Vyhláška ministerstva vnitra, kterou se vydávají podrobnější předpisy k vládnímu nařízení č. 32/1954 Sb., o úpravě některých poměrů členů národních výborů.

(1) Funkci v národním výboru vykonávají členové převážně mimo pracovní dobu. Není-li to ze závažných důvodů možné, požádá rada národního výboru, o jehož člena jde, předem jeho zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna.

(2) O způsobu, jakým žádost podle odstavce 1 bude podávána, se dohodne rada národního výboru se zaměstnavateli. Zpravidla postačí předložení pozvánky na schůzi, zasedání národního výboru a pod.

(3) Členům národních výborů, kteří nejsou v pracovním poměru zaměstnance nebo jsou domáckými dělníky, se poskytne na jejich žádost přiměřená náhrada za ušlý výdělek, a to v prokázané výši, jinak nejvýše částkou 4 Kčs za 1 hodinu a 32 Kčs za 1 den. Náhrada ušlého výdělku se neposkytuje za výkon funkce po 17. hodině odpolední, leč by člen národního výboru věrohodně prokázal, že mu ušel výdělek.

(1) Pro výkon funkce předsedy, jeho náměstků a tajemníka národního výboru a dále pro výkon funkce předsedy plánovací komise a jeho náměstka (dále jen „funkcionářů“) poskytuje zaměstnavatel pouze neplacené pracovní volno, a to na písemnou žádost rady národního výboru vyššího stupně. U funkcionářů krajských a ústředních národních výborů podává žádost ministerstvo vnitra.

(2) Jde-li o částečně uvolnění funkcionáře, nutno vzít v úvahu při určení rozsahu tohoto uvolnění mimo jiné též okolnost, aby odměna tomuto funkcionáři poskytovaná postačila krýt jeho výdělek, který mu v důsledku částečného uvolnění ze zaměstnání ušel.

(1) Náhrada nutných výdajů, vzniklých členům národních výborů při výkonu funkce, hradí se z rozpočtových prostředků národního výboru. Při tom se užije obdobně předpisů platných pro státní zaměstnance (vyhláška ministerstva financí č. 480/1950 Ú. l. a předpisy ji měnící a doplňující).

(2) Náhrady nutných výdajů je možno u členů okresních, městských a krajských národních výborů (v Praze a Bratislavě též obvodních a ústředních národních výborů) stanovit přiměřenou paušální částkou. Tyto paušály schvaluje rada krajského (ústředního) národního výboru.

(3) Nárok na úhradu stěhovacích výdajů mají funkcionáři národních výborů, vyžaduje-li výkon jejich funkce, aby přesídlili do místa příslušného národního výboru. Těmto funkcionářům možno v odůvodněných případech přiznat odlučné.

(1) Odměna za výkon funkce a náhrada ušlého výdělku (§ 1 odst. 3) je podle § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 76/1952 Sb., o dani ze mzdy, funkčním požitkem podrobeným zásadně dani ze mzdy.

(2) Jedna pětina odměny (20%) je osvobozena od daně ze mzdy.

(3) Pobírá-li funkcionář odměnu za výkon funkce vedle mzdy (důchodu přesahujícího 500 Kčs měsíčně) od jiného plátce, posuzuje se národní výbor jako druhý plátce (§ 11 odst. 2) zákona o dani ze mzdy.

(4) Odměny a náhrady ušlého výdělku se vyplácejí v pravidelných měsíčních obdobích, daň ze mzdy se proto sráží podle měsíčních tabulek.

(5) Z odměn a náhrad ušlého výdělku nepřesahujícího 200 Kčs měsíčně se podle § 11 odst. 1 zákona o dani ze mzdy nesráží daň ze mzdy příjemcům, kteří nepobírají mzdu (důchod přesahující 500 Kčs měsíčně) od jiného plátce.

(1) Funkcionáři národních výborů, kteří nemohou pro výkon funkce v národním výboru vykonávat své dosavadní zaměstnání, jsou pojištěni jako zaměstnanci národních výborů.

(2) Funkcionáři národních výborů, kteří pro výkon funkce mohou vykonávat své dosavadní zaměstnání jen zčásti, jsou pojištěni též z důvodu výkonu funkce v národním výboru, avšak jen pokud jsou již jinak pojištěni v tom rozsahu jako zaměstnanci. Nejsou-li jinak pojištěni jako zaměstnanci, nejsou pojištěni ani z důvodu výkonu funkce.

