Část I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ.
§ 1
Úkolem státní služby pro drahé kovy je řídit a kontrolovat oběh drahých kovů, zajišťovat hospodárné nakládání s nimi, zvyšovat technickou úroveň výroby a chránit zájmy spotřebitelů.
§ 2
Rozsah platnosti.
Ustanovení této vyhlášky se vztahují na zlato, stříbro, platinu a kovy skupiny platinové: paladium, iridium, rhodium, ruthenium a osmium ve stavu ryzím nebo ve slitině s jinými kovy (dále jen „drahé kovy”).
Ustanovení této vyhlášky se vztahují na zlato, stříbro, platinu a kovy skupiny platinové: paladium, iridium, rhodium, ruthenium a osmium ve stavu ryzím nebo ve slitině s jinými kovy (dále jen „drahé kovy”).
Část II
ORGÁNY STÁTNÍ SLUŽBY PRO DRAHÉ KOVY.
§ 3
(1) Sídlem státního úřadu pro míry, váhy a drahé kovy (dále jen „státní úřad“) je Praha; sídlem slovenského úřadu pro míry, váhy a drahé kovy (dále jen „slovenský úřad”) je Bratislava.
(2) Zřizují se státní zkušebny pro drahé kovy (dále jen „státní zkušebny”) v Praze, Jablonci n. N., Brně, Ostravě, Bratislavě a v Košicích.
(3) Státní zkušebna v Košicích bude uvedena v činnost dnem 1. ledna 1956.
§ 4
Úkoly státního úřadu.
(1) Státní úřad plní zejména tyto úkoly:
a) organisuje a řídí státní službu pro drahé kovy,
b) vydává směrnice a pokyny podřízeným orgánům státní služby pro drahé kovy,
c) rozhoduje o opravných prostředcích do rozhodnutí státních zkušeben,
d) vykonává dozor v oboru kontroly a zkoušení drahých kovů tím, že
1. prověřuje, zda jsou plněny technické předpisy o používání drahých kovů, a činí opatření k odstranění zjištěných závad,
2. navrhuje příslušným orgánům opatření zajišťující úsporné hospodaření s drahými kovy,
3. dozírá na ražbu zlatých a stříbrných československých mincí a na dodržování ryzosti slitin pro účely zubolékařské,
4. provádí rozbory drahých a přídavných kovů metodou chemicko-analytickou nebo fysikálně chemickou, konečné vyzkoušení ryzosti (§ 22 odst. 2) a koná výzkumné a zkušební práce; o výsledcích zkoušení a vyšetřování vydává nálezy, posudky nebo osvědčení (dále jen „vysvědčení”),
5. provádí úřední zkoušení a označování slitků platinových nebo z platinových kovů, byly-li předloženy ke kontrole,
e) schvaluje a přiděluje tovární značky a etikety.
(2) Na Slovensku vykonává státní úřad působnost uvedenou v odst. 1 písm. a), b), c) a písm. d) bod 1., 2., 4. a 5. prostřednictvím slovenského úřadu.
§ 5
Úkoly státních zkušeben.
(1) Státním zkušebnám přísluší zejména
a) provádět prubířské rozbory a rozhodčí zkoušky na platinu, zlato a stříbro a vydávat o nich vysvědčení,
b) provádět úřední zkoušení ryzosti a předepsaného stavu výrobků zlatnických, stříbrnických a klenotnických z platiny, zlata a stříbra (dále jen „zboží z drahých kovů”) a jejich úřední označování,
c) provádět úřední zkoušení a označování zlatotepeckých výrobků a zlatých a stříbrných slitků, byly-li předloženy ke kontrole,
d) provádět bezprostřední kontrolu v podnicích, které vyrábějí, opravují, nakupují nebo prodávají zboží z drahých kovů,
e) nařídit zabavení nebo jiné zajištění zboží z drahých kovů, které uniklo povinné kontrole, a odebírat vzorky materiálů, polotovarů a výrobků z drahých kovů za účelem jejich chemického vyzkoušení,
f) přejímat staré zlato a staré stříbro ke zpracování na ryzí zlato a stříbro, tento materiál tavit a po zjištění množství zlata a stříbra vydávat drahé kovy v ryzím stavu,
g) připravovat pro potřebu výroby a obchodu zkušební reagencie na zjišťování drahých kovů na prubířském kameni a prodávat je za režijní cenu.
