Jednání ve schůzích a ve výborech Národního shromáždění.
Jednání ve schůzích.
Jednání ve výborech.
§ 15
Předmětem jednání Národního shromáždění jsou:
(1) Národní shromáždění stanoví na návrh užšího předsednictva pořad jednání a způsob projednávání jednotlivých bodů pořadu. Přitom může též stanovit řečnické lhůty.
(2) Zároveň může rozhodnout, že o některých bodech pořadu jednání bude vzhledem k jejich závažnosti rozprava rozdělena na rozpravu povšechnou a na rozpravu podrobnou.
(1) Řečníci se hlásí o slovo u předsedy, dokud není usnesen konec rozpravy nebo dokud předseda neudělí závěrečné slovo zpravodaji.
(2) Řečníkům se uděluje slovo zpravidla v pořadí jejich přihlášek.
(3) Každý řečník má právo mluvit ve své mateřštině.
(1) Poslance, který se odchyluje od projednávané věci nebo porušuje pravidla nebo vážnost jednání Národního shromáždění, volá předseda k pořádku. Při opakování může mu předseda odejmout slovo, ve vážných případech jej vyloučit ze schůze.
(2) O případných námitkách proti některému z těchto opatření rozhodne Národní shromáždění prostým hlasováním bez rozpravy.
§ 19
Národní shromáždění je způsobilé se usnášet, je-li přítomna alespoň třetina všech poslanců, a k platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných, pokud ústava nevyžaduje vyšší většiny.
(1) Hlasuje se zpravidla zdvižením ruky. Předseda dá sečíst hlasy, jsou-li pochybnosti o výsledku hlasování.
(2) Podle jmen se hlasuje v případech stanovených ústavou, jakož i v případech, v nichž se na tom Národní shromáždění usnese prostým hlasováním bez rozpravy.
(1) O návrzích poslanců, týkajících se způsobu a pořadí hlasování, rozhodne Národní shromáždění prostým hlasováním bez rozpravy.
(2) Nebylo-li takto rozhodnuto o pořadí hlasování, určí je předseda.
§ 22
Po určení způsobu a pořadí hlasování se hlasuje o vlastním předmětu jednání, při čemž se nejprve hlasuje o pozměňovacích a doplňovacích návrzích.
(1) Schůze Národního shromáždění jsou zpravidla veřejné.
(2) Národní shromáždění se může na návrh svého předsedy nebo na návrh vlády nebo jejího člena prostým hlasováním bez rozpravy usnést, že schůze je neveřejná.
§ 24
Usnesení Národního shromáždění a listiny jím vydávané podpisuje předseda a zapisovatel.
§ 25
O každé schůzi Národního shromáždění se vyhotoví zápis a těsnopisecká zpráva. Zápis ověřuje předseda a zapisovatel.
(1) Ustavující schůzi výboru svolává a řídí člen výboru pověřený předsedou Národního shromáždění do doby, než výbor zvolí svého předsedu.
(2) V ustavující schůzi zvolí výbor ze svého středu předsedu, místopředsedu a zapisovatele.
§ 28
Výbory mohou se souhlasem užšího předsednictva vytvořit k přípravě určitých otázek komise. Složení komisí stanoví výbor tak, aby v nich bylo zajištěno všestranné posouzení přikázané otázky. Za předsedu komise určí výbor některého ze svých členů. Ostatními členy komise nemusí být členové výboru.
§ 30
Výbor si může vyžádat se souhlasem užšího předsednictva od orgánů státní správy a jiných orgánů vysvětlení, informace a posudky, jakož i jiný materiál, který potřebuje pro svá jednání. Za téhož předpokladu může provádět v oboru činnosti těchto orgánů průzkum na místě samém. Stejná oprávnění mají také jeho komise.
§ 31
Výbor je schopen se usnášet, je-li přítomna alespoň polovina jeho členů. K platnosti usnesení je třeba nadpoloviční většiny přítomných. Předseda výboru se může účastnit rozpravy a činit návrhy. Návrhy lze se souhlasem předsedy podávat ústně. Jinak platí pro jednání ve výboru obdobně pravidla pro jednání ve schůzích Národního shromáždění.
§ 32
Schůze výboru jsou neveřejné. Na návrh předsedy Národního shromáždění, vlády nebo jejího člena nebo předsedy výboru může být jednání výboru prohlášeno za tajné.
§ 33
Výbory a jejich komise vyvíjejí činnost i v době, kdy Národní shromáždění nezasedá.
1. návrhy zákonů, které vycházejí buď od vlády nebo od poslanců,
2. státní rozpočet a státní závěrečný účet,
3. státní plán rozvoje národního hospodářství republiky,
4. mezinárodní smlouvy politické a hospodářské smlouvy obecné povahy, jakož i smlouvy, k jejichž provedení je třeba zákona,
5. vládní program, který vláda předkládá Národnímu shromáždění po svém jmenování,
6. návrhy, prohlášení a zprávy vlády a členů vlády,
7. zprávy a podněty presidenta republiky a jeho připomínky k zákonům,
8. návrhy, podněty a zprávy předsednictva, užšího předsednictva, předsedy a výborů Národního shromáždění,
9. návrhy, podněty a interpelace (dotazy) poslanců,
10. provádění voleb v Národním shromáždění.
(1) Úkolem výboru je přikázané věci všestranně posoudit, využít v nejširší míře zkušeností a námětů pracujícího lidu, podat o výsledcích jednání výboru podrobnou zprávu a tak připravit řádné projednání v Národním shromáždění.
(2) Vlastní podněty předkládají výbory užšímu předsednictvu Národního shromáždění.
(3) Ve své činnosti se výbory opírají o iniciativu svých členů a o pomoc spolupracovníků (§ 29 odst. 1).
(1) Výbor může se souhlasem užšího předsednictva přibrat k poradě další spolupracovníky, a to jak poslance, kteří nejsou členy výboru, tak i jiné pracovníky, zejména vědce, odborníky, pracovníky státního a hospodářského aparátu a zástupce organisací pracujícího lidu.
(2) Poslanci, kteří nejsou členy výboru, mohou být přítomni jednání výboru, nebylo-li prohlášeno za tajné. Mají poradní hlas.