(3) Ostatní členové národních výborů nejsou z důvodu výkonu funkce pojištěni.

(4) Vyměřovacím základem pro pojistné a dávky národního pojištění je u pojištěných funkcionářů odměna za výkon funkce.

(5) Funkcionářům pojištěným podle odstavce 1 se poskytují dávky nemocenského pojištění v národním výboru příslušném podle odstavce 6. Jestliže funkcionáři pojištění podle odstavce 2 mají nárok na dávky z obojího pojištění, poskytují se jim dávky v závodě, kde jsou zaměstnáni, a to ze součtu vyměřovacího základu v závodě a odměny za výkon funkce. Nemají-li nárok na dávky z obojího pojištění, je vyměřovacím základem buď výdělek v závodě nebo odměna za výkon funkce, podle toho, kde jsou splněny předpoklady pro výplatu dávky.

(6) Za zaměstnavatele ve smyslu předpisů o národním pojištění se u pojištěných funkcionářů považuje národní výbor, o jehož funkcionáře jde. Výjimkou se u funkcionářů místních národních výborů považuje za zaměstnavatele příslušný okresní národní výbor, který odměny vyplácí. Zaměstnavatel plní povinnosti vyplývající z opatření Ústřední rady odborů ze dne 18. prosince 1953 o organisaci a provádění nemocenského pojištění zaměstnanců (vyhláška předsedy vlády č. 100/1953 Sb.), zejména pak odvádí pojistné ve výši 10 % z úhrnu odměn vyplácených pojištěným funkcionářům, a to i z části, která je osvobozena od daně ze mzdy. Pro účely důchodového zabezpečení předkládá zaměstnavatel výkazy o ročních výdělcích Státnímu úřadu důchodového zabezpečení podle předpisů o tom vydaných

(7) Horníkům (§ 138 zákona o národním pojištění) se doba výkonu funkce v národních výborech hodnotí pro důchodové zabezpečení jako doba zaměstnání v hornictví na povrchu za předpokladu, že zaměstnání v hornictví trvalo před nástupem funkce alespoň 4 roky a je-li splněna některá z těchto dalších podmínek:
Při tom zůstávají po dobu výkonu funkce zachovány výhodnější podmínky pro nárok na důchod starobní nebo invalidní podle § 139 odst. 1 až 3 zákona o národním pojištění, dosažené horníkem ke dni nastoupení funkce.

(8) Úraz vzniklý při výkonu funkce v národním výboru se posuzuje u funkcionářů i členů národních výborů z řad zaměstnanců jako úraz pracovní, u osob, které nejsou v zaměstnaneckém poměru, jako úraz na brigádě podle druhého oddílu nařízení ministra práce a sociální péče č. 45/1950 Sb., o národním pojištění brigádníků.

(9) Funkcionářům národních výborů, kteří nejsou pojištěni z důvodu výkonu funkce, je zajištěna bezplatná preventivní a léčebná péče.

(1) Funkcionáři národních výborů se posuzují s hlediska předpisů o dovolené na zotavenou jako zaměstnanci národních výborů. Funkcionářům, kteří jsou v pracovním poměru, přísluší nárok na dovolenou na zotavenou z titulu výkonu funkce jako v jejích dosavadním zaměstnání.

(2) Nevybral-li si funkcionář před nastoupením funkce dovolenou na zotavenou (její poměrnou část) ve svém dosavadním zaměstnaní, poskytne se mu dovolená na zotavenou (její poměrná část) jako funkcionáři národního výboru. Obdobně poskytne zaměstnavatel dovolenou na zotavenou (její poměrnou část), nevybral-li si ji funkcionář národního výboru před skončením funkce.

(1) Výkon funkce se posuzuje jako doba v dosavadním povolání skutečně odpracovaná.

(2) Nárok na odměnu při neschopnosti k práci pro nemoc nebo úraz po případě při neschopnosti v práci pro těhotenství nebo mateřství se řídí obdobou předpisů platných pro zaměstnance národních výborů.

(3) Po dobu uvolnění pro výkon funkce v národním výboru přísluší funkcionářům národních výborů naturální požitky z pracovního poměru, pokud jich mohou užívat.

(4) Po dobu školení poskytne členům národních výborů náhradu ušlého výdělku orgán, který pořádá školení.

(5) Členství v národním výboru nemůže být důvodem k rozvázání pracovního poměru.