(2) Předseda státního (slovenského) úřadu stanoví, které státní zkušebny budou plnit jednotlivé úkoly uvedené v odstavci 1.
Část III
ŘÍZENÍ A KONTROLA OBĚHU DRAHÝCH KOVŮ.
Výzkumné a zkušební práce.
§ 6
Povinné zkoušení a ověřování.
(1) Povinnému přezkoušení a ověření podléhají
a) platinové, zlaté a stříbrné zboží
1. vyrobené v tuzemsku a určené pro oběh v tuzemsku,
2. vyrobené v tuzemsku a určené k vývozu do ciziny,
3. dovezené z ciziny,
4. staré, úředně neoznačené, zcizované za úplatu ze soukromého majetku,
b) slitiny určené k výrobě polotovarů k účelům zubolékařským.
(2) Za průkaz ověření se považuje trvanlivé označení předmětu úřední značkou nebo znakem úřadu nebo zavěšená úřední plomba nebo vysvědčení svědčící o tom, že státní orgán předměty přezkoušel a zjistil, že vyhovují předpisům.
§ 7
Odborný dozor v závodech.
(1) Orgány státní služby pro drahé kovy pověřené výkonem odborného dozoru v závodech (dále jen „dozorčí orgány”) kontrolují dodržování technických předpisů o používání drahých kovů revisemi
a) na pracovištích a vedlejších zařízeních, která provádějí tavení, afinaci nebo výměnu drahých kovů anebo vyrábějí, opravují, nakupují nebo prodávají materiál, polotovary a výrobky z drahých kovů,
b) ve všech závodech, v ústavech a laboratořích a pod., které při svém provozu používají drahých kovů nebo předmětů z nich vyrobených;
přitom také zjišťují po technické stránce, zda spotřeba drahých kovů a jejich využití odpovídá požadavkům hospodárnosti a zda je zajištěna bezpečná úschova, evidence a sběr odpadů drahých kovů.
přitom také zjišťují po technické stránce, zda spotřeba drahých kovů a jejich využití odpovídá požadavkům hospodárnosti a zda je zajištěna bezpečná úschova, evidence a sběr odpadů drahých kovů.
(2) Dozorčí orgány mají při plnění svých úkolů právo vstupovat do závodů, provozoven a skladů podle příslušných směrnic pro vstup do závodů a nahlížet do příslušných záznamů; zaměstnanci jsou povinni umožnit jim provádění kontroly a sdělit jim potřebné údaje.
(3) Dozorčí orgány jsou povinny zachovávat státní, hospodářské a služební tajemství. Prokazují se zvláštním poukazem vydaným státním (slovenským) úřadem.
§ 8
Vyřizování závad.
(1) Dozorčí orgán sepíše o zjištěných závadách úřední nález. Úřední nález obsahuje zejména zjištěné závady a výsledek jednání s vedoucím závodu o způsobu jejich odstranění, po případě jeho námitky. Vedoucí závodu úřední nález spolupodepíše.
(2) Dozorčí orgán může nařídit zabavení nebo jiné zajištění závadných předmětů.
(3) Odstraní-li se závady, pro které byly předměty zabaveny nebo zajištěny, může se provést s nimi úřední řízení (označení úřední značkou a pod.). Není-li odstranění závad možné, předmět se rozbije a vrátí se tomu, u něhož byl nalezen, pokud tomu nebrání jiné předpisy.
(4) Dozorčí orgány jsou povinny kontrolovat, zda byla provedena opatření k odstranění závad, a působit k tomu, aby se předcházelo ztrátám na drahých kovech.
§ 9
(1) Výzkum a zkušebnictví zejména
a) sleduje nové objevy a zkušební metody v oboru drahých kovů a ověřuje je,
b) provádí samostatný výzkum v chemii slitin drahých kovů,
c) určuje nové zkušební a kontrolní normy a pečuje o zavádění účinnějších metod,
d) dbá, aby výsledků zkušební a výzkumné činnosti bylo využito v praxi,
e) poskytuje odborné rady a znalecké posudky v otázkách aplikované chemie drahých kovů a klenotnické výroby,
f) spolupracuje s jinými zkušebními, kontrolními, vývojovými a výzkumnými ústavy a útvary.
(2) Práce ve zkušebnictví a výzkumu se řídí schváleným plánem sestaveným podle směrnic státního úřadu plánovacího.
