Studium.

(1) Studium aspiranta se skládá ze studia odborného studia marxistické filosofie a studia jazykového.

(2) Studium aspiranta probíhá ve dvou obdobích. První období trvá nejdéle osmnáct měsíců, během nichž musí aspirant vykonat zkoušky z aspirantského (kandidátského) minima (§ 30), druhé období je ukončeno odevzdáním vědecké práce (§ 25).

(3) Základní metodou výchovy aspiranta je jeho samostatná práce, a to zejména samostatné studium vědecké literatury a osvojení si základní metodiky vědecké práce, příprava vědecké práce dané studijním plánem (§ 21), referátů a přednášek, které aspirant přednese na katedře vysoké školy (ve vědecké radě ústavu nebo v kolektivu vědeckých pracovníků pracoviště), po případě v jiných vědeckých shromážděních.

(1) Studium aspiranta probíhá podle individuálního studijního plánu sestaveného rámcově na celou dobu aspirantury. Rozpracovává se podrobně vždy na dobu jednoho roku. Studijní plán musí být sestaven tak, aby doba potřebná k jeho plnění nepřesahovala 48 hodin týdně.

(2) Návrh studijního plánu aspiranta sestavuje školitel za účasti aspiranta v prvém měsíci aspirantury. Návrh studijního plánu obsahuje příjmení a jméno aspiranta a školitele, název a místo fakulty a katedry vysoké školy (ústavu nebo pracoviště a jejich odborného oddělení), datum ustanovení aspirantem, obor věd a specialisaci aspiranta, požadavky pro studium specialisace a jejího širšího vědního základu, termíny zkoušek, úkoly souvisící s přípravou vědecké práce, časový plán pro vypracování vědecké práce, látku pro studium marxistické filosofie a cizích jazyků a pro činnost pedagogickou. Jednotlivé úkoly musí být ve studijním plánu určeny tak, aby je bylo možno průběžně kontrolovat v předem stanovených lhůtách (dílčí kontrolní zkoušky a pod.).

(3) Návrh studijního plánu, podepsaný školitelem a projednaný za jeho účasti na schůzi katedry (odborného oddělení ústavu nebo pracoviště) a ve fakultní radě (vědecké radě ústavu nebo pracoviště), schválí děkan fakulty (ředitel ústavu nebo pracoviště) nejdéle do dvou měsíců ode dne ustanovení aspirantem. Studijní plán spolupodepsisuje vedoucí katedry (odborného oddělení). Až do schválení studijního plánu probíhá studium aspiranta podle návrhu studijního plánu sestaveného školitelem.

(4) Studijní plán je závazný pro všechny zúčastněné činitele.

(5) Studijní plán může být měněn a doplňován jen ze závažných důvodů; pro postup při změně a doplnění studijního plánu platí obdobně ustanovení odstavce 3.

(1) Studium aspiranta má být upraveno tak, aby se vystačilo s dosavadním věcným vybavením pracoviště, kde se aspirant školí.

(2) Ústřední úřady a orgány, v jejichž oboru působnosti jsou vysoké školy a vědecko-výzkumné ústavy, umožní aspirantům, kteří se školí na jiných pracovištích, seznámit se s přístroji a zařízeními, po případě metodami práce používanými na uvedených vysokých školách nebo vědecko-výzkumných ústavech.

(3) Nelze-li bez ohrožení úrovně studia aspiranta vystačit s dosavadním vybavením pracoviště a má-li aspirant konat podle studijního plánu experimentální a jiné práce vyžadující zvláštních zařízení, která nejsou dosažitelná ani na jiném pracovišti (externí pracoviště), sestaví školitel za pomoci aspiranta přehled požadavků nutných zařízení a postará se o jejich včasné zařazení do hmotného a finančního plánu katedry nebo fakulty (odborného oddělení ústavu nebo pracoviště) v souladu s termíny celkového plánu vysoké školy (ústavu nebo pracoviště), kde se aspirant školí.

