ČI. I. Vyhláška č. 357/1951 Ú. l. I, kterou se vydává rozhlasový řád, se mění a doplňuje takto:
1. Ustanovení § 1 zní:
„(1) Rozhlasovou přijímací stanicí (dále jen „přijímač”) se rozumí jakékoli zařízení sloužící k zachycení a reprodukci rozhlasového vysílání, určeného přímo širokému okruhu posluchačů, s výjimkou reproduktorů rozhlasu po drátě.
(2) V případech uvedených v § 3 odst. 2 a v § 4 odst. 1 poslední větě se považují za přijímače též reprodukční zařízení (reproduktory, sluchátka a pod.), připojená na přijímač.”
„(1) Rozhlasovou přijímací stanicí (dále jen „přijímač”) se rozumí jakékoli zařízení sloužící k zachycení a reprodukci rozhlasového vysílání, určeného přímo širokému okruhu posluchačů, s výjimkou reproduktorů rozhlasu po drátě.
(2) V případech uvedených v § 3 odst. 2 a v § 4 odst. 1 poslední větě se považují za přijímače též reprodukční zařízení (reproduktory, sluchátka a pod.), připojená na přijímač.”
2. Ustanovení § 7 odst. 1 zní:
„(1) Antény přijímačů a přípojná vedení reprodukčních zařízení musí být od jiných telekomunikačních zařízení vzdáleny a odděleny tak, aby nepůsobily na tato telekomunikační zařízení rušivě. V podrobnostech platí předpisy vydané Úřadem pro normalisaci (Elektrotechnické předpisy Úřadu pro normalisaci, po případě Předpisy Elektrotechnického svazu československého).”
„(1) Antény přijímačů a přípojná vedení reprodukčních zařízení musí být od jiných telekomunikačních zařízení vzdáleny a odděleny tak, aby nepůsobily na tato telekomunikační zařízení rušivě. V podrobnostech platí předpisy vydané Úřadem pro normalisaci (Elektrotechnické předpisy Úřadu pro normalisaci, po případě Předpisy Elektrotechnického svazu československého).”
3. Ustanovení § 18 zní:
„§ 18.
(1) Tato vyhláška platí obdobně pro televisní přijímací stanice.
(2) Televisní přijímací stanicí se rozumí jakékoli zařízení sloužící k zachycení a reprodukci televisního vysílání, určeného přímo širokému okruhu účastníků.
(3) Ke zřízení a provozování každé televisní přijímací stanice je třeba — s výjimkou uvedenou v § 4 odst. 3 — samostatného povolení.”
„§ 18.
(1) Tato vyhláška platí obdobně pro televisní přijímací stanice.
(2) Televisní přijímací stanicí se rozumí jakékoli zařízení sloužící k zachycení a reprodukci televisního vysílání, určeného přímo širokému okruhu účastníků.
(3) Ke zřízení a provozování každé televisní přijímací stanice je třeba — s výjimkou uvedenou v § 4 odst. 3 — samostatného povolení.”
ČI. II. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1954.