Přeprava zboží.

(1) Dráhy přijímají zboží k přepravě podle plánu.

(2) Roční plány přepravy sestavuje pro celou železniční síť ministerstvo dopravy a schvaluje je vláda jako součást státního plánu rozvoje národního hospodářství. Čtvrtletní plány přepravy s rozvržením na jednotlivé měsíce schvaluje ministr dopravy, řídě se při tom ročním plánem přepravy.

(3) Při ministerstvu dopravy a u náčelníků drah jsou zřízeny jako poradní orgány pro věci železniční přepravy stálé poradní sbory. Poradní sbor při ministerstvu dopravy se skládá ze zástupců ústředních úřadů, poradní sbory u náčelníků drah ze zástupců dopravních odborů rad krajských národních výborů a zástupců hospodářských organisací; podrobnosti upraví statuty těchto poradních sborů, které vydá ministr dopravy.

(4) Směrnice pro sestavování plánů přepravy vydávají ministr-předseda státního úřadu plánovacího a ministr dopravy podle pokynů vlády.

(1) Podle měsíčního plánu přepravy se přiděluje každému odesilateli měsíční plánovaná norma přeprav zboží.

(2) Měsíční plánovanou normu přeprav zboží přiděluje náčelník dráhy podle schváleného plánu přepravy, a to po předchozím projednání ve stálém poradním sboru pro věci železniční přepravy.

(3) Měsíční plánovanou normu přeprav zboží v kusových zásilkách rozděluje pro odesilatele náčelník dráhy, a to po předchozím projednání ve stálém poradním sboru pro věci železniční přepravy.

(4) Odesilatelé zboží určují přímo odesílací stanice a stanice určení.

(1) Ministerstvo dopravy a správy drah jsou oprávněny vyloučit z plánů předložených odesilateli ty přepravy, které způsobují nehospodárné využití provozních prostředků drah (křižující se přepravy, zbytečně daleké přepravy a přepravy na příliš krátké vzdálenosti). Je-li toho třeba, stanoví vláda nejzazší vzdálenost pro přepravu některých druhů zboží.

(2) Kdo zaviní nehospodárné použití přepravy, odpovídá za to podle obecných předpisů, zejména podle předpisů trestních nebo disciplinárních.

(1) Zboží v kusových zásilkách se přijímá k přepravě po předchozí ohlášce odesilatele podle osobního rozhodnutí náčelníka stanice.

(2) Kusové zásilky musí být ohlášeny předem, a to nejdříve 5 dnů a nejpozději den před přivezením zboží. Postup pro přejímání těchto ohlášek stanoví náčelník dráhy, který pro kusové zásilky každý měsíc určuje také druhy zboží, jež se mají přijímat k přepravě přednostně.

(3) V zájmu řádného využívání vozů může ministr dopravy příjem kusových zásilek k přepravě omezit nebo zastavit, je-li o přepravu těchto zásilek postaráno jinak.

(1) Odesilatel je oprávněn využít normu přeprav, která mu byla přidělena (§ 12 odst. 1 a 2), přepravou zboží v kusových zásilkách; tyto zásilky se zahrnují do měsíčního plánu přepravy.

(2) V takovém případě smí odesilatel naložit do jednoho vozu zásilky pro různé stanice určení, běží-li vůz do první vykládkové stanice alespoň 100 km; náčelník dráhy je oprávněn stanovit kratší vzdálenost.

(1) V měsíčních plánech přepravy po železničních tratích a po vodě se určují zvlášť pro každou dráhu a pro každý plavební podnik plánované normy pro překládku zboží v přímé sdružené železniční a vodní přepravě.

(2) Všechno zboží v přímé sdružené železniční a vodní přepravě, počítajíc v to i zboží, které se přijímá k překládce v malých množstvích, se překládá v rámci těchto norem.

(3) Plánované normy překládky zboží, které byly pojaty do měsíčních plánů přepravy, rozdělují náčelníci drah a vedoucí plavebních podniků mezi překladištní stanice a přístavy.

(4) U zboží, které přechází z lodi na dráhu, přiděluje v rámci schváleného plánu přepravy pro plavební podnik každému přístavu měsíční normu překládky náčelník dráhy po dohodě s vedoucím plavebního podniku.

(5) U zboží, které přechází z dráhy na loď, přiděluje v rámci schváleného plánu přepravy pro dráhu každé překladištní stanici měsíční normu překládky vedoucí plavebního podniku v dohodě s náčelníkem dráhy.