§ 10
Vysvědčení vydaná o výsledcích vyšetřování a zkoušení materiálů, polotovarů a výrobků z drahých kovů jsou veřejnými listinami.
§ 11
Dozor na ražbu zlatých a stříbrných československých mincí.
(1) Státní úřad zjišťuje, zda váha a ryzost zlatých a stříbrných československých mincí vyhovují platným předpisům o vydávání mincí.
(2) Dokud neobdrží státní mincovna zprávu o příznivém výsledku zkoušky, nesmí rozeslat mince příslušné ražby.
(3) Postup pro zkoušení mincí určí ministr financí.
Část IV
PŘEDEPSANÉ RYZOSTI.
§ 12
(1) Zboží z drahých kovů a výrobky zlatotepecké vyrobené v tuzemsku i dovezené z ciziny, lze propustit do volného oběhu v tuzemsku jen pokud mají předepsanou ryzost a vyhovují ostatním předpisům.
(2) Výrobky z drahých kovů uvedené v odstavci 1 o nižší ryzosti, než je nejnižší předepsaná ryzost, nesmějí se pro oběh v tuzemsku vyrábět ani dovážet.
§ 13
(1) Obsah drahých kovů ve slitinách (ryzost) se vyjadřuje v tisícinách (1/1000).
(2) Předepsané ryzosti pro zboží z drahých kovů jsou:
| a) | pro zboží platinové | 950 |
| b) | pro zboží zlaté: | |
| zlato číslo 1 | 986 | |
| zlato číslo 2 | 900 | |
| zlato číslo 3 | 750 | |
| zlato číslo 4 | 585 | |
| c) | pro zboží stříbrné: | |
| stříbro číslo 1 | 959 | |
| stříbro číslo 2 | 925 | |
| stříbro číslo 3 | 900 | |
| stříbro číslo 4 | 835 | |
| stříbro číslo 5 | 800 |
(3) Zlatotepecké výrobky (lístkové zlato a stříbro) smějí se vyrábět v ryzostech od 910 do 1000.
§ 14
Množství a druh drahých kovů ve slitinách, ze kterých se vyrábějí přístroje a nástroje nebo jiné předměty k účelům vědeckým, vyučovacím, laboratorním, léčebným nebo technickým a výrobky z drahých kovů pro zubní lékařství, určí ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Část V
ZBOŽÍ PLATINOVÉ, ZLATÉ A STŘÍBRNÉ.
Oddíl1
Výroba v tuzemsku.
A. OBĚH ZBOŽÍ V TUZEMSKU.
Předepsaný stav zboží.
Zkoušení zboží.
Označení zboží úřední značkou.
Předepsaný stav zboží.
Zkoušení zboží.
Označení zboží úřední značkou.
§ 15
Kontrola zboží.
(1) Výrobce musí předložit každé nově vyrobené zboží z drahých kovů, s výjimkou zboží uvedeného v § 30, k vyšetření ryzosti a předepsaného stavu a k označení úřední značkou.
(2) Zboží ke kontrole předložené musí být úplné se všemi ozdobami a součástkami a do té míry dohotoveno, aby po úředním zkoušení a označení nebyla úřední značka při konečném zpracování poškozena a aby zboží již nemohlo být změněno. Předkládá-li se před konečnou úpravou, musí být řádně očištěno.
(3) Zboží úplně dohotovené se smí předkládat jen tehdy, lze-li je zkoušet na kameni bez poškození a s náležitou přesností.
(4) Výrobní podniky jsou povinny označit zboží z drahých kovů, které dodávají pro oběh v tuzemsku, úředně schválenou tovární značkou a číslici vyznačující ryzost.
§ 16
(3) Zboží z drahých kovů o předepsané ryzosti, které nevyhovuje ostatním předpisům, lze označit úřední značkou teprve tehdy, když byla závada odstraněna (§ 8 odst. 3).
(1) Zboží z drahých kovů určené pro oběh v tuzemsku, musí mít nejméně ryzost nejnižšího stupně stanoveného v § 13 odst. 2 pro přislušný druh zboží, a to zboží platinové nejméně 950/1000, zboží zlaté nejméně 585/1000 a zboží stříbrné nejméně 800/1000.
(2) Jinak nesmí mít toto zboží nikdy vcelku menší ryzost, než jakou je označeno. Tato ryzost nesmí být menší ani v jednotlivých částech zboží bez pájky ani u zboží spájeného.