(4) Nově požadovaná zařízení musí být takové povahy, aby jich bylo možno použít pro vědeckou činnost vysoké školy (ústavu nebo pracoviště).

(1) Aspirant je členem katedry vysoké školy (odborného oddělení ústavu nebo pracoviště), na níž se školí. Účastní se pravidelně schůzí této katedry (odborného oddělení ústavu nebo pracoviště) určených k projednávaní vědeckých nebo pedagogických otázek.

(2) Aspirant je povinen plnit svědomitě studijní plán, vykonat zkoušky v termínech stanovených tímto plánem a vypracovat a odevzdat v daném termínu vědeckou práci.

(3) Aspirant odpovídá bezprostředně svému školiteli za plnění svého studijního plánu. Na pracovišti se musí podřizovat všem provozním předpisům o bezpečnosti práce, pracovní kázni a pod. Na aspiranta se nevztahuje úprava obvyklé pracovní doby na pracovišti, aspirant musí však mít týdenní časový rozvrh, do něhož jsou zahrnuty všechny jeho studijní povinnosti v časovem rozsahu 48 hodin týdně.

(4) Aspirant je oprávněn používat laboratorních zařízení, kabinetů, knihoven, studijních publikací a materiálů vysoké školy (ústavu nebo pracoviště) v témže rozsahu jako učitelé vysoké školy nebo vědečtí pracovníci ústavu nebo pracoviště.

(5) Aspirantu nesmějí být ukládány úkoly, které nejsou obsaženy v jeho studijním plánu, i když by šlo o úkoly nárazové.

(1) V prvním období studia se aspirant zaměří na prohloubení znalostí ve zvolené specialisaci v rámci příslušného oboru věd. Soustředí se proto především na studium širšího vědního základu, t. j. předmětů, které tvoří metodický a teoretický základ specialisace.

(2) Pokud má aspirant studijním plánem předepsané dílčí kontrolní zkoušky ze základních disciplin, koná je za přítomnosti školitele u pracovníka, který školil aspiranta v příslušné disciplině.

(3) V druhém období studia soustředí se aspirant na vypracování vědecké práce.

(4) Seznam předmětů širšího vědního základu k jednotlivým specialisacím stanoví ministerstvo školství společně s presidiem Československé akademie věd v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a předsednictvy akademií věd.

(1) Thema vědecké práce volí školitel v dohodě aspirantem tak, aby odpovídalo pracovnímu zaměření pracoviště, na kterém se aspirant školí. Thema schvaluje děkan fakulty (ředitel ústavu nebo pracoviště) po projednání příslušnou katedrou (odborným oddělením ustavu nebo pracoviště) a fakultní radou (vědeckou radou ústavu nebo kolektivem vědeckých pracovníků pracoviště). Před projednáním může si fakultní rada vědecká rada ústavu nebo kolektiv vědeckých pracovníků pracoviště) vyžádat stanovisko k navrženému thematu od zúčastněných škol, ústavů nebo zařízení. Děkan fakulty (ředitel ústavu nebo pracoviště) rozhodne o navrhovaném thematu nejpozději do konce šestého měsíce aspirantury.

(2) Nejpozději do konce prvního roku aspirantury sestaví aspirant za vedení školitele plán práce na themata, podle něhož se vypracovávají jednotlivé části vědecké práce.

(3) Vypracované části vědecké práce jsou postupně hodnoceny ve schůzích katedry (odborného oddělení ústavu nebo pracoviště), kde se aspirant školí, po případě v odborných seminářích téhož nebo příbuzného oboru. K diskusi o přednesených pracích mohou být přizváni jiní vědečtí pracovníci příslušného oboru.

(4) Vypracovanou vědeckou práci, doloženou vyjádřením školitele, posoudí příslušná katedra (odborné oddělení ústavu nebo pracoviště). Shledá-li nedostatky v práci, dá pokyn pro jejich odstranění.