(6) Směrnice pro překládku zboží, přichystání a využití vozů a lodního prostoru, jakož i pro využití skladištních místností a otevřených skládek, vydají pro každou překladištní stanici po vzájemné dohodě vedoucí služebny plavebního podniku v přístavu a náčelník překladištní stanice.

(7) Podrobné předpisy o přímé sdružené železniční a vodní přepravě vydá ministr dopravy, který též stanoví, na které překladištní stanice a přístavy se ustanovení odstavců 1 až 6 vztahují a od kterého dne.

(1) Přeprava zboží ve vozech náležejících přepravcům nebo ve vozech jimi najatých se do plánu přepravy nezahrnuje.

(2) Takovou přepravu povoluje náčelník dráhy podle dané provozní a přepravní výkonnosti drah.

(3) Zakazuje se pronajímat přepravcům vozy z vozového parku přiděleného dráze pro splnění plánu přepravy.

(1) Nakládka zboží podle měsíčního plánu přepravy se provádí buď způsobem stanoveným přímo v plánu nebo v rámci plánu způsobem stanoveným zvláštními úmluvami mezi náčelníkem dráhy a odesilatelem.

(2) Aby bylo dosaženo lepšího souladu v pracích stanic a závodů pro splnění plánu přepravy, je odesilatel povinen předložit náčelníku stanice přihlášku nakládky zboží nejpozději 3 dny před každým nastávajícím pětidenním obdobím a rozvrhnout nakládku na jednotlivé kalendářní dny tohoto období; pětidenní období obsahují též dny pracovního klidu a stanoví je ministr dopravy.

(3) Náčelník stanice určuje každému odesilateli den, kdy má nakládat. Pro kusové zásilky může určit náčelník stanice den nakládky až při přivezení zboží (§ 15).

(1) Zvětšit nebo zmenšit normu přeprav určenou měsíčním plánem přepravy se zakazuje. Záměnu zboží určitého druhu zbožím jiného druhu může dovolit náčelník stanice. Zaměnit druh vozu určený plánem za vůz jiného druhu může pro nakládku dovolit náčelník stanice; nahradit kryté vozy otevřenými je však dovoleno jen u zboží, pro které je takový způsob přepravy dovolen příslušnými předpisy.

(2) Kdo zaviní uplatnění nadměrných nároků na přepravu nebo soustavně nepřihlašuje k nakládce zboží obsažené v plánu přepravy, odpovídá za to podle obecných předpisů, zejména podle předpisů trestních nebo disciplinárních.

(1) Odesilatelé a dráha jsou povinni plnit měsíční plán přepravy co nejrovnoměrněji. Dráha je však oprávněna, bude-li mít odesilatel dostatek zboží pro nakládku, v rámci stanoveného celkového plánu přepravy soustředit nakládku pro utvoření ucelených vlaků a zhuštěných přeprav, jakož i neúplnou nakládku doplnit podle plánu.

(2) Při přidělení měsíční plánované normy přeprav stanoví náčelník dráhy počet ucelených vlaků; tento počet je pro odesilatele závazný. Plán tvoření ucelených vlaků podle směrů stanoví náčelník dráhy po dohodě s odesilatelem.

(3) Soustředění nakládky pro utvoření zhuštěných přeprav a pro doplnění neúplné nakládky provádí náčelník dráhy; přitom je povinen přihlédnout k nejvyšší technické výkonnosti nakládacích míst odesilatele. Nakládku zboží lze soustředit až do dvojnásobku denní plánované průměrné normy, činí-li tato norma nejvýše 20 vozů, jinak nejvýše do jedenapůlnásobku denní průměrné normy.

(4) Soustředění nakládky, které přesahuje hranice uvedené v odstavci 3, může být provedeno jen s předchozím souhlasem odesilatele.

(5) O zamýšleném soustředění nakládky v nastávajícím pětidenním období zpraví dráha odesilatele 24 hodin před započetím tohoto období.

(6) O přichystání vozů nad denní normu stanovenou plánem přepravy zpraví stanice odesilatele nejpozději do 14. hodiny dne, který předchází den přichystání vozů.

(7) Vozy, které dráha nepřichystala včas podle plánu přepravy, které však do konce měsíce nahradila, se započítávají dráze do splnění měsíčního plánu přepravy pro příslušného odesilatele.

