Část I
Všeobecná ustanovení.
§ 1
Tato vyhláška upravuje podmínky a stanoví podrobnosti o smlouvách podílových a smlouvách s jednorázovým plněním a o jejich uzavírání a plnění. Jejím účelem je přispět k využití dalších forem smluvních vztahů a k vytvoření předpokladů pro zjednodušení uzavírání hospodářských smluv.
§ 2
Při uzavírání a plnění smluv podílových a smluv s jednorázovým plněním se postupuje podle základních podmínek dodávky (odběru). Nemají-li základní podmínky dodávky (odběru) ustanovení o těchto smlouvách nebo nebyly-li vydány, platí ustanovení této vyhlášky a podpůrně ustanovení základních podmínek dodávky (odběru) o dílčích (přímých) smlouvách nemají-li základní podmínky dodávky (odběru) ustanovení o dílčích (přímých) smlouvách nebo nebyly-li vydány, platí podpůrně ustanovení o dílčích (přímých) smlouvách obsažená v nařízení.
Část II
Smlouvy podílové.
§ 3
Podílová smlouva je taková smlouva, u níž je na jedné smluvní straně nebo na obou smluvních stranách skupina podílníků v čele s hlavním podílníkem. Každý z podílníků odpovídá jen za splnění svého podílu stanoveného ve smlouvě.
§ 4
Podílníkem může být každý dodavatel nebo odběratel, který je oprávněn uzavírat dílčí (přímou) smlouvu. Hlavním podílníkem se určuje zpravidla rozpočtová nebo hospodářská organisace nadřízená podílníkům.
§ 5
(1) Smlouvy podílové se mohou uzavírat ve všech případech, ve kterých se uzavírají smlouvy dílčí a přímé. O tom, zda se podílové smlouvy budou uzavírat, se dohodnou nadřízené ústřední úřady nebo orgány (dále jen „ústřední orgány“).
(2) Ústřední orgány se dohodnou o uzavírání podílových smluv zejména v těch případech, kdy vzhledem k povaze sortimentu výrobků by bylo neúčelné určit vzájemné vztahy jednotlivých dodavatelských a odběratelských dílčích (přímých) kontrahentů na celý rok, jakož i v těch případech, kdy podmínky dodávky nebo odběru budou natolik shodné, že bude účelné provádět uzavírání smluv jednotně.
(3) V dohodě ústředních orgánů musí být určení hlavní podílníci a podílníci a musí v ní být stanoveno, zda specifikaci uzavírají podílníci nebo hlavní podílníci; specifikaci budou zpravidla uzavírat podílníci.
§ 6
(1) Jestliže se ústřední orgány dohodnou o uzavírání podílových smluv, pokládá se povinnost rámcových kontrahentů, pokud jde o rozdělení celkového množství výrobků mezi dodavatele a odběratele a o určení struktury smluvních vztahů, za splněnou, obsahuje-li rámcová smlouva celkový rozpis (rozdělovník) na hlavní podílníky s uvedením čtvrtletních podílů. Obdobně postačí při provádění rozpisu fondů jako podkladu pro uzavírání přímých smluv na centrálně vydělené fondy celkový rozpis (rozdělovník) na hlavní podílníky s uvedením čtvrtletních podílů. Pokud na základě výjimky povolené hlavním arbitrem republiky Československé nebo na základě příslušných ustanovení základních podmínek dodávky (odběru) obsahují rámcová smlouva nebo rozpis fondů jen celoroční množství bez rozdělení na čtvrtletí, postačí provedení celoročního rozpisu (rozdělovníku) na hlavní podílníky.
§ 7
(1) Uzavírání podílové smlouvy provádějí hlavní podílníci. Podílníci smlouvu spolupodepisují; mohou však zmocnit hlavního podílníka, aby jejich jménem sjednal podmínky a věcnou náplň smlouvy a smlouvu podepsal. Zmocnění musí být přiloženo ke smlouvě.