(5) Vědeckou práci odevzdá aspirant nejpozději do konce určené doby aspirantury děkanu fakulty, (řediteli ústavu nebo pracoviště). Fakultní rada vědecká rada ústavu nebo kolektiv vědeckých pracovníků pracoviště) posoudí, zda je práce způsobilá, aby byla předložena k obhajobě. V kladném případě navrhne rektorovi vysoké školy (řediteli ústavu nebo pracoviště, v akademiích věd předsednictvu sekce nebo odboru), aby aspirantu bylo vydáno potvrzení o úspěšném dokončení aspirantury (§ 7). Neodevzdá-li aspirant vědeckou práci v určené době aspirantury, je povinen ji dokončit a odevzdat při zaměstnání. Až do té doby nemůže mu být vydáno potvrzení o úspěšném dokončení aspirantury.

c) vést aspiranty k tomu, aby si soustavně osvojovali poznatky a metody nejpokrokovější vědy, především vědy sovětské, a navázali na nejpokrovější tradice naší vědy.

(1) Cílem studia marxistické filosofie je

a) vychovávat aspiranty v uvědomělé vědecké pracovníky lidově demokratické republiky chápající historickou úlohu dělnické třídy a její revoluční marxistické strany, chápající zákonitost vývoje lidské společnosti a osvojující si marxistickou metodu poznání a přetváření světa;

b) vychovávat aspiranty v duchu socialistického vlastenectví a proletářského internacionalismu v aktivní budovatele socialismu, kteří dovedou spojovat ve své práci theorii a praxi;

(2) Hlavní metodou studia marxistické filosofie, je individuální studium řízené katedrami dialektického a historického materialismu, na vysokých školách, kde tyto katedry nejsou zřízeny, katedrami základů marxismu-leninismu

(3) Školení v marxistické filosofii, které je povinné až do vykonání zkoušky z aspirantského minima v marxistické filosofii, zajišťuje ministerstvo školství, pro aspiranty akademií věd presidium Československé akademie věd. Zařazování jednotlivých aspirantů do kateder, pověřených školením aspirantů v marxistické filosofii, provádí ministerstvo školství (presidium Československé akademie věd) po skončení přijímacího řízení tak, že odevzdá příslušné katedře seznam zařazených aspirantů. Toto ustanovení se nevztahuje na aspiranty specialisující se v oboru filosofie, dějinách KSSS nebo v dějinách KSČ.

(4) Katedry pověřené školením aspirantů v marxistické filosofii pořádají přednášky, zajišťují konsultace a semináře pro skupiny aspirantů jednotlivých oboru v rozsahu nejméně 6 hodin měsíčně. Skupiny aspirantů jsou zpravidla 5 až 10členné. Thematika přednášek a seminářů musí být probrána v prvém roce aspirantury. V dohodě s katedrami zajištujícími školení aspirantů v marxistické filosofii mohou pořádat katedry (ústavy a pracoviště), na kterých se aspirant školí, přednášky metodologického a ideologického rázu.

(5) Každý aspirant je přidělen vedoucím katedry některému učiteli marxistické filosofie, který je jeho konsultantem. Za konsultanty vybere vedoucí katedry nejzkušenější učitele marxistické filosofie. Po celou dobu školení vede konsultant o přiděleném aspirantu záznamy, v nichž zaznamenává průběh, úroveň a výsledky školení, themata písemných prací a referátů a údaje o délce a obsahu konsultace.

(6) Po vykonání zkoušky z aspirantského minima v marxistické filosofii studuje aspirant samostatně marxistickou literaturu vztahující se bezprostředně k vědecké práci. O radu a pomoc může požádat katedru, která ho školila.

(8) Je-li pracoviště, na kterém se aspirant školí, mimo sídlo katedry pověřené školením aspirantů v marxistické filosofii, může ministerstvo školství na návrh příslušného ústředního úřadu (presidium Československé akademie věd na návrh předsednictva příslušné akademie věd) povolit výjimečně jiný způsob školení aspirantů v marxistické filosofii, než který je uveden v odstavcích 3 a 6. Toto povolení dá ministerstvo školství (presidium Československé akademie věd) za předpokladu, že je zaručena potřebná úroveň školení v marxistické filosofii. V tomto případě hradí náklady spojené se školením příslušný ústřední úřad (akademie věd).