(4) Nemá-li zboží aspoň nejnižší předepsanou ryzost nebo nelze-li závadu odstranit, rozbije se a vrátí se podateli (§ 8 odst. 3).
§ 17
Remedium.
(2) U stříbrného zboží ryzosti 800/1000 se odchylka od předepsané ryzosti, nepovoluje.
(1) Ve zvlášť odůvodněných případech může orgán státní služby pro drahé kovy povolit odchylku od předepsané ryzosti (remedium), a to u předmětů z platiny do 10/1000, ze zlata do 5/1000 a ze stříbra do 10/1000.
§ 18
Použití jiného drahého kovu.
(1) Při výrobě zboží z drahých kovů lze použít jiného drahého kovu pro některé součástky za účelem ozdoby, z technických nebo jiných důvodů.
(2) Stříbrných součástek u zlatých a platinových předmětů lze použít, je-li stříbra použito k obrubám nebo malým ozdobám, které jsou s obrubami ve spojení.
§ 19
Spojení s obecnými kovy.
(2) Mechanické spojení součástek z obecných kovů s předměty platinovými, zlatými nebo stříbrnými je dovoleno jen po předchozím písemném povolení státní zkušebny. Nepravé součástky musí být snadno poznatelné a jako nepravé označeny.
(1) K získání potřebné pevnosti a pružnosti je dovoleno v předmětech platinových, zlatých a stříbrných použít cizích těles z obecného kovu (jako per, vzpruh, vložek, které lze vyjmout a pod.), lze-li taková tělesa jako nepravá snadno poznat.
§ 20
Pájka, kterou je zboží z drahých kovů spájeno, musí být zhotovena z téhož drahého kovu, z něhož je zboží vyrobeno, a její ryzost musí odpovídat ryzosti předmětu. Pájkové jádro z drahého kovu, kterého se používá při strojové výrobě zboží z drahých kovů ke spájení, nesmí se nápadně lišit od barvy předmětu.
Pájka.
Pájka.
§ 21
(4) Je-li nutno ryzost přesněji stanovit, je státní zkušebna oprávněna roztavit předmět nebo jeho část a podrobit jej po případě přesnému chemickému zkoušení; tak nutno postupovat zejména u předmětů spájených.
(1) Ryzost zboží z drahých kovů se stanoví zpravidla kapkovou zkouškou na prubířském kameni srovnáním se zkušebními jehlami.
(2) Každá oddělitelná součást (šroubem, nýtem nebo jinak připevněná), jakož i každá součást pájkou spojená musí být zvlášť zkoušena.
(3) U zboží z drahých kovů, které je postříbřeno, pozlaceno nebo poplatinováno, se nezjišťuje ryzost vrstvy drahého kovu, nýbrž zkouší se jádro.
§ 22
(1) Je-li výsledek chemické zkoušky pro účastníka příznivý, může mu státní zkušebna poskytnout náhradu skutečné škody vzešlé porušením zkoušeného předmětu, požádá-li o to do 3 dnů poté, co se dozvěděl o výsledku zkoušky. Náhrada se neposkytuje, je-li předmět jen nepatrně poškozen nebo má-li jen nepatrnou cenu.
(2) Není-li účastník s úředním nálezem ryzosti spokojen, provede se nová zkouška, požádá-li o to do 3 dnů. Je-li i při této opakované zkoušce nález pro účastníka nepříznivý, zašle se zkoušený předmět na jeho žádost ke konečnému vyzkoušení ryzosti; zkoušku provede tříčlenná komise zřízená u státního (slovenského) úřadu.
§ 23
(4) Podrobné předpisy o způsobu označování zboží z drahých kovů úřední značkou vydá předseda státního úřadu.
(1) Zboží z drahých kovů vyhovující vydaným předpisům označuje se úředními značkami. Značky drahých kovů stanoví ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
(2) Je-li předmět příliš malý nebo je-li vůbec takového rázu, že by úřední značka nemohla být na jeho hlavní části umístěna, zavěsí se na předmět úřední pečeť s vyraženou úřední značkou.
(3) Oddělitelné součásti zboží z drahých kovů nebo součásti pájkou spojené mohou se označit znaménkem státní zkušebny.
§ 24
(1) Zboží z drahých kovů jiných dovolených ryzosti než ryzostí stanovených v § 13 odst. 2 pro příslušný druh zboží označí se stupněm nejblíže nižším.