(2) Neobsahuje-li smlouva spolupodpisy všech podílníků nebo potřebná zmocnění, anebo jestliže hlavní podílníci navrhují jiné znění než některý z jejich podílníků, pokládá se celá za neuzavřenou. Totéž platí i pro jednotlivé úkony při uzavírání smluv.
(3) Stejným způsobem se postupuje, uzavírají-li specifikaci hlavní podílníci.
§ 8
(1) Podílové smlouvy musí obsahovat zejména
a) název a adresu hlavních podílníků a podílníku,
b) celoroční a čtvrtletní množství u každého podílníků,
c) ustanovení o způsobu a lhůtách, ve kterých hlavní podílníci musí zajistit strukturu smluvních vztahů tak, aby podílníci mohli ve stanovených lhůtách uzavřít čtvrtletní specifikace,
d) majetkové sankce,
e) odkaz na příslušné základní podmínky dodávky (odběru),
f) podpis hlavního podílníka a spolupodpisy podílníků, po případě jako přílohu zmocnění těch podílníků, kteří smlouvu nespolupodepsali (§ 7 odst. 1).
(3) V těch případech, kdy podle dohody ústředních orgánů uzavírají specifikace hlavní podílníci, nemusí podílová smlouva obsahovat ustanovení písm. c) a celoroční a čtvrtletní množství se uvede jen u hlavních podílníků.
§ 9
(1) Není-li podílníkům znám dodavatelský (odběratelský) podílník v době, kdy jsou povinni předložit specifikace, splní svou povinnost tím, že předloží návrh specifikace hlavnímu podílníku dodavatelskému (odběratelskému).
(2) Uzavírají-li specifikace hlavní podílníci, musí specifikace obsahovat rozdělovník na dodavatelské (odběratelské) podílníky; neobsahuje-li rozdělovník, nebo nepokrývá-li rozdělovník celé množství podle specifikace, je k dodávce (odběru) na nerozdělené množství zavázán hlavní podílník.
§ 10
(1) Majetkové sankce za opožděné uzavření podílové smlouvy vymáhají a platí hlavní podílníci.
(2) Majetkové sankce za opožděné uzavření specifikací vymáhají a platí ti podílníci (hlavní podílníci), kteří uzavírají specifikace.
(3) Majetkové sankce za neplnění smluvené specifikace vymáhají a platí podílníci; pokud jsou k dodávce (odběru) zavázáni hlavní podílníci (§ 9 odst. 2), platí majetkové sankce hlavní podílníci. Podílníci však mohou zmocnit hlavního podílníka, aby za ně vymáhal majetkové sankce za neplnění smlouvy. Toto zmocnění však musí být obsaženo v podílové smlouvě; v této smlouvě muší být zároveň stanoveno, jaké podklady (kopie faktur a pod.) budou podílníci dodavatelé (odběratelé) zasílat hlavním podílníkům.
§ 11
(1) V předsmluvních sporech o podílové smlouvy je stranou hlavní podílník; arbitrážní rozhodnutí je účinné i pro podílníky. Podílníci mohou přistoupit k hlavnímu podílníku jako společníci ve sporu, jsou oprávněni ke všem úkonům kromě zpětvzetí arbitrážní žádosti, uznání a vzdání se nároku nebo sjednání smíru. Jestliže si tvrzení nebo jiné procesní úkony hlavního podílníka a jeho podílníků odporují, posoudí je arbitráž při rozhodování věci po uvážení všech okolností řízení. Totéž platí v těch případech, kdy hlavní podílníci uzavírají specifikace a kdy jsou zmocnění k vymáhání majetkových sankcí za podílníky.
(2) V ostatních případech jsou stranou ve sporu podílníci.
§ 12
(1) Hlavní podílníci odpovídají podílníkům za majetkové sankce, které je postihly v důsledku opožděného rozpisu podílové smlouvy, v důsledku opožděného určení struktury smluvních vztahů mezí podílníky a v důsledku opožděného rozpisu úkolů ze specifikací. Hlavní podílníci odpovídají podílníkům též za ztráty, které jim vznikly v důsledku nevymáhání nebo opožděného vymáhání majetkových sankcí.