(7) Základní seznam literatury, doporučenou thematiku pro semináře a přednášky pro studium marxistické filosofie vydává ministerstvo školství v dohodě s presidiem Československé akademie věd. Katedry pověřené školením aspirantů v marxistické filosofii zajistí, aby vyučování marxistické filosofii se přiblížilo odborné specialisaci a problematice příslušného oboru.

(1) Jazykové studium aspiranta záleží jednak ve studiu ruského jazyka jako jazyka hlavního, jednak ve studiu druhého cizího jazyka (zpravidla němčiny, angličtiny nebo francouzštiny).

(2) Jazyk ruský a druhý cizí jazyk studuje aspirant na katedrách vysokých škol. Zařazení do příslušných kateder provádí ministerstvo školství (presidium Československé akademie věd) ihned po provedeném přijímacím řízení obdobně podle ustanovení § 26 odst. 3 druhé věty. Je-li pracoviště, na kterém se aspirant školí, mimo sídlo vysoké školy nebo v sídle vysoké školy, na které není zřízena jazyková katedra, postupuje ministerstvo školství (presidium Československé akademie věd) obdobně podle ustanovení § 26 odst. 8.

(3) Za učitele ruského a druhého cizího jazyka ustanoví vedoucí katedry nebo jiného jazykového učiliště nejlepší a nejzkušenější učitele a věnuje metodice školení zvláštní péči.

(4) Zvýšenou péči věnuje vedoucí jazykové katedry nebo jiného jazykového učiliště aspirantům, kteří bez své viny nemohli získat potřebné předběžné jazykové znalosti.

(1) Cílem studia ruského jazyka je, aby aspirant dosáhl takové znalosti tohoto jazyka, že bude s to při své odborné práci používat odborné sovětské literatury, číst odborný periodický tisk, poslouchat odborné přednášky a v případě potřeby jednat o otázkách svého oboru s potřebnou zásobou odborné terminologie. Mimo to musí aspirant ovládat nejběžnější formy písemných projevů ve svém oboru (dotaz, krátká zpráva, resumé a pod.).

(2) Před vykonáním zkoušky z aspirantského minima v oboru ruského jazyka (§ 36) studuje aspirant za vedení učitele ruského jazyka nejméně dvě hodiny týdně v kružcích o dvou až pěti účastnících. Metodický postup, rozsah lexikálních a gramatických požadavků a učební texty stanoví vedoucí katedry v dohodě s fakultní radou (v oboru akademii věd v dohodě s příslušnou sekcí akademie věd).

(3) Po vykonání zkoušky z aspirantského minima v oboru ruského jazyka (§ 36) může aspirant požádat katedru, na které se školil v ruském jazyce, o individuální konsultace z ruského jazyka, zaměřené především na odbornou terminologii a fraseologii studovaného oboru. Způsob konsultací a jejich organisaci stanoví vedoucí katedry v dohodě se školitelem a aspirantem.

(1) Vedle ruského jazyka studuje aspirant jako vedlejší jazyk některý další živý světový jazyk uvedený v § 27 odst. 1, ve kterém je psána důležitější světové literatura aspirantovy specialisace. O výběru tohoto jazyka rozhodne přijímací komise při přijímací zkoušce aspiranta.

(2) Cílem studia jazyka určeného podle odstavce 1 je dosáhnout takových znalostí, aby jich mohl aspirant bezpečně použít při práci s odbornou literaturou a při poslechu odborných přednášek. Studium se zaměří především na to, aby se aspirant seznámil se základní odbornou terminologií oboru, který studuje.

(3) Ustanovení § 28 odst. 2 a 3 se vztahují obdobně i na studium druhého cizího jazyka.