(4) Bylo-li použito jiného drahého kovu méně než 1 g, označí se předmět jen značkou drahého kovu, ze kterého je vyroben.
(3) Použije-li se pro některé součástky zboží z drahých kovů jiného drahého kovu, označí se zboží značkami stanovenými pro použité kovy, a to na příslušných částech; není-li to možné, vyrazí se značky částečně přes sebe, a to napřed značka kovu, který převládá.
(2) Stříbrné zboží pozlacené nebo zlatem potažené musí být pouhou zkouškou na kameni snadno poznatelné jako stříbrné; označí se úřední značkou pro stříbro.
B. ZBOŽÍ URČENÉ K VÝVOZU DO CIZINY.
§ 25
(3) Zásilky do ciziny se zbožím z drahých kovů smějí být projednány k vývozu a přijaty k dopravě do ciziny, jen pokud byly předem přezkoušeny státní zkušebnou v Praze, v Brně nebo v Bratislavě. Dokladem o přezkoušení je seznam zboží potvrzený státní zkušebnou, který musí odesilatel při celním řízení předložit.
(2) Každé takové zboží vyvážené do ciziny musí být před dodáním k celnímu řízení předloženo k přezkoušení, zda ryzost a stav zboží souhlasí s objednávkou zahraničního dovozce, a to se seznamem sepsaným ve dvou stejnopisech na úředních tiskopisech.
(1) Ryzost a stav zboží z drahých kovů lze při dodávkách pro vývoz dohodnout odlišně od československých závazných norem nebo vydaných předpisů.
§ 26
(1) Na zboží z drahých kovů určené k vývozu do ciziny se nevztahuje povinnost označovat výrobky tovární značkou nebo číslicí vyznačující ryzost.
(3) Výrobní nebo obchodní podniky jsou povinny chovat zboží určené k vývozu ve zvláštních schránkách, a to odděleně od zboží určeného pro oběh v tuzemsku.
(2) Požádá-li o to vývozce, může být zboží z drahých kovů vyvážené do ciziny označeno vývozní značkou; zboží označené vývozní značkou se považuje pro oběh v tuzemsku za neoznačené.
Oddíl2
Zboží dovezené z ciziny.
§ 27
(1) Zboží z drahých kovů dovezené z ciziny je podrobeno téže kontrole jako zboží vyrobené v tuzemsku; přezkoušení a ověřování provádějí státní zkušebny v Praze, v Brně a v Bratislavě.
(2) Vyclívací poštovní úřad, po případě dopravní podnik, který zboží z drahých kovů z ciziny dopravuje, zašle takové zboží po provedení celního řízení, avšak ještě před vydáním příjemci i s celními doklady nejbližší zkušebně (odstavec 1).
§ 28
(1) Zboží z drahých kovů dovezené z ciziny musí mít aspoň nejnižší předepsanou ryzost (§ 13 odst. 2).
(2) Vyhovuje-li takové zboží i jinak vydaným předpisům, zkušebna na něm označí jeho cizozemský původ úřední značkou; jinak není dovoleno v tuzemsku s ním obchodovat.
(3) Nemá-li toto zboží nebo jeho část aspoň nejnižší předepsanou ryzost anebo nelze-li jinou jeho závadu (odstavec 2) odstranit, vrátí se zboží vyclívacímu poštovnímu úžadu nebo dopravnímu podniku (§ 27 odst. 2), aby je ihned vrátil odesilateli. Nelze-li cizozemského odesilatele zjistit nebo odepře-li zjištěný odesilatel příjem anebo kdyby vrácení bylo jinak spojeno se značnými obtížemi, zboží nebo jeho závadná část se rozbije a vydá adresátovi.
(4) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na zboží z drahých kovů dovezené bez úplaty.
Oddíl3
Staré platinové, zlaté a stříbrné předměty.
§ 29
(1) Úředně neoznačené předměty platinové, zlaté nebo stříbrné ze soukromého majetku, které přicházejí do obchodu anebo se prodávají ve veřejné dražbě nebo jinak za úplatu zcizují, jsou rovněž podrobeny přezkoušení ryzosti a předepsaného stavu a označení úřední značkou. Nevyhovují-li vydaným předpisům, mohou se zcizovat jen jako zlomky.
(2) Vlastníci platinových, zlatých nebo stříbrných předmětů, které slouží jejich osobní potřebě, mohou žádat státní zkušebnu o ověření ryzosti, a vyhovují-li předměty vydaným předpisům, o jejich označení úřední značkou; ustanovení § 16 odst. 4 se neužije.