(8) Vozy, které dráha přichystala nad plánovanou normu bez zpravení odesilatele a které odesilatel nenaložil, se dráze do splnění plánu přepravy nezapočítávají.

(1) Byla-li nakládka pro určité směry nebo do určitých stanic zakázána (§ 20 a § 49 odst. 1 písm. b), vydají náčelníci drah stanicím rozkaz o zastavení příjmu zboží určeného pro tyto směry nebo stanice.

(2) Zastavení příjmu zboží oznámí stanice vyhláškou, kterou vyvěsí u nákladní pokladny ihned, jakmile dojde rozkaz náčelníka dráhy, vždy však nejpozději 6 hodin před zastavením příjmu zboží.

(3) Vyhlášky o zastavení příjmu zboží zapisuje stanice do zvláštního záznamníku.

(1) Zboží přijaté k přepravě se přepravuje nejkratší cestou.

(2) Vzniknou-li obtíže v přepravě zboží po nejkratší cestě, nebo je-li toho třeba pro nejúčelnější využití přepravních prostředků, mohou být stanoveny nutné okliky podle směrnic, které vydá ministr dopravy.

(3) Vláda stanoví, kdy a které zboží je nutné přepravovat místo drahou po vodě.

(1) Zároveň se zbožím podávaným k přepravě odevzdá odesilatel dráze nákladní list, který zboží doprovází po celé jeho přepravní cestě. Zboží se pokládá za přijaté k přepravě, jakmile je odesílací stanice přijala zároveň s nákladním listem a odesilatel zaplatil částky, které musí být zaplaceny při podeji zboží k přepravě.

(2) Dobu přijetí zboží k přepravě potvrdí stanice otiskem datového razítka na nákladním listu.

(3) Předpisy o používání nákladního listu a listin, které jej nahrazují, vydá ministr dopravy.

(1) Nákladní list sepisuje a podepisuje odesilatel. Odesílají-li zboží úřady, podniky nebo organisace, musí být v nákladním listu kromě označení nebo razítka odesilatele zapsáno jméno odesilatelova zaměstnance, který nákladní list podepisuje.

(2) Nákladní list musí znít na jméno určitého příjemce zboží (adresáta).

(3) Za správnost svých zápisů v nákladním listu odpovídá odesilatel (§§ 76 a 77).

(4) Dráha je oprávněna přezkoumat správnost těchto zápisů.

(5) Žádá-li o to odesilatel, vydá mu stanice stvrzenku o přijetí zboží k přepravě.

(1) Vyžaduje-li zboží obalu, aby bylo chráněno před ztrátou nebo poškozením za přepravy, musí být podáno k přepravě v řádném obalu, který zajišťuje naprostou neporušenost zboží.

(2) Je-li takové zboží podáváno k přepravě bez obalu nebo s obalem nedostatečným nebo neodpovídajícím povaze zboží, je dráha povinna příjem zboží odmítnout. Žádá-li o to odesilatel, sepíše se o odmítnutí zboží zápis; opis zápisu se vydá odesilateli.

(3) Je-li podáváno zboží k přepravě v obalu, který má jen takové vady, pro které nehrozí zřejmé nebezpečí ztráty nebo poškození zboží za přepravy, může dráha přijmout zboží k přepravě, avšak jen s podmínkou, že v nákladním listu a ve stvrzence o přijetí zboží k přepravě bude učiněn záznam o vadách obalu. Záznam v nákladním listu učiní odesilatel a je povinen jej podepsat. Cenné zboží musí být podáno k přepravě vždy v řádném obalu; dráha proto odmítne jeho přijetí, i když obal má jen takové vady, pro které nehrozí nebezpečí ztráty nebo poškození zboží.

(4) Stejně se ověří vadný stav zboží, které nevyžaduje obalu, je-li vadný stav zjištěn při přijímání zboží.

(5) Ministerstvo dopravy může stanovit, kdy je nutno kromě záznamu v nákladním listu sepsat též zápis.

(6) Odesilatel je povinen označit zboží, které podává k přepravě; podrobnosti a výjimky z povinnosti označovat zboží stanoví ministr dopravy.

(1) Odesilatelé odevzdávají dráze a dráha od nich přijímá k přepravě zboží podle váhy, a stanoví-li to se zřetelem k povaze zboží ministr dopravy, podle kusů. Nejsou-li váhy, může být váha zjištěna odhadem.

