choroby z povolání, gerontologie, kardiologie, reumatologie, endokrinologie, balneologie, dietologie, gastroenterologie, anestesiologie, transfusní služba,
infekční choroby, dorostové lékařství, choroby z povolání, gerontologie, kardiologie, reumatologie, endokrinologie, balneologie, dietologie, gastroenterologie, anestesiologie, transfusní služba,
2. lékařství dětské:
transfusní služba, dorostové lékařství, infekční choroby, tuberkulosa, neurologie, kardiologie, chirurgie, gynekologie, otorinolaryngologie, stomatologie, psychiatrie, školní hygiena;
transfusní služba, dorostové lékařství, infekční choroby, tuberkulosa, neurologie, kardiologie, chirurgie, gynekologie, otorinolaryngologie, stomatologie, psychiatrie, školní hygiena;
3. chirurgie:
ortopedie, urologie, rekonstrukční chirurgie, anestesiologie, onkologie, neurochirurgie, torakální chirurgie, transfusní služba;
ortopedie, urologie, rekonstrukční chirurgie, anestesiologie, onkologie, neurochirurgie, torakální chirurgie, transfusní služba;
4. lékařství zubní:
stomatochirurgie, protetika, ortodontie;
stomatochirurgie, protetika, ortodontie;
5. lékařství ženské a porodnictví:
onkologie, anestesiologie;
onkologie, anestesiologie;
6. lékařství ušní, nosní a krční:
foniatrie;
foniatrie;
7. radiologie:
onkologie;
onkologie;
8. patologická anatomie:
soudní lékařství;
soudní lékařství;
9. hygiena — epidemiologie:
hygiena komunální, hygiena školní, hygiena práce, hygiena výživy, epidemiologie.
hygiena komunální, hygiena školní, hygiena práce, hygiena výživy, epidemiologie.
§ 4
(1) Specialisace v oborech uvedených v § 2 odst. 1 lze dosáhnout po třech letech činnosti v oboru. Absolventi lékařské fakulty hygienické a fakulty dětského lékařství a absolventi fakulty všeobecného lékařství směru zubního mohou dosáhnout specialisace v těchto oborech po dvou letech činnosti v oboru
(2) Specialisaci lze získat prací na systemisovaných místech*) odborných pracovišť zařízení preventivní a léčebné péče, zařízení hygienické a protiepidemické služby a výzkumných a fakultních ústavů, ve specialisačních kursech a po případě na školicích místech, která určí pro jednotlivé obory ministerstvo zdravotnictví
§ 5
Podle této vyhlášky jsou specialisty:
a) lékaři, kteří splní podmínky stanovené pro získání specialisace a jejichž odborné znalosti budou prověřeny kvalifikační, atestací.
b) universitní profesoři a docenti, jakož i lékaři, kteří splňuji podmínky stanovené pro získání specialisace bez kvalifikační atestace.
c) lékaři, jimž byla udělena specialisace podle vyhlášky č 248/1952 Ú. l., o odborné výchově lékařů podají-li žádost nejdéle do konce června 1955 u příslušných zdravotnických odborů rad krajských národních výborů nebo u ministerstva zdravotnictví.
§ 6
(1) Kandidáty ke kvalifikačním atestacím určují zdravotnické odbory rad krajských národních výborů, dále ministerstvo zdravotnictví, pokud jde o lékaře pracující v ústředně plánovaných jednotkách, a jiné orgány, pokud jde o lékaře pracující mimo státní zdravotní správu
(2) Kvalifikační atestace se koná před komisí, kterou určí Ústav pro doškolování lékařů v součinnosti se zdravotnickým odborem rady krajského národního výboru; tento ústav odpovídá za průběh atestace. Kvalifikační atestace může být opakována nejdříve za půl roku.
(3) Po úspěšně skončené kvalifikační atestaci obdrží lékař osvědčení o specialisaci, v němž bude uveden obor, po případě i specialisační stupeň. Osvědčení vydává ministerstvo zdravotnictví, po případě z jeho pověření Ústav pro doškolování lékařů. Osvědčení o specialisaci se vydá také lékařům, kteří se stávají specialisty bez kvalifikační atestace.
§ 7
Lékaři, kteří byli specialisty podle vyhlášky č. 248/1952 Ú. l. a splnili podmínku uvedenou v § 5 písm c), zůstávají specialisty ve svých oborech; jestliže však byli specialisty v oborech, které nejsou uvedeny v § 2 odst. 1 nebo v § 3, určí jim, s výjimkou lékařů všeobecné praxe, zdravotnický odbor rady krajského národního výboru, po případě ministerstvo zdravotnictví některý z oborů uvedených v § 2 odst. 1. Osvědčení o specialisaci jim vydá příslušný zdravotnický odbor rady krajského národního výboru, po případě ministerstvo zdravotnictví.
§ 8
Přeruší-li lékař praxi ve svém oboru na dobu delší pěti let, může dále pracovat jako specialista ve svém oboru jen po kvalifikační atestaci.
§ 9
Odborná výchova vojenských lékařů je upravena směrnicemi ministerstva národní obrany. Za průběh kvalifikačních atestaci v armádě odpovídá Vojenská lékařská akademie. Osvědčení o specialisaci pro vojenské lékaře vydává ministerstvo národní obrany v dohodě s ministerstvem zdravotnictví.
§ 10
Soustavné zvyšování kvalifikace lékařů se provádí podle směrnic ministerstva zdravotnictví v seminářích a v doškolovacích kursech.
§ 11
Výjimky z ustanovení § 4 odst. 2 a § 5 povoluje ministerstvo zdravotnictví.
§ 12
Vyhláška č. 248/1952 Ú. l. se zrušuje.
§ 13
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1954.