Oddíl4
Platinové, zlaté a stříbrné zboží osvobozené od povinné kontroly.
§ 30
(1) Od povinného přezkoušení a označení jsou osvobozeny
a) veškeré státní mince a československé pamětní peníze, i když jsou součástí předmětů z drahých kovů a jsou s nimi volně spojeny;
b) předměty staršího původu, které mají vědeckou, uměleckou nebo kulturně-historickou cenu;
c) předměty smaltem úplně potažené;
f) zboží z drahých kovů dovezené z ciziny, pokud bylo osvobozeno od dovozního cla nebo propuštěno do záznamního oběhu v tuzemsku; takové předměty však musí být předloženy k úřednímu přezkoušení a označení, jestliže mají být zcizeny nebo zůstat v tuzemsku.
d) pouhé obruby kamenů, perel, smaltů nebo mosaiky, u nichž váha zlata, stříbra nebo platiny má jen podřadný význam;
e) předměty přijaté k opravě; byly-li však předměty opravou podstatně změněny nebo byla-li některá jejich část nově nahrazena, jsou podrobeny přezkoušení, i když byly úředně označeny;
(2) Státní zkušebny rozhodují v pochybnostech o tom, zda zboží je podrobeno kontrole.
Část VI
POVINNÉ ZKOUŠENÍ ZUBOLÉKAŘSKÝCH SLITIN.
§ 31
(1) Podniky, které vyrábějí zubotechnické polotovary, musí předložit v zapečetěné obálce vzorek slitiny z každé tavby k chemickému přezkoušení.
(2) Státní (slovenský) úřad zjistí zkouškou, zda ryzost slitiny odpovídá stanovené normě (§ 14).
(3) Nevyhovuje-li slitina co do ryzosti, provede státní úřad z téhož vzorku zkoušku novou. Nevyhoví-li slitina ani v tomto případě, může podnik žádat o konečné vyzkoušení ryzosti (§ 22 odst. 2)
(4) Dokud podnik neobdrží zprávu o příznivém výsledku zkoušky, nesmí slitinu zpracovat na zubotechnické polotovary.
Část VII
ZLATOTEPECKÉ VÝROBKY.
§ 32
(1) Zlatotepecký podnik je povinen opatřit knížky, tepaného zlata nebo stříbra schválenou etiketou se jménem a sídlem podniku, na které vyznačí druh drahého kovu, jeho ryzost a hrubou váhu; může požádat o úřední označení zlatotepeckých výrobků.
(2) Předloží-li podnik zlatotepecké výrobky k úřednímu označení, je povinen zároveň připojit vzorek materiálu, z něhož byly výrobky zhotoveny. Má-li tepané zlato nebo stříbro předepsanou ryzost (§ 13 odst. 3), státní zkušebna ověří knížku úředním razítkem na etiketě a přezkouší, zda zjištěná ryzost tepaného zlata nebo stříbra se shoduje s ryzostí uvedenou na etiketě.
(3) Nemají-li předložené zlatotepecké výrobky předepsanou ryzost, zničí se a vrátí výrobci. Ustanovení § 22 odst. 2 platí tu obdobně.
Část VIII
JINÉ VÝROBKY Z DRAHÝCH KOVŮ.
§ 33
(1) Přístroje, nástroje a jiné předměty z drahých kovů, určené k účelům vědeckým, vyučovacím, laboratorním, léčebným nebo technickým a výrobky z drahých kovů pro zubní lékařství podléhají dozoru státního (slovenského) úřadu; dozorčí orgány při revisích zjišťují, zda ryzost těchto výrobků odpovídá stanoveným normám (§ 14).
(2) Takové předměty se mohou uvádět do oběhu, jsou-li opatřeny úředně schválenou tovární značkou a daty o obsahu drahých kovů. Jestliže tato označení nemohou být trvale umístěna na předmětu, uvede je výrobce na osvědčení (certifikátu), které připojí k předmětu.
(3) Ministr financí může v dohodě se zúčastněnými členy vlády rozšířit povinné přezkoušení a ověření i na předměty uvedené v odstavci 1 nebo na některé z nich.
Část IX
NEZPRACOVANÉ DRAHÉ KOVY.
