Jednání o návrzích zákonů.
§ 34
Návrhy zákonů může podávat vláda nebo poslanci.
(1) Návrhy zákonů podané poslanci nebo jednotlivým poslancem (iniciativní návrhy) musí obsahovat přesnou formulaci toho, na čem se Národní shromáždění má usnést, a musí k nim být přiložen rozpočet o jejich finančním dosahu a návrh na úhradu potřebného nákladu (§ 57 ústavy).
(2) O tom, zda iniciativní návrh má být předmětem jednání Národního shromáždění, rozhoduje užší předsednictvo. Zamítne-li užší předsednictvo iniciativní návrh, mohou poslanci (poslanec) žádat, aby návrh byl dán na pořad jednání nejbližší schůze Národního shromáždění. O takové žádosti rozhodne Národní shromáždění prostým hlasováním bez rozpravy.
§ 36
Vládní návrhy zákonů a iniciativní návrhy, které se mají stát předmětem jednání Národního shromáždění, přikáže užší předsednictvo příslušnému výboru, nevyhradí-li je k projednání předsednictvu Národního shromáždění nebo neprojedná-li je Národní shromáždění samo.
§ 37
Návrhy zákonů se vytisknou a dodají poslancům.
(1) Při projednávání přikázaného návrhu zákona rozhoduje výbor o tom, jakým způsobem má být přikázaný návrh zákona projednán, zda má být vzhledem k povaze návrhu zřízena komise a mají-li být přibráni k poradě další spolupracovníci.
(2) K projednávání vládního návrhu zákona je třeba pozvat do schůze výboru vždy též zástupce příslušných ústředních úřadů.
(1) Pro projednání návrhu zákona přikázaného výboru ustanoví předseda nebo, budou-li vzneseny námitky, výbor svým usnesením zpravodaje, který podává Národnímu shromáždění zpravidla též zprávu o výsledku jednání výboru. Při zvlášť obsáhlých návrzích zákonů lze ustanovit vedle hlavního zpravodaje i zpravodaje dílčí.
(2) Projednává-li tentýž návrh zákona několik výborů, může podat zprávu zpravodaj nebo zpravodajové, na nichž se dohodli předsedové výborů; nedohodnou-li se, určí zpravodaje předseda Národního shromáždění.