(1) U technické státní normy ČSN 41 5520 „Konstrukční ocel ušlechtilá třídy 15 chromomolybdenowolframová” se mění teplota v °C u
| kováni na | 1100 až 900 °C |
| u normalisačního žíhání na | 900 až 970 °C |
| u popouštění na | 680 až 750 °C. |
(2) Označení ocelí uvedené v tabulce na první straně technických státních norem ČSN 42 0253 a ČSN 42 5718 „Trubky z nerezavějících ocelí svařované tavně” se mění
| Původní označení ocelí | Nové označení | Dosud užívaná značka POLDI |
|---|---|---|
| 17 820 | 17 241 | AKVN |
| 17 824 | 17 251 | AKCF |
| 17 825 | 17 246 | AKVS |
| N7 828 | N7 247 | AKVB |
| 17 831 | 17 345 | AKV EXTRA |
| 17 833 | 17 347 | AKV EXTRA S |
| N7 834 | N7 348 | AKV EXTRA B |
| 17 860 | 17 255 | AKC |
| 17 865 | 17 253 | ANTOXYD |
| N7 866 | N7 252 | AKOR |
| N7 905 | N7 113 | AKX7 |
| 17 915 | 17 125 | AKX9 |
| 17 943 | 17 041 | AKIB |
| 17 983 | 17 153 | AKX |
| N7 984 | N7 161 | AKX12. |
(3) V technické státní normě CSN 41 5225 „Konstrukční ocel ušlechtilá třídy 15 chromomolybdenovanadová” se mění obsah V v oceli 15 225 z 0,30 až 0,35% na V 0,20 až 0,35%.
(4) V technické státní normě CSN 46 2420 „Len stonkový rosený (máčený)” se mění v čl. 4 řádka 7 a 8 a bude znít:
O . . . . . číslo oddělitelnosti vlákna podle čl. 16
N . . . . . nestejnoměrnost stonkového lnu podle čl. 17.
V tabulce 3, ve 4. a 6. sloupci se mění „číslo jakosti” na „průměrné číslo jakosti”.
U třídy 5 a 6 se mění průměrné číslo jakosti koudele na 5.
Tabulka se pak doplňuje poznámkou:
Příklad:
V čl. 20 se mění předposlední věta a bude znít:
V čl. 27 se opravuje výsledek druhého příkladu na 2,30% (místo 2,41%) a přirážka k váze na 12,88 kg (místo 13,49 kg).
Při stanovení třídy se číslo stonkového lnu zaokrouhluje nahoru a dolů až do poloviny rozdílu mezi čísly.
číslo stonkového lnu 2,25 je třída 5;
číslo stonkového lnu 2,26 je třída 4;
číslo stonkového lnu 0,875 je třída 10;
číslo stonkového lnu 0,876 je třída 9.
„Rozdíl mezi vahou stonkového lnu před vyčištěním od plevele a přimíšenin (počáteční váha) a po vyčíštění, dělený počáteční vahou a násobený stem, dává znečištění stonkového lnu v procentech.
(5) U technické státní normy ČSN 80 1210 „Lněné vlákno” v tab I. u
| čísla jakosti lněného vlákna | ||
|---|---|---|
| 13 | ve sl. 4 bodové číslo bude | 893 |
| (místo 869,5), | ||
| 20 | ve sl. 4 bodové číslo bude | 1534 |
| (místo 1536), | ||
| ve sl. 9 bodové číslo lněného vlákna bude | 1996 | |
| (místo 1998), | ||
| 21 | ve sl. 4 bodové číslo bude | 1620 |
| (místo 1680), | ||
| ve sl. 6 průměrné čm bude | 13 | |
| (místo 15), |
V tab. IV. třetí řádek v 1 odstavci bude znít:
v čl. 24 se mění druhá věta a bude znít:
V čl. 28 začátek poslední věty zní:
čl. 32 se doplňuje takto:
„Počet latí na obvodu 1 vochl. pláště”
„Vlákno s větší vlhkosti než 17% nemusí příjemce přijmout”.
„Nečisté, nedorosené (nedomáčené) vlákno se hodnotí
„Pro dodávky lněného vlákna z tíren a přejimatelem přádelnám se stanoví tyto minimální dodávky u jednotlivých čísel:
| u čísla 3 — 5 | 500 kg, |
| u čísla 6 — 14 | 1000 kg, |
| u čísla 14 a výše | 500 kg. |
(6) U technické státní normy ČSN 80 1211 „Lněná koudel tírenská” se mění začátek čl. 3 a bude znít:
„Státní standardní vzorky tírenské koudele vyhotovuje hlavní správa . . . . .”
(7) Čl. 24 technické státní normy ČSN 64 4001 „Tvrzený papír a tvrzené tkaniny pro elektrotechniku” se mění tak, že až do revise normy se zvyšují maximální hodnoty nasáklivosti pro tvrzené papíry jakosti K — E — T — S podle níže uvedeného grafu, za předpokladu, že nasáklivost je zjišťována na zkušebních vzorcích předem sušených 4 hodiny při 70 0C a poté uložených na 4X24 hodiny do destilované vody teploty 15—25 0C. (Viz ČSN 64 4001, čl. 24.)
Zvýšená nasáklivost nesmí způsobit zhoršení ostatních jakostních znaků, hlavně isolačního odporu a korose.