§ 34
(1) Nezpracované drahé kovy jako slitky, pruty, granalie, zlomky, staré drahé kovy, odpadky slitin a polotovary z drahých kovů jako desky, plechy, dráty, pletiva, tkaniva, metrové řetízky a pod. mohou být předloženy orgánům státní služby pro drahé kovy k ověření ryzosti, po případě i váhy.
(2) Výrobce je povinen označit nově vyrobené polotovary z drahých kovů nebo připojenou etiketu tovární značkou a číslicí vyznačující ryzost.
§ 35
Úřední označování slitků.
(1) Zlaté a stříbrné slitky zkouší a úředně označuje státní zkušebna v Praze nebo v Bratislavě.
(2) O provedené zkoušce sepíše orgán státní služby pro drahé kovy zápis a opatří jej běžným číslem. V zápise uvede datum, jméno podniku, který slitky předložil, váhu slitku a ryzost drahých kovů ve slitku. Ustanovení § 22 odst. 2 platí tu obdobně.
(3) Orgán státní služby pro drahé kovy vydá žadateli zkušební list a na slitku vyrazí běžné číslo slitku, váhu slitku v gramech, ryzost drahých kovů v tisícinách a úřední znak úřadu.
Část X
ZBOŽÍ Z OBECNÝCH KOVŮ.
§ 36
(1) Zboží z obecných kovů se nepovažuje za zboží platinové, zlaté nebo stříbrné, ani když je potaženo drahými kovy.
(2) Na takovém zboží musí být vždy označena slitina, z níž je zhotoveno (pakfong, alpaka a pod.); v jeho označení nebo pojmenování se nesmí uvádět slovo platina, zlato nebo stříbro nebo zkratky těchto slov ani název, který by mohl spotřebitele uvést v omyl (na př. americké zlato, doublé zlato, čínské stříbro, stříbrná alpaka a pod.).
(3) Pro předměty z obecných kovů není dovoleno používat značek nebo znaků, které by se podobaly úředním značkám stanoveným pro předměty z drahých kovů, ani továrních značek nebo etiket schválených pro předměty z drahých kovů.
(4) Předměty z obecných kovů musí být ve skladech a ve výkladech odděleny od zboží z drahých kovů a označeny zřetelným nápisem.
Část XI
USTANOVENÍ PRO PODNIKY.
Oddíl1
Zvláštní povinnosti podniků.
§ 37
(1) Podniky, ústavy a pod., které podléhají odbornému dozoru orgánů státní služby pro drahé kovy (§ 7 odst. 1), jsou povinny, dříve než započnou provoz, podat hlášení kontrolnímu orgánu a oznámit mu místo, kde výroba nebo prodej budou provozovány, nebo provozovací místnosti, ve kterých budou drahé kovy nebo výrobky z drahých kovů v provozu používány. Každé přesídlení, změna názvu nebo zrušení závodu musí být hlášeny kontrolnímu orgánu nejdéle do 14 dnů. Hlášení je třeba obnovovat každým rokem nejdéle do 1. února.
(2) Zboží z drahých kovů musí být předloženo státní zkušebně, v jejímž obvodu má podnik své sídlo.
(3) Zboží z drahých kovů se předkládá s písemným oznámením počtu kusů, druhu, váhy a ryzosti na předepsaných tiskopisech. Tiskopisy potvrzené úřadem jsou dokladem o provedeném kontrolním řízení a zároveň stvrzenkou o zaplacení poplatků.
§ 38
Označování výrobků.
(1) Tovární značka nebo etiketa musí obsahovat plný nebo zkrácený název podniku anebo aspoň jeho začáteční písmena. Označovat výrobky tovární značkou nebo etiketou je oprávněn pouze podnik, jemuž byly přiděleny. Předměty složené z částí vyrobených několika podniky označuje tovární značkou podnik, který vyrobil výsledný výrobek. Tovární značky a etikety musí být zaregistrovány u kontrolního orgánu, a to zároveň s hlášením (§ 37 odst. 1). Jestliže podnik zanikne nebo zastaví výrobu, musí vrátit tovární značku příslušnému orgánu státní služby pro drahé kovy.
(2) Není-li tovární značka nebo číslice vyznačující ryzost na předmětu dostatečně zřetelná, odmítne státní zkušebna příjem takového zboží ke kontrole.
(3) Obě tyto značky musí být na předmětu umístěny tak, aby úřední značka mohla být vyražena v jejich blízkosti.
(4) Číslicí vyznačující ryzost nemusí být opatřeno platinové, zlaté nebo stříbrné zboží do 2 g váhy slitiny.