(2) U zboží, které je nakládáno ze skladišť stanice nebo na kolejích stanice, zjišťuje váhu dráha; u zboží, které je nakládáno na vlečkách, na složištích odesilatelů nebo na jiných místech, která nejsou určena pro všeobecné používání, zjišťuje váhu odesilatel nebo po dohodě s odesilatelem dráha.

(3) Přísluší-li dráze zjistit váhu zboží, vyznačí váhu v nákladním listu dráha; jinak vyznačí váhu odesilatel.

(4) Dráha je oprávněna přezkoumat váhu zboží, kterou udal odesilatel. Pokud dráha váhu zboží udanou odesilatelem nepřezkoušela a nevyznačila v nákladním listu, není údaj váhy důkazem proti dráze.

(5) Ministr dopravy může určit stanice, ve kterých je zboží přijímáno k přepravě pouze podle váhy udané odesilatelem v nákladním listu; rovněž může stanovit seznam zboží, které je přijímáno k přepravě jen podle váhy takto udané.

b) u skladišť nebo na jiných místech v nákladovém obvodu stanice, která nejsou určena pro všeobecné používání, činí-li průměrný počet vozů odeslaných týmž odesilatelem nebo došlých témuž příjemci nejvýše 10 za 24 hodiny; průměrný počet vozů se určí podle měsíčního počtu podaných nebo došlých zásilek.

a) u svých skladišť nebo na jiných místech pro ukládání zboží, která jsou určena pro všeobecné používání,

(1) Dráha nakládá a vykládá zboží

(2) Poplatek za nakládku a vykládku v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) stanoví tarif. Podmínky pro nakládku a vykládku a výši úplaty v případech uvedených v odstavci 1 písm. b) určují úmluvy drah s odesilateli nebo příjemci.

1. nebezpečné zboží,

7. zboží přepravované s průvodci a jiné zboží přepravované podle zvláštních předpisů.

(1) Odesilatel nakládá a příjemce vykládá zboží

6. zboží přepravované ve vozech náležejících přepravcům nebo ve vozech jimi najatých,

5. zboží vyžadující k nakládání nebo vykládání zvláštních zařízení, které dráhy nemají,

4. těžké předměty, které váží jednotlivě více než 500 kg,

3. zboží přepravované v ucelených vlacích tvořených odesilatelem,

2. zboží volně ložené a sypané nebo kapaliny v nádržkových vozech,

c) beze zření na místo, jde-li o

b) na místech v nákladovém obvodu stanice, která nejsou určena pro všeobecné používání, činí-li průměrný počet vozů odeslaných týmž odesilatelem nebo došlých témuž příjemci více než 10 za 24 hodiny; průměrný počet vozů se určí podle měsíčního počtu podaných nebo došlých zásilek,

a) na místech mimo nákladový obvod stanice, která nejsou určena pro všeobecné používání,

(2) Je-li odesilatel povinen zboží nakládat a příjemce zboží vykládat, může dráha převzít nakládání nebo vykládání dohodou s odesilatelem nebo příjemcem.

(3) Podrobné předpisy o nakládání a vykládání zboží drahou, odesilatelem a příjemcem vydá ministr dopravy, který též stanoví se zřetelem na druhy zboží lhůty pro nakládání odesilatelem a lhůty pro vykládání příjemcem.

(4) Ministr dopravy může na přechodnou dobu stanovit, že odesilatelé jsou povinni nakládat a příjemci vykládat i zboží, které jinak je povinna nakládat nebo vykládat dráha.

(1) Má-li zboží nakládat odesilatel nebo vykládat příjemce, musí být odesilatel zpraven o době přichystání vozů k nakládce a příjemce o době přichystání vozů k vykládce telefonicky nebo jiným způsobem, který stanoví ministr dopravy.

(2) Po uplynutí stanovených nakládacích nebo vykládacích lhůt může dráha vyložit zboží z vozů na účet odesilatele nebo příjemce.

(3) Prostoj vozů přichystaných jak ve stanicích drah, tak i na vlečkách k nakládání odesilatelem nebo k vykládání příjemcem vykazuje stanice podle čísel vozů; výjimky může stanovit ministr dopravy.

(1) Dodací lhůty činí

(2) Pro obyčejné zboží podané k přepravě v uceleném vlaku se dodací lhůty zkracují při vzdálenosti od 151 do 350 tarifních kilometrů o 12 hodin a při vzdálenosti nad 350 tarifních kilometrů o 24 hodiny.

