(1) Všechny celnice a jejich odbočky (dále jen „celnice”) mohou propouštět do volného nebo záznamního oběhu v tuzemsku všechno zboží, vyjma zboží, jehož projednávání je podle celních předpisů^*) vyhrazeno celnicím výslovně zmocněným, a vyjma zboží, které je dopravováno poštou.

(2) Pohraniční celnice mohou odmítnout propuštění zboží určeného pro obchod do volného nebo záznamního oběhu v tuzemsku, jestliže prováděním řízení by byla rušena doprava nebo pravidelný chod celní služby a je-li na cestě do místa určení nebo v jeho blízkosti jiná celnice. Silniční celnice mohou mimo to odmítnout propuštění zboží určeného pro obchod do volného nebo záznamního oběhu v tuzemsku, nemají-li zvláštní technické vybavení potřebné k zjištění povahy dováženého zboží.

(3) Projednávání zboží určeného pro obchod do volného nebo záznamního oběhu v cizině provádějí vnitrozemské celnice. Výjimky může povolit ústřední celní správa, požádá-li o to příslušný podnik pro zahraniční obchod.

(4) Zboží, které není určeno pro obchod, mohou v cestovním a poštovním styku projednávat do volného nebo záznamního oběhu v cizině všechny celnice.

(5) Všechny pohraniční celnice a celní hlídky jsou oprávněny potvrzovat výstup projednaného zboží dopravovaného do ciziny.