§ 39
Podniky, které se zabývají výrobou nebo prodejem zboží z drahých kovů, jsou povinny vyvěsit vyobrazení úředních značek na místě zákazníkům snadno přístupném a viditelném a předložit jim na požádání k nahlédnutí předpisy této vyhlášky.
Oddíl2
Přejímání drahých kovů.
§ 40
Určování váhy.
s touto přesností určují váhy i při vydávání drahých kovů nebo při výpočtech obsahu drahých kovů.
(1) Hospodářské, rozpočtové a jiné organisace, které přejímají nezpracované drahé kovy k ověření jejich ryzosti a váhy nebo k výměně a přepracování anebo drahé kovy nakupují, určují jejich váhu
(1) Hospodářské, rozpočtové a jiné organisace, které přejímají nezpracované drahé kovy k ověření jejich ryzosti a váhy nebo k výměně a přepracování anebo drahé kovy nakupují, určují jejich váhu
| u platiny a zlata přesně | na 0,05 g, |
| u stříbra přesně | na 1,0 g; |
(2) Drahé kovy převzaté k výměně nebo přepracování se taví do slitku, jehož hrubá váha (váha po tavení) a ryzost jsou základem pro výpočet obsahu drahých kovů po odečtení srážek uvedených v § 41.
§ 41
Výrobní srážky.
Ke krytí ztráty při dalším tavení a loučení materiálu převzatého k výměně nebo přepracování povolují se srážky v této maximální výši:
Ke krytí ztráty při dalším tavení a loučení materiálu převzatého k výměně nebo přepracování povolují se srážky v této maximální výši:
1. z váhy slitku po tavení
b) u zlatých slitků nad 1000 g 0,3 g z 1 kg váhy slitku
c) u stříbrných slitků 1 g z 1 kg váhy slitku;
a) u zlatých slitků do 1000 g 1 g z 1 kg váhy slitku
| a) u zlata | 1/1000 |
| b) u stříbra | 10/1000 |
2. z ryzosti stanovené přesným chemickým vyzkoušením
Část XII
PŘECHODNÁ, ZÁVĚREČNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ.
§ 42
Řízení.
(1) Pro řízení před orgány státní služby pro drahé kovy platí předpisy o řízení ve věcech spravních (správní řád), pokud není jinak stanoveno.
(2) Proti rozhodnutím a opatřením státních zkušeben lze se odvolat k státnímu (slovenskému) úřadu.
§ 43
Úřední znak orgánu státní služby pro drahé kovy obsahuje malý znak československé republiky a název a sídlo orgánu.
§ 44
Zboží s obsahem 250/1000 zlata.
(1) Zboží s obsahem 250/1000 zlata označené úřední značkou podle dosud platných předpisů smí se prodávat nebo udržovat na skladě i za účinnosti této vyhlášky.
(2) Pokud nebylo nové vyrobené zboží s obsahem 250/1000 zlata úředně ověřeno, musí se tak stát do 2 měsíců ode dne, kdy tato vyhláška nabude účinnosti.
(3) Neoznačené zboží s obsahem 250/1000 zlata ze soukromého majetku lze zcizovat za úplatu jen jako zlomky.
(4) Zboží s obsahem 250/1000 zlata musí být ve skladech a ve výkladech oděleno od ostatního zboží z drahých kovů a opatřeno zřetelným nápisem.
§ 45
Opatření učiněná podle dosud platných předpisů zůstávají v platnosti; opatření učiněná ve shodě s touto vyhláškou před počátkem její účinnosti se považují za opatření podle této vyhlášky.
§ 46
Podle ustanovení § 15 odst. 2 zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 2/1955 Sb. o státní službě pro míry a váhy, o státní službě pro drahé kovy a o zkoušení zbraní a střeliva pro civilní potřebu, pozbývají platnosti všechny předpisy o věcech upravených touto vyhláškou; zejména pozbývají platnosti
jakož i předpisy podle nich vydané.
jakož i předpisy podle nich vydané.
1. zákon č. 2/1928 Sb., o ryzosti a puncovní kontrole platinového, zlatého a stříbrného zboží (puncovní zákon),
2. vládní nařízení č. 215/1928 Sb., kterým se provádí puncovní zákon a stanoví počátek jeho účinosti ve znění vládního nařízení č. 31/1935 Sb.,
§ 47
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1955.