(3) Ministr dopravy může stanovit prodloužení dodacích lhůt pro přepravu přes nejdůležitější železniční uzly, pro rozptyl ucelených vlaků, pro přechod zboží na trať o jiném rozchodu, pro přepravu kusových zásilek, při změně stanice určení, pro přepravu přes pohraniční přechodové stanice, z těchto stanic nebo do těchto stanic a pro přepravu po málo výkonných tratích. Toto prodloužení musí být uveřejněno alespoň vyhláškou ve stanici a nabývá účinnosti nejdříve uveřejněním.

(4) Dodací lhůta počíná uplynutím 24. hodiny dne, ve kterém bylo zboží přijato k přepravě.

(5) Bylo-li zboží přijato k přepravě přede dnem nakládky stanoveným náčelníkem stanice, počíná dodací lhůta uplynutím 24. hodiny dne, ve kterém toto zboží mělo být naloženo.

(6) Vzdálenost pro výpočet dodací lhůty se zjišťuje podle délky cesty, po které bylo zboží skutečně přepraveno.

(7) Dodací lhůta se pokládá za zachovanou, jestliže dráha před uplynutím stanovené dodací lhůty vyložila zboží ve stanici určení a učinila o tom záznam nebo přichystala vůz k vykládání příjemcem. U zboží, které dráha dodává příjemci do domu, pokládá se dodací lhůta za zachovanou, bylo-li zboží dodáno příjemci do uplynutí dodací lhůty.

(8) Zdrželo-li se přichystání vozu k vykládce z důvodů, které jsou na straně příjemce (na př. proto, že celá délka jeho vykládacího místa je obsazena), pokládá se dodací lhůta za zachovanou, došlo-li zboží do stanice určení před uplynutím stanovené dodací lhůty a učinila-li dráha o tom záznam.

(9) Bylo-li zboží zadrženo na cestě podle celních, veterinárních nebo jiných správních předpisů anebo pro úpravu nebo překládku zboží bez zavinění dráhy, dodací lhůta po dobu zadržení zboží neplyne. O zadržení zboží učiní dráha v nákladním listu záznam a uvede v něm důvod a dobu zadržení.

(1) Změnit stanici určení před podejem zboží k přepravě je dovoleno jen se souhlasem náčelníka odesílací stanice.

(3) Změnu stanice určení u zboží, které bylo již k přepravě přijato, lze povolit, zaplatí-li odesilatel, příjemce nebo ústřední úřad nadřízený odesilateli nebo příjemci za požadovanou změnu pokutu v částce 300 Kčs. V odůvodněných případech může náčelník dráhy výši pokuty snížit. Požádá-li o změnu stanice určení ústřední úřad, je povinen také provést vyrovnání mezi odesilatelem, příjemcem původně uvedeným v nákladním listu a skutečným příjemcem zboží. Podrobnosti stanoví ministr dopravy.

(1) Odesilatel může změnit příjemce označeného v nákladním listu; příkaz k takové změně odevzdá náčelníkovi odesílací stanice.

(2) Příjemce označený v nákladním listu může po příchodu zboží do stanice určení přenést oprávnění k odběru zboží na jiného příjemce (§ 44 odst. 1).

(3) Kromě odesilatele a příjemce může změnit příjemce jedině ústřední úřad nadřízený odesilateli nebo příjemci. Požádá-li tento ústřední úřad o změnu příjemce, je povinen provést vyrovnání mezi odesilatelem, příjemcem původně uvedeným v nákladním listu a skutečným příjemcem zboží.

(1) Odesilatel může u zboží podaného k přepravě udat cenu. Udaná cena nesmí převyšovat skutečnou cenu zboží. Při rozporu o výši ceny mezi odesilatelem a odesílací stanicí se určí cena zboží znaleckým odhadem; o tom se sepíše zápis, jehož opis obdrží odesilatel.

(2) Ministr dopravy stanoví, které zboží se přijímá k přepravě jen bez udání ceny, jakož i které zboží, v kterých případech a při jakém způsobu přepravy se přijímá k přepravě jen s udanou cenou.

(3) Za udání ceny vybírá dráha poplatek stanovený tarifem.

(1) Na přepravované zboží může odesilatel uložit dobírku. Za odeslání zboží na dobírku vybírá dráha poplatek stanovený tarifem.

