Přijímací řízení.

(1) Za aspiranta může být přijat bezúhonný československý občan, oddaný lidově demokratickému zřízení, mladší 40 let, který ukončil s úspěchem studium na vysoké škole ve zvoleném nebo příbuzném vědním oboru, prokázal v témže vědním oboru úspěšnou praxi nejméně dvouletou (v technických oborech nejméně tříletou, v klinických oborech lékařských též nejméně tříletou praxi s osvědčením o specialisaci I. stupně) a schopnost k vědecké práci a vykonal s úspěchem přijímací zkoušku (§ 13). Výjimky z ustanovení o délce praxe povoluje příslušný ústřední úřad (předsednictvo akademie); výjimku nelze povolit pro klinické obory lékařské.

(2) Uchazeči, který absolvoval vysokou školu s vynikajícím prospěchem, během studia projevil mimimořádné nadání k vědecké práci ve zvoleném oboru a předložil doporučení fakultní rady (rady vysoké školy), může podmínku předepsané praxe příslušný ústřední úřad (předsednictvo akademie) prominout; nelze ji však prominout pro klinické obory lékařské.

(3) Uchazeči o přijetí do aspirantury na vysoké škole nebo ústavu (pracovišti) v oboru působnosti příslušných ústředních úřadů může podmínku vysokoškolského vzdělání výjimečně prominout příslušný Ústřední úřad se souhlasem ministerstva školství, uchazeči o aspiranturu v oboru akademii věd předsednictvo příslušné akademie věd se souhlasem presidia Československé akademie věd, prokázal-li uchazeč vědeckou práci a alespoň pětiletou úspěšnou praxi ve zvoleném oboru.

(4) Cizí státní příslušník, který splňuje podmínky odstavce 1 a 2 s výjimkou podmínky československého státního občanství, může být přijat za aspiranta se souhlasem ministerstva vnitra.

a) osvědčení o československém státním občanství (potvrzení o cizí státní příslušnosti);

b) doklad o absolvování vysoké školy (diplom);

c) potvrzení o vykonané praxi; uchazeči o aspiranturu v klinických oborech lékařských předloží též osvědčení o dosažení specialisace I. stupně;

d) posudek dosavadního pracoviště, který podává vedoucí pracoviště a závodní výbor odborového svazu Revolučního odborového hnutí, pokud je na pracovišti zřízen;

e) doporučení fakultní rady nebo rady vysoké školy (předloží jen uchazeči bez praxe);

f) vystižný životopis s uvedením soupisu uveřejněných prací a dvojmo vyplněný dotazník;

g) lékařské vysvědčení o zdravotním stavu uchazeče a o jeho zdravotní způsobilosti k vědecké práci ve zvoleném oboru, vydané okresním ústavem národního zdraví;

h) čestné prohlášení o tom, že splnil vojenskou povinnost, po případě že nebyl odveden.

(1) Přijímací zkoušku do aspirantury koná uchazeč před přijímací komisí.

(2) Přijímací komise se skládá z předsedy a nejvýše pěti dalších členů. Předsedou je děkan fakulty nebo proděkan pověřený péčí o aspiranty, ředitel ústavu nebo pracoviště nebo jím stanovený zástupce.

(3) Členy přijímací komise jmenuje na vysokých školách rektor na návrh fakultní rady, na ústavech a pracovištích akademií věd předsednictvo sekce (odboru) akademie věd na návrh ředitele ústavu nebo pracoviště a na ostatních ústavech a pracovištích příslušný ústřední úřad na návrh ředitele ústavu nebo pracoviště. Členové jsou vybíráni z členů akademií věd, z profesorů a docentů vysokých škol a z vědeckých pracovníků ústavů nebo pracovišť, jakož i z vynikajících odborníků z praxe; jedním z členů komise bude ustanoven vědecký pracovník, který má být školitelem aspiranta (§ 16), a dalšími členy pracovník katedry společenských věd a pracovník katedry ruského jazyka. Jedním z dalších členů má být ustanoven vědecký pracovník působící jinde, než kde má být aspirant školen.

(1) Přijímací zkouška se koná

c) z ruského jazyka.

a) ze specialisace v rámci příslušného oboru věd,

b) ze základů marxismu-leninismu,

(2) Zkouškou ze specialisace má uchazeč prokázat znalosti, které jsou předpokladem pro vědeckou práci ve specialisaci v rámci příslušného vědního oboru v rozsahu přesahujícím znalosti absolventa vysoké školy, v klinických oborech lékařských v rozsahu odpovídajícím znalostem specialisty I. stupně. Zkouška je ústní, koná se v časovém pořadí první a trvá zpravidla jednu hodinu. Rozhodne-li přijímací komise, že uchazeč při zkoušce neobstál, zkouška z dalších předmětů [odstavec 1 písm. b) a c)] se nekoná.