(2) Podílníci jsou povinni hradit hlavním podílníkům ztráty, které je postihly v důsledku uplatnění majetkových sankcí v těch případech, kdy sami zavinili opožděné uzavření podílových smluv (specifikací).
Část III
Smlouvy s jednorázovým plněním.
§ 13
Smlouvy s jednorázovým plněním mohou být uzavírány kdykoliv v průběhu roku na jednorázové dodávky:
a) fondovaných, centralisovaných, decentralizovaných a podnikově plánovaných výrobků, pokud, tyto výrobky nejsou mezi stranami celoročně předem plánovány (na př. jednorázové dodávky, uskutečňované na podkladě zvýšeného úkolu podle operativní bilance nebo uložené dohodou ústředních orgánů),
c) prací a výkonů v těch případech, kde plán výroby dodavatele je sestavován bez celoročních požadavků se strany odběratelů (na př. běžná údržba, opravy a montáže).
§ 14
Smlouva s jednorázovým plněním musí obsahovat:
a) označení „Smlouva s jednorázovým plněním“,
b) názvy a adresy stran,
c) množství a specifikaci výrobků (prací a výkonů),
d) dodací lhůtu,
e) dopravní disposici (u dodávek výrobků),
f) kvalitu a kompletnost výrobků (u dodávek výrobků),
g) finanční objem,
h) způsob zúčtování,
i) po případě zvláštní ujednání.
§ 15
O postupu při uzavírání smluv s jednorázovým plněním se mohou strany dohodnout. Nedohodnou-li se, platí tento postup:
Odmítne-li odběratel návrh dodavatele, jsou strany povinny projednat sporné body do 10 dnů po dni, kdy dodavatel obdržel vyjádření odběratele k soupisu změn. Nedojde-li k dohodě, je dodavatel povinen do dalších 5 dnů předložit sporné body k rozhodnutí příslušnému arbitrážnímu orgánu. Neučiní-li tak, platí, že přijal znění smlouvy podle návrhu předloženého odběratelem.
Odmítne-li odběratel návrh dodavatele, jsou strany povinny projednat sporné body do 10 dnů po dni, kdy dodavatel obdržel vyjádření odběratele k soupisu změn. Nedojde-li k dohodě, je dodavatel povinen do dalších 5 dnů předložit sporné body k rozhodnutí příslušnému arbitrážnímu orgánu. Neučiní-li tak, platí, že přijal znění smlouvy podle návrhu předloženého odběratelem.
a) odběratel zasílá dodavateli kdykoliv v průběhu roku specifikovanou objednávku nejméně ve dvou vyhotoveních a ve formě a s náležitostmi návrhu smlouvy s jednorázovým plněním,
b) dodavatel je povinen návrh smlouvy potvrdit a vrátit bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů po obdržení,
c) nesouhlasí-li dodavatel s návrhem smlouvy, připojí k podepsané smlouvě soupis změn, který na uvrhuje a zašle jej spolu s podepsanou smlouvou doporučeně odběrateli. Soupis změn musí obsahovat dodavatelovo znění těch ustanovení, s nimiž nesouhlasí, po případě jimiž má být smlouva doplněna. V soupise změn musí být ustanovení číslována stejně jako ve smlouvě a soupis musí být podepsán. Připojení soupisu změn nezbavuje dodavatele povinnosti podepsat smlouvu. U svého podpisu však poznamená, že ke smlouvě připojuje soupis změn,
d) odběratel je povinen do 10 dnů ode dne obdržení soupisu změn oznámit dodavateli, zda souhlasí se změnami navrženými dodavatelem. Neučiní-li tak, platí, že souhlasí s návrhem dodavatele.
§ 16
(1) Celkové množství výrobků se nesmí odchylovat od množství stanoveného operativní bilanci nebo dohodou ústředních orgánů.
(2) U podnikově plánovaných výrobků a u prací a výkonů stanoví výši celkového množství a dodací lhůtu ve smlouvě dodavatel. Množství a rozsah prací a výkonů nesmí však překračovat požadavek odběratele.
Část IV
§ 17
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 10. prosince 1955.