(2) Podrobné předpisy, zejména též o vyrovnávání dobírek, vydá ministr dopravy.

(1) Stanice určení je povinna příjemci odeslat zprávu, že došlo zboží, které vykládá dráha; zprávu podá ještě v den, kdy zboží došlo, nejpozději však do 12. hodiny příštího dne, a to telefonicky nebo jiným způsobem, který stanoví ministr dopravy. Příjemce může odevzdat stanici určení prohlášení o tom, komu nebo jakým způsobem má být podána zpráva o došlém zboží.

(2) Za podání zprávy vybírá dráha poplatek stanovený tarifem.

(3) Nepodá-li dráha ze své viny zprávu o došlém zboží včas, pozbývá práva na poplatek za uložení zboží (§ 42 odst. 2) za dobu, která uplynula do podání zprávy.

(1) Došlé zboží se uloží ve stanici určení bezplatně po dobu nejvýše 24 hodin.

(2) Tato doba počíná uplynutím 24. hodiny dne, ve kterém bylo zboží vyloženo. Po uplynutí této doby vybírá dráha za uložení zboží poplatek stanovený tarifem.

(1) Za přepravu zboží se platí při podeji zboží k přepravě, a to způsobem, který stanoví Státní banka československá a schválí ministr financí v dohodě s ministrem dopravy, nebo hotově.

(2) Nezaplatil-li odesilatel přepravné při podeji zboží k přepravě, vybere dráha od něho pokutu ve výši 1 % přepravného za každý den prodlení a stanice zboží neodešle, dokud přepravné nebude zaplaceno; dodací lhůta počíná uplynutím 24. hodiny dne, ve kterém bylo přepravné zaplaceno. Nebylo-li přepravné zaplaceno ani ve lhůtě stanovené ministrem dopravy, provede se likvidace zboží (§ 46 odst. 2).

(3) Část přepravného, která nebyla vybrána při podeji zboží, vybere dráha od příjemce při výdeji zboží.

(4) Při přepravě vývozního zboží a při přepravě zboží v přímé sdružené železniční a vodní přepravě je dovoleno ústřední vyrovnávání přepravného Státní bankou.

(5) Směrnice o ústředním vyrovnávání přepravného vydá ministr dopravy v dohodě s ministrem financí.

(6) Nebylo-li přepravné, vyrovnávané ústředně uhrazeno ve stanovené lhůtě, je plátce povinen platit za každý den prodlení pokutu ve výši půl promile neuhrazené částky. Po uplynutí desetidenní lhůty prodlení je dráha oprávněna zastavit příjem zboží, podávaného k přepravě liknavým plátcem nebo na adresu liknavého plátce.

(1) Dráha vydá zboží ve stanici určení příjemci označenému v nákladním listu. Převod oprávnění k odběru zboží na jiného příjemce musí být prokázán listinami.

(2) Se zbožím vydá dráha příjemci nákladní list; vyrovnává-li se přepravné ústředně, vydá mu na jeho žádost místo nákladního listu jeho opis.

(1) Příjemce může žádat, aby ve stanici určení byla přezkoušena váha zboží; dráha žádosti vyhoví, dovolí-li to provozní poměry. Sepisuje-li stanice zápis o částečné ztrátě nebo poškození zboží (§ 91), zjišťuje se váha, je-li toho třeba, jakož i stav zboží. Stav zboží se také zjišťuje, jsou-li zjištěny okolnosti, které nasvědčují změně jakosti zboží.

(2) Za přezkoušení váhy zboží vybírá dráha poplatek ve výši stanovené tarifem, avšak jen tehdy, jestliže rozdíl vah zjištěný přezkoušením nepřevyšuje normu přirozené ztráty váhy.

(3) Dráha je povinna přezkoušet ve stanici určení váhu zboží, které došlo v poškozeném voze nebo ve voze s porušenými olůvky.

(1) Nebylo-li zboží odebráno do 120 hodin od vyložení drahou nebo od přichystání vozů k vyložení příjemcem, provede se jeho likvidace.

(2) Likvidace se provádí podle předpisů o dražbách mimo exekuci. Železniční zařízení, jakož i předměty upotřebitelné pro železniční svršek lze však odevzdat jednotkám drah přímo; podrobnosti stanoví ministr dopravy.