(3) Zkouškou ze základů marxismu-leninismu prokazuje uchazeč, že si osvojuje základy marxismu-leninismu a že se zajímá v hlavních rysech o vnitřní a mezinárodní politickou situaci, že se zajímá o otázky výstavby socialismu v naší vlasti a že zvládl v hlavních rysech literaturu podle seznamu vydaného ministerstvem školství v dohodě s presidiem Československé akademie věd. Zkouška je ústní a trvá zpravidla 30 minut. Rozhodne-li přijímací komise, že uchazeč při zkoušce neobstál, zkouška z dalšího předmětu [odstavec 1 písm. c)] se nekoná.

(4) Zkouškou z ruského jazyka prokazuje uchazeč základní znalost ruského jazyka. Zkouška je ústní, po případě i písemná.

(1) Přijímací komise se usnáší o výsledku přijímací zkoušky v neveřejném zasedání, a to většinou hlasů za přítomnosti celé zkušební komise. Při rovnosti hlasů rozhoduje mínění, pro které hlasoval předseda

(2) O průběhu zkoušky a jednání komise se pořídí zápis absahující zejména složení komise, datum a trvání zkoušky, otázky, výsledek jednotlivých částí přijímací zkoušky, celkové zhodnocení zkoušky s uvedením závažných poznatků vyplynuvších z průběhu zkoušky a průběh hlasování přijímací komise.

(3) Výsledek přijímací zkoušky se vyjádří slovy „prospěl“ nebo „neprospěl“. Předseda přijímací komise oznámí po zkoušce uchazeči ústně její výsledek před celou komisí a vydá o výsledku zkoušky písemné potvrzení. Neprospěl-li uchazeč při zkoušce, připojí předseda přijímací komise stručné odůvodnění a vrátí mu doklady žádosti.

(4) Po ukončení přijímacích zkoušek určí přijímací komise pořadí uchazečů, kteří prospěli při zkoušce a pořadí veřejně vyhlásí. Při stejném výsledku zkoušky má při sestavování pořadí přednost uchazeč, který se vykáže úspěšnou praxí a publikační činností.

(5) Uchazeč, který neprospěl při přijímací zkoušce, může žádat o přijetí za aspiranta pro tutéž specialisaci nejdříve po jednom roce. Ustanovení §§ 11 až 14 platí i pro opakování žádosti apřijímací zkoušky.

(1) Děkan fakulty (ředitel ústavu nebo pracoviště) sestaví podle pořadí určeného přijímací komisí návrhy na přijetí uchazečů a zašle je s veškerými doklady a zápisem o průběhu přijímacích zkoušek, na vysokých školách prostřednictvím rektorátu a v akademiích věd prostřednictvím sekce (odboru) akademie věd, příslušnému ústřednímu úřadu (předsednictvu akademie), který rozhodne o přijetí navržených uchazečů.

(2) Nemůže-li být přijat uchazeč na vysoké škole nebo ústavu nebo pracovišti, kde vykonal úspěšně přijímací zkoušku a byl navržen k přijetí, pro nedostatek plánovaných míst, může být přijat jako aspirant v téže specialisaci na jiném neobsazeném místě. Příslušný ústřední úřad (předsednictvo akademie) rozhodne o přijetí uchazeče po předběžném zjištění, že s přijetím souhlasí uchazeč i vysoká škola (ústav nebo pracoviště), kde má být aspirant školen.

(3) Po rozhodnutí o přijetí uchazeče oznámí příslušný ústřední úřad (předsednictvo akademie) spolu s výsledky rozhodnutí jména, příjmení a ostatní data přijatých uchazečů s uvedením schválených školitelů (§ 16 odst. 3) rektoru vysoké školy (řediteli ústavu nebo pracoviště, v akademiích věd předsednictvu sekce nebo odboru), který nově přijaté uchazeče ustanoví aspiranty. Seznam přijatých uchazečů s uvedením specialisací a jmen školitelů zašle příslušný ústřední úřad ministerstvu školství; předsednictvo akademie věd zašle týž seznam presidiu Československé akademie věd.

(4) Po ustanovení aspiranta podle odstavce 3 založí děkanát (ředitelství ústavu nebo pracoviště) evidenci o studiu aspiranta (osobní svazek aspiranta).

(5) Učiliště marxistické filosofie (§ 26) a učiliště jazyková (§ 27) určí pro nově přijaté aspiranty ministerstvo školství; pro aspiranty akademií věd určí toto učiliště presidium Československé akademie věd.

(6) Uchazeče, jehož přijetí nebylo příslušným ústředním úřadem (předsednictvem akademie) schváleno, vyrozumí rektor vysoké školy (ředitel ústavu nebo pracoviště, v akademiích věd předsednictvo sekce nebo odboru) stručným písemným sdělením, ve kterém uvede důvody zamítavého rozhodnutí, a vrátí mu doklady k žádosti.