(3) Ministr dopravy může stanovit, že se lhůta podle odstavce 1 u některých druhů zboží nebo pro určité skupiny příjemců zkracuje nebo prodlužuje.

a) příjemci, předloží-li doklad o zaplacení zboží,

b) odesilateli v ostatních případech.

(1) Z peněz získaných likvidací zboží se uhradí přednostně přede všemi ostatními pohledávkami váznoucími na zboží pohledávky, které náležejí dráze za přepravu tohoto zboží. Zbytek bude vydán

(2) Peněžní částky, které příjemce nebo odesilatel do 6 měsíců ode dne likvidace zboží nevyzvedl, připadají k dobru státní pokladně na rozpočet ministerstva dopravy.

(3) Nestačí-li výtěžek likvidace na úhradu pohledávky, může dráha vymáhat na odesilateli nedoplatek přepravného a za dobu nejvýše 20 dnů nedoplatek poplatku za uložení zboží.

b) pro jehož uložení je třeba zřídit zvláštní místnosti nebo přidělit značné plochy pozemků,

(1) Ministr dopravy stanoví zvláštní lhůty pro povinný odvoz ze stanic, jde-li o zboží

a) které se rychle kazí,

c) jehož delší uložení nebude uznáno za přípustné z důvodů bezpečnostních nebo zdravotnických nebo pro jeho neskladnost,

d) které bylo vyplaceno, nebylo však ze stanice odvezeno.

(2) Po uplynutí stanovených lhůt se pokládá zboží za neodebrané a provede se jeho likvidace (§ 46 odst. 2).

b) zakázat na dobu nejdéle 48 hodin nakládku všeho nebo některého zboží do příslušné stanice; o tom musí neprodleně zpravit ministra dopravy a zákaz uveřejnit vývěskami ve stanicích, a pokud to bude účelné, také v tisku; zákaz nakládky zboží na dobu delší než 48 hodin může náčelník dráhy vydat nejdéle na dobu 120 hodin a jen se souhlasem ministra dopravy.

(1) Náčelník dráhy může při nadměrném nahromadění zboží ve stanici určení

a) zvýšit poplatek za uložení zboží až na pětinásobek a se souhlasem ministra dopravy až na desetinásobek, jakož i zvýšit pokutu za předržení vozů (zdržné) přes 48 hodin nad stanovené lhůty až na dvojnásobek a se souhlasem ministra dopravy až na trojnásobek; takto zvýšené zdržné se počítá za celou dobu předržení vozů nad stanovené lhůty,

a) odevzdat došlé zboží k uložení do veřejných skladišť,

(2) Náčelník stanice může na účet odesilatele nebo příjemce při nadměrném nahromadění zboží ve stanici určení

(1a) Náčelník stanice může při nadměrném nahromadění zboží ve stanici určení stanovit, že příjemce je povinen použít k odvozu došlého zboží prostředků dopravních podniků, a to buď podle dohody s nimi nebo podle rozhodnutí příslušného odboru rady okresního nebo krajského národního výboru, vydaného podle zvláštních předpisů.

b) použít pro vyložení došlých vozů jiných volných skladišť v obvodu stanice po dohodě s jejich majiteli.

(3) Opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 vstupují v platnost až 24 hodin po tom, kdy byla uveřejněna vývěskou ve stanici.

(4) Uveřejnění učiněných opatření a dobu jejich platnosti zaznamená stanice ve zvláštním záznamníku.

b) zboží zvláštních vlastností (volně loženého, sypaného, které se rychle kazí, s překročenou ložnou mírou atd.),

c) kusových zásilek, které v zájmu hospodárného využití vozů mají být sloučeny ve větší celky,

a) nebezpečného zboží; ministr dopravy může také toto zboží, pokud pro jeho přepravu nestanoví zvláštní podmínky, z přepravy vyloučit,

g) zboží přepravovaného na úzkorozchodných tratích.

f) zboží přepravovaného v přepravních skříních, ve vozech zvláštní stavby (speciálních), ve vozech velkoprostorových, jakož i ve vozech náležejících přepravcům nebo jimi najatých,

e) zboží přepravovaného vlaky pro přepravu cestujících a rychlými nákladními vlaky,

d) zboží přepravovaného v ucelených vlacích tvořených odesilateli,

b) vláda v ostatních případech.

a) ministr dopravy, jde-li o zboží, které nevyhovuje technickým zařízením drah,